Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Na norka jen s Evropskou unií. Bez ní na něj Česko nevytáhne

  14:38
Evropské státy si mohou vytvořit své vlastní národní seznamy invazních druhů, aby s nimi mohly lépe bojovat. Česká republika se ale bude muset bez něj obejít. Zájmové skupiny – například myslivci, včelaři nebo rybáři – to totiž odmítly. Spolky argumentují, že takový národní seznam by ničemu neprospěl.

Norek americký foto: Česká pozice

Bolševník velkolepý patří k invazním druhům, Česko trápí už dlouhá léta. Když se však v Evropě tvořil vůbec první seznam invazních druhů, který dává členským státům možnost „nepřátele“ bez milosti potírat, bolševník na něm scházel. Rostlina rozšířená z Kavkazu je jedovatá a lidem způsobuje vážné podráždění kůže. Nakonec to dopadlo dobře: bolševník přibyl na seznam předloni.

V případě druhů, u kterých se jejich zařazení na unijní seznam nedaří, a přesto nejsou v zemi vítané, nabízí EU jednotlivým členským státům možnost, aby si vytvořily vlastní národní seznam invazních druhů. Zařadit na něj mohou i ta zvířata a rostliny, jež jiné evropské země aktuálně netrápí. Česko však takový seznam mít nebude. Zájmové skupiny – například myslivci, včelaři či rybáři – jeho vznik odmítly. Spolky, které se sdružily do platformy hospodáři v krajině, argumentují, že národní seznam není potřeba.

„O problémech invazních nepůvodních druhů jsme v rámci platformy diskutovali a dospěli k názoru, že vytvoření národního seznamu považujeme za nadbytečnost,“ řekl LN Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. V podobném duchu reagoval i Český svaz včelařů. Ostře pak vytvoření národního seznamu odmítá Českomoravská myslivecká jednota. Je to s podivem, protože už teď Česko nedokáže s některými druhy účinně bojovat. Jde například o norka amerického, který patří v tuzemsku k nejproblematičtějším živočišným druhům.

„Rozhodnutí hospodářů v krajině je pro nás značně překvapivé,“ reagoval náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Ministerstvo jednalo se zájmovými skupinami o budoucí podobě invazního seznamu dva roky. Jeho vytvoření nakonec hospodáři v krajině zamítli na poslední chvíli.

Přitom vytvoření národního seznamu má podle Dolejského z ministerstva životního prostředí jednu nepopiratelnou výhodu: „Je to i záruka pro možné budoucí poskytování dotací, protože jak předpokládáme, boj proti invazním druhům bude v budoucnu dotován na základě evropského a případně národního seznamu,“ řekl Dolejský. Této možnosti už využily například sousední Polsko či Slovensko, stejně jako další evropské státy.

Raci v ohrožení

Zařazení určitého druhu na unijní seznam není samozřejmostí. Česko usilovalo o umístění vzpomínaného norka už v minulosti a teď, když se chystá další aktualizace soupisky „nechtěných“, se o to pokouší znovu. Jenže ani nyní není jisté, že to vyjde. Některé státy v čele s Dánskem jsou silně proti – norka totiž chovají v kožešinových farmách. Pokud by se na unijním seznamu invazních druhů objevil, musel by z farem zmizet. Norek přitom v Česku představuje ohrožení například pro chráněné druhy „našich“ raků – říčního a kamenáče.

„Kritéria pro tvorbu unijního seznamu například vylučují zařadit druh, který je původem z některého státu EU, přitom i takový druh může mít v jiné části Unie nepříznivé dopady.“

I rybáři by rádi viděli na seznamu druh, který tam chybí, což by jim národní soupiska umožnila. „Z našeho pohledu zůstává zatím nedořešená otázka jediného druhu, a tím je karas stříbřitý,“ sdělil Vrána z rybářského svazu. Tato ryba vytlačuje z tuzemských vod domácího karase obecného. Karas stříbřitý má i jednu zvláštnost – samice se dokážou rozmnožovat i bez samce, stačí jim mlíčí jakéhokoliv druhu kaprovitých ryb.

Důvodem, proč EU umožňuje vytváření národních seznamů, je, že ne všechny invazní druhy budou řešeny v rámci celé osmadvacítky zemí. „Kritéria pro tvorbu unijního seznamu například vylučují zařadit druh, který je původem z některého státu EU, přitom i takový druh může mít v jiné části Unie nepříznivé dopady. Důvodem je také takzvaný princip subsidiarity, tedy snahy nepřenášet na úroveň EU to, co lze řešit na místní úrovni,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Je navíc pravděpodobné, že jednou budou dělat problémy i ty invazní druhy, jež zatím velké škody nepáchají. Pokud tak zájmové organizace o zařazení druhů nad rámec unijního seznamu nyní nestojí, může se to kdykoliv změnit. Česko například už teď žádá dát na seznam rybu s květinovým názvem slunečnice pestrá. Počítá se totiž s tím, že by se mohla šířit v důsledku globálního oteplování.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...