Lidovky.cz

Na českých polích se rozplodil jetel nachový. Konkurent řepky

  17:51
Jetel nachový je vítaná plodina, jež nepřináší užitek jen hladovým kravám. Má hluboké kořeny, na nichž žijí bakterie schopné vázat vzdušný dusík. Tím se půda zkypří, nakrmí živinami a zbytky jetele po sklizni jsou účinným hnojivem, takže pozemek je připraven čelit erozi a přivítat i náročné usedlíky, jako jsou brambory nebo zelenina.

Červený jetel foto: Shutterstock

Hadr na býka je rudý, ale politicky pošramocená řepka zvládá stejně intenzivně dráždit svou žlutou barvou. Rozlehlé lány se nedají přehlédnout, ale stejně bylo letos na jaře patrné, že její pohledovou dominanci nabourala fialová konkurence. Na českých polích se rozplodil jetel nachový, například v Polabí byly jeho výrazné barvy nepřehlédnutelné. Rozmnožil se se svými méně nápadnými kolegy z rodiny pícnin v důsledku pětileté epizody sucha. Jde o odraz existenční snahy farmářů nakrmit dobytek. A je to výborná zpráva i pro půdu samotnou – jetel pro ni představuje „vitaminovou“ injekci.

„Sucho v minulém roce vedlo k výraznému snížení zásob a chovatelé zaseli více plodin, které lze sklízet dříve. Už byly sklizeny některé plochy oseté obilovinami určenými na výrobu krmiva pro skot. Jetel nachový je alternativou těchto obilovin, určenou k brzké sklizni a rychlejšímu doplnění zásob krmiva,“ sdělil LN Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu, s douškou, že i ostouzená řepka má hluboké kořeny, které zemině svědčí.

Plošné rozšíření

A že bylo kam spěchat. Mezi farmáři už se začínala při mimořádně suchém a teplém dubnu plížit panika a hrozilo, že budou muset část svých stád vybít, protože by je neměli čím nakrmit. V zimě mnozí dávali skotu jíst i podestýlkovou slámu, a proto se vytvořila urgentní potřeba něčeho, co vyroste rychle. Jetel je po všech stránkách vítaná plodina, zdaleka nepřináší užitek jen hladovým kravám. Má hluboké kořeny, na nichž žijí bakterie schopné vázat vzdušný dusík.

Ministerstvo zemědělství potvrzuje, že plochy s jetelovinami a pícninami se v České republice plošně rozšiřují. Děje se tak postupně a především v lokalitách, které splňují několik podmínek: je tam lehčí, písčitá půda a současně zvířata přichystaná k hostině.

Tím se půda zkypří, nakrmí se živinami, zbytky jetele po sklizni jsou účinným zeleným hnojivem, takže pozemek po nachové úrodě zůstává v mimořádné kondici. Je připravený čelit erozi a přivítat i náročné usedlíky, jako jsou brambory nebo zelenina. „Jetel je velice prospěšná plodina. Dá se sklízet jako krmivo či na semeno, může se použít jako hnojivo. Je vhodný také pro včely,“ shrnuje Josef Stehlík, který vede Asociaci soukromého zemědělství.

Ministerstvo zemědělství potvrzuje, že plochy s jetelovinami a pícninami se v České republice plošně rozšiřují – zejména ve srovnání s poklesem zájmu o tyto plodiny kolem roku 2012. Děje se tak postupně a především v lokalitách, které splňují několik podmínek: je tam lehčí, písčitá půda a současně zvířata přichystaná k hostině.

„Hlavním důvodem rozšíření je zajištění dostatku krmiva pro dobytek s ohledem na složitou situaci způsobenou výskytem sucha v posledních letech. Jetel navíc zanechává půdu v bezvadné struktuře, s dostatečnou zásobou ústrojných látek a dusíku,“ popsal sdružené benefity nachových rostlinek mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.

Pestřejší mozaika

Vliv na jetelový rozmach má i dotační politika, která se postupně stále víc přiklání k podpoře správných hospodářských postupů namísto unifikované platby za hektar, kde se nezohledňuje, zda se majitel chová mateřsky, či macešsky. Peníze víc tečou do takzvaného ozelenění nebo pěstování bílkovinných plodin, což je třeba hrách, sója, vojtěška nebo jetel. Podpora je cílená na ty, kdo zároveň chovají zvířata, protože ta produkují přirozené hnojivo – a jejich potrava zase pomáhá půdě k lepší kondici.

Pohled na jarní pole ukazoval, že nachová sadba si se žlutou ve velikosti lánu příliš nezadá. Odborníci proto varují, že i dobrého musí být spíš pomálu, protože žádná plodina v podobě monokulturního monolitu není pro zdraví krajiny optimální. Vždy je lepší pestřejší mozaika.

„Máme zhruba čtvrtinové stavy hospodářských zvířat, než by odpovídalo rozumnému poměru, abychom vytvořili dostatek organické hmoty a současně pěstovali dost pícnin, jež půdu zlepšují, a tím de facto uzavřeli koloběh života. Jeteloviny jsou z tohoto pohledu vynikající plodiny, stejně vojtěška,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Jetel nachový je v tuzemských oblastech tradiční plodina, ale jak ubývalo krav, tak i jetele. Jeho pěstování oblibují Italové, Francouzi, Rakušané a Němci. Na rozdíl od jetele lučního ten nachový, jemuž se říká také inkarnát, obrůstá na jaře rychle, i když není příliš teplo.

„Dokonale využívá zimní vláhu. Tato vlastnost je významná v hlavních oblastech pěstování, v teplejších částech Polabí a Moravy, na lehčích a sušších půdách, jež zimní vláhu rychleji ztrácejí,“ dodal mluvčí ministerstva Bílý. Pohled na jarní pole ukazoval, že nachová sadba si se žlutou ve velikosti lánu příliš nezadá. Odborníci proto varují, že i dobrého musí být spíš pomálu, protože žádná plodina v podobě monokulturního monolitu není pro zdraví krajiny optimální. Vždy je lepší pestřejší mozaika.

Vláda proto loni schválila, že se od roku 2020 zpřísní standardy hospodaření na zemědělské půdě. Pokud bude ohrožená erozí, zemědělci budou smět pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. „Menší půdní bloky jsou z hlediska eroze půdy určitě pozitivním opatřením vedoucím k ochraně půdního fondu. Ale i 30hektarové bloky jsou z hlediska protierozní ochrany a biodiverzity stále příliš velké,“ upozornili ve společném prohlášení Martin Hanel a Petr Máca z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Obyvatelé českých polí

(skladba osevních ploch k 31. květnu 2018)

  • Celková výměra zemědělské půdy 3,5 milionu hektarů. Z toho orná půda 70,6 procenta.
  • Obiloviny

54,4 procenta osevní plochy (nejvíc pšenice ozimá, 31,4 procenta všech obilovin)

  • Okopaniny (například brambory, mrkev či kapusta)

3,6 procenta osevní plochy

  • Olejniny

19,9 procenta (nejvíc řepka, 84,2 procenta všech olejnin)

  • Pícniny

19 procent

  • Ostatní
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.