Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Na finanční trhy se vrací optimismus. Na jak dlouho?

  4:27

Schválení úsporného plánu v Řecku oslabilo dolar i švýcarský frank, koruna zažila poměrně úspěšný týden.

Po předchozím týdnu, kdy na finančních trzích panovala značná nervozita kvůli hrozícímu řeckému bankrotu, se situace obrátila a nálada investorů se výrazně zlepšila. Příjemně překvapil především vývoj na akciových trzích, rostly i ceny komodit a rizikových měn. Naopak oslabil švýcarský frank a pozitivní sentiment se promítl i do poklesu dolaru.

České měně se poměrně dařilo. Vůči euru dále nepropadala a ve druhé polovině týdne si připsala zisk kolem 15 haléřů. Pokud v následujícím týdnu vydrží pozitivní nálada, lze očekávat posílení koruny směrem k hranici 24,10 Kč za euro. Vůči dolaru koruna výrazně posílila pod hranici 17 Kč a v podstatě kopírovala hlavní měnový pár euro-dolar. K polskému zlotému si česká měna připsala ztrátu několika haléřů. V páteční poledne se na mezibankovním trhu obchodovalo kolem 6,14 Kč za zlotý.

Možnost, že by Řecko bylo schopno vytvářet vyrovnaný a posléze přebytkový rozpočet, je spíše zbožným přánímŘecko bylo nadále ve středu pozornosti investorů. Ve středu tamní parlament hlasoval o úsporách iniciovaných vládou premiéra Jorgose Papandrea. Pro úsporný balík hlasovalo 155 poslanců vládní strany, což byl dostatečný počet k zavedení reforem a úsporných opatření. Nepotvrdily se tak obavy, že někteří koaliční poslanci budou proti vládnímu návrhu. Celkový objem schválených úspor by měl v následujících pěti letech dosáhnout 28 miliard eur a dalších 50 miliard by měly zabezpečit příjmy z privatizace. Úspory jsou opravdu drastické a v Aténách se proti nim zvedla vlna demonstrací.

Zůstává otázkou, zda budou vládní reformy stačit k tomu, aby bylo Řecko schopno vytvářet vyrovnaný a posléze přebytkový rozpočet. Tato možnost je spíše zbožným přáním než racionálním pohledem na skutečnost. Výrazné úspory vlády omezí spotřebu domácností, což se promítne do nižšího výběru daní. Propouštění zaměstnanců ve státním sektoru zvýší nezaměstnanost, což se zpětně projeví tlakem na vládní výdaje.

Řecko navíc nemá vlastní měnu, takže ztráta konkurenceschopnosti musí být kompenzována snižováním mezd, které představuje nesmírně bolestivý proces pro domácí obyvatelstvo. I za předpokladu, že by vše fungovalo a Řecko začalo postupně generovat přebytkové rozpočty a splácet dluhy, trvalo by několik desetiletí, než by se situace srovnala.