Na nemocnicích se šetří. Úzké chodby jsou v průběhu pandemie nevýhodou

Jiří Fousek, šéf projekční společnosti Obermeyer Helika, v rozhovoru říká: „Jdeme špatnou cestou. Tady stát kontroluje vše. Asi je to pozůstatek minulého režimu. Na západ je to jinak. Tam říkají: máme nějaké předpisy, nějaké normy a vy jste povinni je splnit. U nás je to: všechno chceme vidět, všechno chceme kontrolovat, všechno chceme schválit. To není při dnešní složitosti budov možné. Má se jít po prioritách.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak na projektování dopadla pandemie?

FOUSEK: Docela nás dostihla. Zastavilo se zejména projektování obchodních center. Ale jejich provozovatelé se zabývají tím, jak by měla po covidu vypadat. Jak je udělat, aby mohla fungovat bezpečněji, a to i během pandemie, zda by bylo možné dělat průjezdy pro nákup do auta, výdejní okénka.Velká pozornost se věnuje snížení ploch, kterých se lidé dotýkají. Aby nebylo nutné v garážích mačkat tlačítko na lístek. Výtahy by se ovládaly hlasem a dveře otvíraly automaticky, aby se lidé co nejméně něčeho dotýkali.

LIDOVÉ NOVINY: To znamená nové zakázky?

FOUSEK: O tom se zatím spíše diskutuje. Ale oslovuje nás spousta zájemců, že by chtěli stavět sklady. Dlouho se vyrábělo just-in-time (podle aktuální potřeby – pozn. red.), říkalo se, že sklady nejsou třeba, ušetří se. Teď se ukázalo, že dodávky nejsou jisté, nejviditelnější jsou čipy do aut. Pokud by firmy měly zásobu na skladě, ušetřilo by jim to hodně starostí.

Z hlediska pandemie skladům pomohl nedostatek pracovních sil. Kvůli tomu všechny e-shopy sází na automatizaci. Postupně tam bude spíš údržba robotů, takže z hlediska šíření viru to nebude problematické. U bytů zase vidíme dopad v tom, že malé už nejsou natolik populární. Lidé si uvědomují, že mít 1+kk bez balkonu v době lockdownu není výhra. Chtějí větší byty a pěkné balkony nebo terasy.

LIDOVÉ NOVINY: Není spíš otázka, jestli na větší byt mají?

FOUSEK: To ano. Ale to je spíše politický problém. Ceny by byly jiné, kdyby tu byla masivnější městská výstavba. Dlouho jsem žil ve Vídni, tam jsou nájmy maximálně stejné jako v Praze, spíš levnější, a to jsou mzdy na jiné úrovni. Vídeň má asi 300 tisíc městských bytů, a to má vliv. V Česku je to bublina, nemyslím, že by v menším městě nešlo postavit levné bydlení. Většinu bytů kupují investoři, je to v podstatě komodita, která asi nemá sloužit k tomu, aby byla co nejlevnější.

LIDOVÉ NOVINY: Není problém i složité povolování staveb?

FOUSEK: Ano. Jdeme špatnou cestou. Tady stát kontroluje vše. Asi je to pozůstatek minulého režimu. Na západ je to jinak. Tam říkají: máme nějaké předpisy, nějaké normy a vy jste povinni je splnit. U nás je to: všechno chceme vidět, všechno chceme kontrolovat, všechno chceme schválit. To není při dnešní složitosti budov možné. Má se jít po prioritách. Je důležité mít nastavené podmínky a pravidla. Ale už se blýská na lepší časy, protože to, co vzniká v Praze (nový stavební zákon – pozn. red.), považuji za dobré dílo.

Pokud začne platit, určitě se posuneme. Znám docela dobře Berlín, mají velice jasný, striktní územní plán. Každý ví, co si může na pozemku dovolit. U nás je to vždycky největší diskuse, každý spekuluje, co by tam mohl postavit teoreticky. V Berlíně víte, jakou funkci můžete, jak velké to může být a jak můžete jít do ulice, povolení je potom výrazně jednodušší.

LIDOVÉ NOVINY: Jak na projektanty dopadá, že se spekuluje, co se kde může stavět?

FOUSEK: Investor má pocit, že může postavit něco, a to po nás chce. Pak se ozvou například sousedé, kteří mají pocit, že to tam být nemůže. Jsme v podstatě mezi tím a ztrácíme čas.

LIDOVÉ NOVINY: Hodně projektujete zdravotnické stavby, nechce stát teď více investovat?

FOUSEK: To není cítit. Mrzí mě a rozčiluje, že nejsme schopní to uchopit a koncepčně začít budovat moderní supernemocnice, které i pandemii pojmou mnohem lépe. Děláme polní nemocnice v tělocvičnách a na výstavištích. Je třeba zdravotnictví dostat do 21. století. Například ve Všeobecné fakultní nemocnici nejlepší prostory postavil Franz Josef, který dělal velké chodby a vysoké stropy. To je v pandemii výhoda. Tady se v uplynulých letech hodně šetřilo, všude jsou úzké chodby. To je zejména za pandemie nevhodné.

Čekárny jsou často chodby a v nich spousta lidí. Dnes většina nemocnic funguje v budovách sto a více let starých, absolutně nevyhovujících, z jednoho pavilonu přecházíte nebo přejíždíte do druhého. Nemocnice s tím prostorem musejí bojovat, je to jedna velká improvizace. Praha nemá snad kromě Homolky a Motola moderní nemocnici. Pro mě z dnešního pohledu už ani Motol není moderní. Bulovka by se okamžitě měla celá přestavět, Královské Vinohrady celé a vybudovat něco na úrovni doby.

LIDOVÉ NOVINY: Co s tím dělat?

FOUSEK: Chybí mi vize. Třeba na Slovensku ji mají. Je třeba udělat i nepopulární kroky, říct, že menší okresní nemocnice se například zavřou, nebo se z nich udělá poliklinika.

LIDOVÉ NOVINY: Proč zavřít malé nemocnice?

FOUSEK: Potřebujeme moderní krajské nemocnice, které budou mít komplexní péči, dostatek personálu a prostor, možnost zaparkování a oddělení prostor, kde vypukla infekce. V Itálii byl největší problém, že nejvíc lidí se nakazilo v nemocnicích. Dříve bylo třeba více nemocnic, aby se tam lidé rychle dostali. Dnes jsou sanitky vybavené jako dříve malá nemocnice, proto lze pacienty vozit na delší vzdálenosti, máme vrtulníky.

Dostupnost těchto velkých specializovaných pracovišť nemusí být natolik krátká. Nikdo nemá odvahu to říci. Také je to o tom najít peníze. Máme například už asi jedenáct let vyprojektované traumacentrum do vinohradské nemocnice. Předchozí vlády nebyly schopné stavbu zahájit, protože takzvaně nebyly peníze. Nemocnice měla stát tři nebo 3,5 miliardy, dnes už se bavíme třeba o sedmi osmi miliardách.

LIDOVÉ NOVINY: Hodně se mluví o tom, že se bude projektovat v digitálním systému BIM, který má obsáhnout projektování, stavbu i provoz budov. Jak je na tom Česko?

FOUSEK: Představa byla, že v roce 2022 už bude pro veřejné zakázky většího rozsahu povinný. Ale na to potřebuji ve státní správě kvalifikované odborníky, kteří jsou schopní tyto projekty posuzovat. Nám trvalo několik let, než se to naši lidé naučili. Když se podíváte na všechny stavební úřady, většinou mají podstav a většina lidí je v důchodovém věku.

Všichni jsou zvyklí pracovat s papírovou podobou plánu. Nemyslím si, že by se na to státní správa zásadně připravovala. Chápu, že na to nemají ani čas, ani myšlenky, protože řeší současnou legislativu a běžící povolení. Ještě nemáme ani standardy. Trpíme komplexem, že musíme vše vymyslet, místo abychom to převzali. Vše se komplikuje a ztrácíme čas.

LIDOVÉ NOVINY: Stojí ale za to BIM používat?

FOUSEK: Určitě to má smysl, ale neříkám, že to je samospasitelné. Dnes projektujeme mnohem složitější budovy než před deseti lety, nesrovnatelně složitější budovy než před 20 lety. Člověk vnímá stavebnictví jako cihla, malta, beton, ale dnes jsou technická zařízení budov, inteligentní systémy, elektronika... Všechno se neustále komplikuje a projektujeme budovy jako strojní zařízení. BIM dává smysl, pokud se bude využívat i k provozu budovy. Ne když my si to tak budeme projektovat a nikdo to nebude používat.