Vyměnit bílý plášť za oblek s kravatou a vyjednat víc peněz pro příští rok. S tímto úkolem každoročně přicházejí zástupci lékařů a nemocnic na jednání s představiteli zdravotních pojišťoven. Pokud se spolu domluví, výsledek se stane obsahem úhradové vyhlášky, podle níž dostávají zdravotníci od pojišťoven peníze za léčení pacientů. A i příští rok se mohou těšit na nárůst celkem o 20 miliard korun.
Dobrá zpráva je to však i pro pacienty. Možnosti léčby se rozšíří o pozvolný příchod genové terapie do Česka. Jde o revoluční a velmi nákladnou metodu pomocí úpravy DNA, kterou by se mohla léčit dědičná onemocnění nebo třeba leukemie. Více peněz bude třeba i na specializovanou léčbu pro pacienty se vzácnými a závažnými onemocněními.
„Nárůsty jsou v posledních letech nejvyšší v historii. Vloni 25 miliard byl opravdu historicky nejvyšší skok a i na příští rok je 20 miliard velmi dobrá výchozí situace,“ potvrdila LN náměstkyně ministra pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová.
Praktici, zubaři, ambulantní specialisté a nemocnice ovšem nejednají o celých 20 miliardách navíc. Z nich se nejprve odkrojí takzvané mandatorní výdaje. Těmi se myslí růst nákladů na zdravotní péči, které samy pojišťovny nemohou ovlivnit, protože jsou dány třeba novou legislativou.
Pojišťovny je odhadují na příští rok na 7,8 miliardy korun. Bude je tvořit navýšení peněz na specializovanou péči o 2,5 miliardy nebo 800 milionů na nové technologie, jako je právě i genová terapie. Další položky pak myslí i na reformu psychiatrické péče či na budování urgentních příjmů. Po odečtení těchto výdajů se lze dostat na částku 12,2 miliardy, která se má rozdělit mezi celkem 14 zdravotnických sektorů. Pro lékaře a pacienty to představuje možný meziroční nárůst o asi čtyři procenta.
Pokud jde o celková čísla, příjmy zdravotního systému mají činit 345,8 miliardy korun. To však není balík peněz, který půjde celý na léčbu. Z něj se totiž nejprve musejí odečíst výdaje na provoz pojišťoven a pak i výdaje na fond prevence, který má každá ze sedmi zdravotních pokladen. Anebo třeba rezerva ve výši procenta, tedy asi 3,6 miliardy, kterou si pojišťovny nechají na svých účtech.
Klíčovým údajem jsou tedy až výdaje ze základního fondu. Ty představují skutečné náklady na zdravotní péči. V letošním roce mají tvořit 310,9 miliardy a jak LN sdělil náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) David Šmehlík, v příštím roce budou představovat 331 miliard korun.
Čeho bude víc
Jestliže tedy pojišťovny jednají o úhradách na příští rok třeba se segmentem praktických lékařů, na stole je nabídka na možný čtyřprocentní růst jako u všech zbývajících medicínských odborností. K ní se však ještě připočte část peněz z mandatorních výdajů na reformu primární péče, na kterou si pojišťovny daly stranou celkem 750 milionů korun. Celkem tak praktici podle informací LN jednají s pojišťovnami o navýšení o 4,6 procenta.
Důležité je také zdůraznit, že pokud je třeba mandatorní výdaj na reformu psychiatrické péče na příští rok 350 milionů, tak nejde o celkovou částku, která na reformu poputuje, ale pouze o její navýšení. Tato reforma dlouhodobě počítá s přesunem části pacientů z velkých psychiatrických zařízení do komunitních center, díky ní by mohlo ústavní péči opustit do roku 2030 na 30 procent pacientů. A přispívá na ni také ministerstvo práce a sociálních věcí.
V současné době je v 21 psychiatrických nemocnicích v Česku více než 8000 lůžek. Do roku 2022 by mělo být zrušeno 1200 z nich. Komunitní centra by pacienti měli mít blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat. Velkou část péče o tyto lidi mají nově zajišťovat terénní týmy složené z psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků. Jenom letos se počítá s přesunem asi 300 pacientů do jejich péče mimo nemocnice.
V případě léčebného konopí ministerstvo přišlo s tím, aby se pacientům hradilo z veřejného zdravotního pojištění z 90 procent. Asi 90 procent všech pacientů má konopí předepsáno na chronickou neztišitelnou bolest, čtyři procenta kvůli roztroušené skleróze. |
Podobně výdaj 2,5 miliardy na specializovanou neboli centrovou péči nepředstavuje celkovou částku, která v příštím roce poputuje na péči v odborných centrech, ale tvoří odhad nárůstu poptávky po této péči. Takzvaná centrová péče nabízí na specializovaných pracovištích pacientům se závažnými onemocněními převážně biologickou nebo další specializovanou léčbu, která je finančně velmi náročná. A proto se účtuje zvlášť.
Pokud jde o samotnou genovou terapii, tam se v příštím roce počítá s pozvolným startem. „První budeme řešit dětskou indikaci a odhad, který teď máme pro první rok, se pohybuje kolem 80 až 100 milionů korun,“ řekl Zdravotnickému deníku náměstek VZP Šmehlík. Teprve až v roce 2021 se počítá s rozšířením léčby i na mladistvé, přičemž náklady pak podle něj vyskočí asi na miliardu. V USA schválili genovou terapii jako hrazenou léčbu poprvé před dvěma lety. Terapie dokáže upravit imunitní buňky pacienta tak, aby s agresivní formou dětské leukemie dokázaly samy lépe bojovat. Společnost Novartis tehdy oznámila, že si za jednu kúru bude účtovat v přepočtu asi 10 milionů korun.
V případě léčebného konopí ministerstvo přišlo s tím, aby se pacientům hradilo z veřejného zdravotního pojištění z 90 procent. Asi 90 procent všech pacientů má konopí předepsáno na chronickou neztišitelnou bolest, čtyři procenta kvůli roztroušené skleróze. Léčebné konopí legislativa povolila v roce 2013, pro pacienty bylo ale příliš drahé. Desetiprocentní doplatek se má pohybovat v řádu stokorun, podle ministerstva je pojistkou proti nadměrnému zneužívání.
Pro letošní rok bylo mandatorním výdajem například navýšení odměn pro zdravotní sestry pracující v nemocnicích u lůžek na tři směny o celkem 3,6 miliardy. Anebo dvě miliardy na bílé zubní plomby, na které mají nově kvůli nařízení Evropské unie nárok děti do 15 let a těhotné a kojící ženy zdarma. Celkem jich v letošním roce bylo za 8,1 miliardy korun.
Špitály chtějí miliardy navíc
Loni to bylo poprvé, kdy se dohodu podařilo dojednat ve všech 14 segmentech. Na stole byla nabídka pětiprocentního růstu. A ujednání se pak pouze překlopilo do úhradové vyhlášky, kterou vydalo ministerstvo. V dřívějších letech však zejména nemocnice spoléhaly na to, že se s pojišťovnami nedohodnou a více peněz si pak vyjednají s ministerstvem v úhradové vyhlášce.
V dřívějších letech zejména nemocnice spoléhaly na to, že se s pojišťovnami nedohodnou a více peněz si pak vyjednají s ministerstvem v úhradové vyhlášce. |
Měly to totiž lehčí, naprostá většina ministrů zdravotnictví se totiž dříve rekrutovala z řad ředitelů velkých špitálů. A proto na tom nemocnice často bývaly líp než jiné oblasti. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) však dal jasně najevo, že na něj tato taktika platit nebude.
Nová situace, která nastala loni, proto zasáhla i mandatorní výdaje. „To, co teď dělají pojišťovny, jsme museli dělat my,“ vysvětluje náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová. Protože dřív k dohodě mezi lékaři a nemocnicemi s pojišťovnami nedocházelo, tak mandatorní výdaje stanovovalo ministerstvo zdravotnictví. Nyní je musí určovat už pojišťovny samy a ministerstvo na to pouze dohlíží. I letos však nemocnice požadují přímo po ministerstvu navýšení až o sedm miliard.
