Na ministerstvu životního prostředí zahálí devět miliard korun

Nový ministr Podivínský by mohl použít bezprizorné evropské fondy z Operačního programu Životní prostředí na zateplení veřejných budov.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Exministr životního prostředí Tomáš Chalupa dopustil, aby devět miliard korun z evropských fondů zůstalo čtyři měsíce před limitem bez určení jejich využití. Na poslední chvíli proto usiloval o převod 3,7 miliardy z Operačního programu Životní prostředí do resortu dopravy na dostavbu metra v Praze 6. Přesun dosud nepotvrdila Evropská komise (EK).

I kdyby to dobře dopadlo, zůstalo by nadále bezprizorných okolo pěti miliard korun. Aliance Šance pro budovy se snaží novému ministrovi životního prostředí Tomáši Podivínskému vnuknout myšlenku investovat je do energeticky úsporných opatření veřejných budov, jako jsou školy, nemocnice nebo třeba obecní úřady. Stačilo by k tomu málo – souhlas pro tyto účely zřízeného Monitorovacího výboru a schválení vlády. Do přesunů v rámci resortu se EK nesnaží zasahovat a závisejí jen na schválení českou vládou.

Rychlé a efektní řešení

Projektovou přípravu zateplení veřejných budov leckde už mají k dispozici z neúspěšných pokusů získat podporu v dřívějších výzvách. I v ostatních případech by bylo přípravu v lidských silách dokončit, aby do konce letošního roku bylo možné stihnout termín a ukončit alokaci vybraných projektů. Na jejich realizaci by pak byl čas dva roky.

V minulosti podporu zateplení veřejných budov pokaždé doprovázel výrazný převis poptávky. Však se přidělovala po troškách a vypsaná miliarda byla třeba rozdělena během jediného půldne. Prioritní osa úspor energie v budovách posloužila už 3,5 tisíci školám, domovům důchodců, obecním úřadům či nemocnicím ve výši 14 miliard korun.

V případě zateplení veřejných budov roli finanční páky sehrává kofinancování z evropských fondů a nezvyšuje se zadluženost veřejné sféryVe srovnání se Zelenou úsporám nepůsobí při státní podpoře energetických úspor ve veřejných budovách ona finanční páka, která u výstavby či přestavby rodinných domů vhání do státního rozpočtu soukromý finanční kapitál, ale i tak je to pro stát výhodné. V případě zateplení veřejných budov totiž roli finanční páky sehrává kofinancování z evropských fondů a nezvyšuje se zadluženost veřejné sféry. Dodatečná poptávka po stavebních pracích vyvolaná vhodně kalibrovaným subvenčním programem má všechny předpoklady vyvolat příznivé ekonomické dopady. A vzroste zaměstnanost.

Navrhované řešení navíc prověří schopnost „prozatímní vlády“ připravit pro nové programové období evropských fondů navazující program, jednoduchou administrativu a dostatečné prostředky pro dosažení energetických úspor v budovách.

Dotáhnout Zelenou úsporám

To, že za pár dní může být plánováno spuštění nové Zelené úsporám, se přičítá k zásluhám současného ministra životního prostředí Podivínského v předchozích náměstkovských postech na Státním fondu životního prostředí i na ministerstvu. Ale co by to bylo za program, kdyby zůstalo pouze u miliardy korun vyšetřených na rozjezd? Před Tomášem Podivínským je prověrka, jak dokáže „svou“ Zelenou úsporám naplnit. A to, i kdyby měl být ministrem třeba jen týden. Zkrátka sehnat peníze.

Pro Zelenou úsporám je třeba vytvořit dlouhodobě stabilní podmínky s kontinuálním financováním a umožnit průběžný příjem žádostí. Vlastníci domů by pak mohli renovaci naplánovat podle svých domácích podmínek, a nikoli podle data stanoveného ministerstvem životního prostředí. Na stavebním trhu by čekání žadatelů na výzvy nepůsobilo výkyvy v poptávce po stavebních pracích, jak se děje nyní.

Pro Zelenou úsporám je třeba vytvořit dlouhodobě stabilní podmínky s kontinuálním financováním a umožnit průběžný příjem žádostí

Jak ve studii svého týmu zdůrazňuje ekonom a člen NERV Miroslav Zámečník, Zelená úsporám přinese účinný lék pro českou ekonomiku. Bez rizika dalšího zadlužování bude nový program motivovat vlastníky domů a bytů k energeticky úsporným rekonstrukcím. Pokud se dobře nastaví, Zelená úsporám se vyplatí nejen občanům a tuzemským firmám, ale výrazně i státu.

Zámečník argumentuje: „Pokud stát vynaloží jeden milion korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov.“ Zámečníkovým argumentem je už zmíněná finanční páka: „Finanční páka je podíl soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice. Oproti tomu dle statistik běžné státní výdaje ve stejné výši přinesou růst HDP pouze 600 tisíc korun.“

Státu se navíc samotná investice téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z jednoho milionu korun investovaného v dobře nastaveném programu činí 0,97 až 1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kteří by bez tohoto programu neměli práci. K tomu je třeba ještě připočíst nepřímý dodatečný příjem díky zvýšenému HDP.

Ošetřit „sirotky“ v bytových domech

Pro rodinné domy je Zelená úsporám, pro veřejné budovy Operační program Životní prostředí. A bytové domy? Zatím vycházejí zkrátka, zájemci o kvalitní energeticky úsporné byty jsou v nevýhodě. Program evropských fondů pro příští období však s energeticky úspornými renovacemi bytových domů počítá. Neměla by být opomenuta ani výstavba nových bytů v pasivním energetickém standardu.

Propadne devět miliard, nebo bude snižovat energetickou náročnost ve veřejných budovách?

Českou schopnost využívat všech možných cest ke snižování energetické náročnosti budov prokáže však oněch devět miliard, které právě leží na stole. Propadnou, nebo budou snižovat energetickou náročnost ve veřejných budovách a docilovat pohody dětí ve třídách a školkách či pacientů v nemocničních pokojích? Každopádně pomoc bude rozvrstvena po celé republice a nejen na Praze 6. Nebýval tu exministr Chalupa starostou?