Na olympiádách často soupeří místo sportovců státy a politici

„Potřebujeme posílit sport a tělesnou výchovu na školách, a od mateřských, neboť jinak děti nerozpohybujeme,“ říká v rozhovoru Miroslav Jansta, předseda České unie sportu.

Adam Junek 20.8.2016
Miroslav Jansta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miroslav Jansta. | foto:  Michal Šula, MAFRA
Miroslav Jansta.

Miroslav Jansta, předseda České unie sportu, v rozhovoru říká: „Já vlastně nejsem příznivcem dnešní formy pořádání olympiád, i když teď na ně z titulu funkce samozřejmě jezdím. Podporovat olympijskou myšlenku jako tradici řeckých her určitě není špatně. Ale olympiád se částečně zvrhla v politiku. Bývá i ekonomicky nezdravě předimenzovaná. Často na hrách ani nejsou nejlepší sportovci v daném sportu.“

LIDOVÉ NOVINY: Zahájení her v Riu se účastnil prezident Miloš Zeman spolu s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou a na olympiádu zamířila i šéfka resortu školství, pod nějž sport spadá, Kateřina Valachová. Podle vašich představ by ale už na příští olympijské klání měl zamířit český ministr sportu. Jak si tento plán stojí z hlediska politické podpory?

JANSTA: Já bych ministra sportu nevymýšlel a nepožadoval, kdyby tady fungoval propracovaný systém podpory sportu. Do roku 1990 existoval Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který ministerstvo sportu suploval. Ještě za komunistů v roce 1988 byla tělovýchova přiřazena pod ministerstvo školství, kdy byl záměr posílit sport na školách, do čehož nemohl svaz zasahovat.

Jestli myslí tento stát proklamovanou podporu sportu vážně, pak musí udělat strukturální změny v péči o sport a zřídit mu samostatnou kapitolu v rozpočtu. A zabezpečit jej alespoň jako kulturu, která dostává okolo dvanácti miliard.

Po revoluci byl ale v roce 1990 svaz, který měl kolem 250 lidí, již se věnovali metodice a vytváření systému podpory, zrušen v podstatě bez náhrady. A na sportovní tematiku zbyl odbor na ministerstvu školství o nějakých 15 lidech, který to sotva mohl nahradit. Navíc stabilita v resortu školství je v poslední době opravdu mizerná.

Jen za dobu, co od roku 2009 šéfuju basketbalovému svazu, bylo sedm ministrů. A při této rotaci se sotva stihnou postarat o školství od mateřských škol až po vysoké včetně vědy, natož aby bojovali za sportovní prostředí, které je pro ně takový ocásek. Jestli myslí tento stát proklamovanou podporu sportu vážně, pak musí udělat strukturální změny v péči o sport a zřídit mu samostatnou kapitolu v rozpočtu. A zabezpečit jej alespoň jako kulturu, která dostává okolo dvanácti miliard.

LIDOVÉ NOVINY: Ale je k tomu třeba nové ministerstvo s novým úřednickým aparátem? A mimochodem, nový post přece nezajistí, že se nebude i ministr sportu střídat stejně rychle jako šéfové resortu školství.

JANSTA: V době, kdy přibývají úředníci po stovkách, někdy dokonce po tisících, pro mě argument, že ministerstvo sportu by vytvořilo nový byrokratický aparát, neobstojí. Tam stačí čtyřicet padesát lidí, kteří budou cíleně pracovat na metodice, jak podporovat sport, na co se zaměřit a kam napřít síly. Zároveň nebudou přívažkem jiného resortu. A ministr bude správcem této agendy a lobbistou sportu ve vládě. Že se mohou střídat, to je pravda, ale bude jasně daná odpovědnost, kdo má sport na starosti a za kým případné chyby, ale i úspěchy jdou. No řekněte mi, kdo je teď odpovědný za sport?

LIDOVÉ NOVINY: Náměstek pro sport ministra školství?

JANSTA: Ale ten nenese politickou odpovědnost. Navíc náměstek má složité postavení. Když je silný ministr školství, nemívá silné náměstky, respektive jim nenechá prostor. A slabý ministr si silné náměstky taky nepořizuje, protože by ho mohli převálcovat.

V době, kdy přibývají úředníci po stovkách, někdy dokonce po tisících, pro mě argument, že ministerstvo sportu by vytvořilo nový byrokratický aparát, neobstojí

Žádný náměstek pro sport, ať už to byl kdokoliv, neměl dostatečný vliv. Měl možnost rozdělovat trochu peněz, ale nikdo nebyl natolik silný mocensky, aby prosadil něco systémového. Čímž nechci říct, že nebyli schopní nebo že byli hloupí, ale to nastavení jim nic jiného neumožňovalo. A proto teď sport potřebuje osobnost, která bude jeho zájmy hájit.

LIDOVÉ NOVINY: Máte představu, kdo by to měl být?

JANSTA: To mě vůbec nezajímá, to je práce politiků, aby vybírali ministry.

LIDOVÉ NOVINY: Vrátím se k původní otázce. Má vytvoření samostatného ministerstva sportu politickou podporu?

JANSTA: Širokou podporu má samostatná rozpočtová kapitola a přesvědčení, že se musí něco změnit. Ale k vytvoření nového ministerstva jsou politici spíše zdrženliví. Další možností je třeba vytvoření samostatného úřadu pro sport. Jeho šéf by se pak účastnil zasedání vlády, třebaže bez možnosti hlasovat, ale s poradním slovem. Ten by primárně měl na starosti vrcholový sport.

Žádný náměstek pro sport, ať už to byl kdokoliv, neměl dostatečný vliv. Měl možnost rozdělovat trochu peněz, ale nikdo nebyl natolik silný mocensky, aby prosadil něco systémového.

A na školství by pak mohla zůstat tělovýchova, kde je třeba hodně zabrat, protože potřebujeme posílit sport a tělesnou výchovu na školách. A to už od těch mateřských, protože jinak děti nerozpohybujeme a jejich výsledky budou nadále tristní a bude nám chybět základna pro budoucí úspěšné sportovce, což se projevuje už dnes.

Právě sportování dětí je třeba podpořit nejvíce, protože rodiče to často finančně neutáhnou. Skoro půl milionu dětí pochází z rodin, které si jejich sportování nemohou dovolit. Proto jim to musí vynahradit škola posílením tělesné výchovy. Bez toho bude úpadek ve sportu pokračovat. Vezměte si, že prvně nejede na olympiádu žádný kolektivní sport. Jsem smutný z toho, že nás v kolektivních sportech porážejí Poláci nebo Maďaři. Ale proč? Protože například v Maďarsku si vybrali šest kolektivních sportů, do kterých sypou miliardy.

LIDOVÉ NOVINY: Takže více peněz sport spasí?

JANSTA: Samozřejmě, že to není samospasitelné. Bez toho, aby byl nastavený dobrý systém podpory sportu, můžete do sportovního prostředí nalít 20 miliard a budou to vyhozené peníze. Také neříkám, že máme mít hned dvanáct miliard jako kultura, ale postupné navyšování během čtyř pěti let je to, o co mi jde. A sportovní prostředí se na to postupně připraví. Vytvoří se koncepce, jak vychovávat i nové trenéry, protože ti tady dlouhodobě chybějí na různých úrovních.

LIDOVÉ NOVINY: V této chvíli je příslib pro sport na příští rok šest miliard korun, tedy o více než dvě miliardy navíc oproti letošku, a tato částka má být k dispozici i v dalších letech. Je to dostatečný posun, aby třeba příště jela na olympiádu větší výprava?

Skoro půl milionu dětí pochází z rodin, které si jejich sportování nemohou dovolit. Proto jim to musí vynahradit škola posílením tělesné výchovy. Bez toho bude úpadek ve sportu pokračovat.

JANSTA: Tato částka stačí k tomu, aby se nám podařilo zastavit propad, kterému český sport čelí. Pro mě je ale důležité, že ministr financí Andrej Babiš přislíbil, že by v budoucnu po vzoru Slovenska například, přibližně od roku 2018 nebo 2019, měly přibýt k této částce i odvody z hazardu. Určitě z takzvaného měkkého, jako jsou loterie nebo sázkové hry, a zřejmě i peníze z technických her, u nichž ale jsem pro to, aby současná výše podílu obcí na těchto penězích zůstala zachována.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se k aktuálnímu sportovnímu svátku. Letošní olympiáda se koná poprvé na jihoamerickém kontinentu. Jak ji vnímáte ze svého „funkcionářského“ pohledu?

JANSTA: Já vlastně nejsem příznivcem dnešní formy pořádání olympiád, i když teď na ně z titulu funkce samozřejmě jezdím. Podporovat olympijskou myšlenku jako tradici řeckých her určitě není špatně. Ale olympiád se částečně zvrhla v politiku. Mrzí mě, že se stala místem boje mezi státy a konkrétními politiky místo skutečného souboje sportovců. Bývá i ekonomicky nezdravě předimenzovaná. Často na hrách ani nejsou nejlepší sportovci v daném sportu.

Proto je pro mě mnohem srdečnější záležitostí mistrovství světa nebo Evropy. Takže jsem tady na hrách hlavně proto, abych podpořil naše sportovce, podíval se, jak je to organizačně zajištěné. A musím říct, že Martin Doktor jako šéf české výpravy odvedl neskutečný kus práce. Česká výprava má jedny z nejlepších podmínek na hrách. A to i v situaci, kdy Brazilci nejenže všechno dělají na poslední chvíli, ale možná ještě v průběhu sportovních klání.

LIDOVÉ NOVINY: Když mluvíte o politizování her, co aktuální aféra dopingu ruských sportovců a jejich hromadné vykazování z olympiády?

Bez toho, aby byl nastavený dobrý systém podpory sportu, můžete do sportovního prostředí nalít 20 miliard a budou to vyhozené peníze

JANSTA: Ruský doping určitě organizovaný je a určitě v Soči i dřív probíhal. Strkat hlavu do písku a tvářit se, že doping neexistuje, je hloupost. Doping se rozšířil v USA na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. V rámci soutěžení Východu a Západu se jej ve velkém chopili Sověti a východní Němci. A u nás samozřejmě byl taky, ne že ne, hlavně u silových sportů.

Ale stejně si myslím, že dnešní aféra jde hlavně na vrub Světové antidopingové agentury (WADA). Když měli podezření, proč ruským laboratořím udělili licenci? Proč nepřišli se svými podezřeními a zjištěními dřív? Jak to, že doping nenašli už dřív, ale až po dvou letech? Co se s těmi vzorky mezitím dělo? Proč vše vygradovalo teď před olympiádou?

Tím se to zpolitizovalo a navíc byl zcela nemístně použit princip kolektivní viny. To rozhodně sportu nesvědčí. Měli to otevřít před rokem, být ještě radikálnější. Donutit Rusko změnit systém a dát řadě sportovců příležitost se očistit. Teď to přece nefunguje jako v dobách Sovětského svazu, že to berou všichni povinně.

LIDOVÉ NOVINY: Zakázat start všem ruským atletům a řadě dalších ruských sportovců je možná kruté, ale může to přece fungovat jako prevence dopingu...

Doping se rozšířil v USA na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. V rámci soutěžení Východu a Západu se jej ve velkém chopili Sověti a východní Němci. A u nás samozřejmě byl taky, ne že ne, hlavně u silových sportů.

JANSTA: Někdy uvažuju nad tím, jestli by nebylo lepší doping povolit. Jsou totiž jen dvě cesty. Buď jej povolit, nebo být nekompromisní v jeho potírání. A o té druhé cestě se mluví už 40 let, ale snahy o naplnění tohoto cíle působí víceméně nevěrohodně. Nakonec jsou obětí z velké části nevinní sportovci. Kdyby byl doping povolený, dalo by se říct: Ten má zlatou, ale dopoval – a tím ten sportovec shazuje sám sebe. A hlavně se ničí. Nese nesmírné zdravotní riziko.

LIDOVÉ NOVINY: To jistě bude předmětem mnoha vzrušených debat ve „funkcionářském“ zákulisí her. O čem se tam vlastně vyjednává?

JANSTA: V říjnu budou volby do vedení Českého olympijského výboru, proto se už předjednává podpora od všech svazů, jejich jednotliví šéfové se tady budou chtít blýsknout úspěchy. Já určitě budu lobbovat za to, aby byl ve vedení někdo za kolektivní sporty. A totéž ve větším se odehrává i na mezinárodní scéně, tedy dojednávání obsazení Mezinárodního olympijského výboru.

V tomto směru výborně pracuje šéf ČOV Jiří Kejval, aby se tam dostal. A je úkolem nás všech šéfů jednotlivých svazů, abychom jeho kandidaturu podpořili natolik, aby pokud by se to nepovedlo při nejbližší volbě, pak při té další určitě. Takže na olympiádě jde o velkou diplomatickou práci, zejména pro Jirku Kejvala.

V říjnu budou volby do vedení Českého olympijského výboru, proto se už předjednává podpora od všech svazů, jejich jednotliví šéfové se tady budou chtít blýsknout úspěchy. Já určitě budu lobbovat za to, aby byl ve vedení někdo za kolektivní sporty.

Já mohu díky postavení českého basketbalu určitě hodně tlačit přes basketbalovou federaci, protože český basketbalový svaz má ve světě basketbalu silné postavení. A hodně tomu pomáhá i přítomnost prezidenta Zemana, kterého je třeba při jeho zdraví obdivovat, že se rozhodl přijet na necelé čtyři dny. Ale slíbil to šéfovi Mezinárodního olympijského výboru Thomasi Bachovi, s nímž si lidsky velmi porozuměli. A to může být zásadní podpora pro český sport, aby se dostal do vedení mezinárodního olympijského hnutí.

LIDOVÉ NOVINY: To zní skoro jako protimluv, že milovník bůčku a vášnivý kuřák, jakým prezident je, je zároveň aktivním sportovním lobbistou.

JANSTA: To možná ano, ale vlastně všechny důležité pokroky ve sportovním prostředí se odehrály za něj jako premiéra. Tehdy byl prosazen první zákon o podpoře sportu, prvně se navyšovaly výdaje na sport. On si důležitost sportu skutečně uvědomuje.

Miroslav Jansta (54)

  • Přední pražský právník, spolumajitel kanceláře Jansta, Kostka a také sportovní funkcionář.
  • V letech 1989 až 1992 poslanec Federálního shromáždění.
  • Od roku 1993 člen ČSSD.
  • Od roku 1995 působil jako organizátor basketbalového klubu v rodném Nymburku a později se stal majitelem klubu, v němž před třemi lety polovinu odprodal.
  • Od roku 2002 je ve vrcholných orgánech České basketbalové federace, od roku 2009 je jejím předsedou.
  • Roku 2012 byl zvolen předsedou ČSTV, který se přeměnil v dnešní Českou unii sportu, jež zastřešuje sportovní svazy s celostátní působností.