Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Na Berounce by byl lepší národní park než retenční nádrž

V únoru zveřejnil státní podnik Povodí Vltavy studii o záměru vodní nádrže na Berounce v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, již předložil k veřejné diskusi. A okamžitě se zvedl odpor a vznikly petice.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

21. 11. 2016 18:01
V současnosti

snad není žádný projekt bez připomínek ekoteroristů. Když se má nějaká louže vybudovat, jsou proti, když se má vypustit jsou opět proti.

Maně mne napadá vzpomínka na budování přehrady na pitnou vodu u Švihova na Želivce. Jejímu budování padlo za oběť město Dolní Kralovice, městys Zahrádka a řada vesnic a jiných objektů na povodí řeky. Díky těmto obětem nemá Praha, velká část Středočeského kraje, ale i část kraje Vysočina, žádné problémy s pitnou vodou. Nebýt těchto obětí tak by Praha pila vodu z Vltavy a ostatní města a obce by problémy s vodou musely složitě řešit.

Chci tím říci, že je třeba vždy pečlivě vážit, co každá oběť přinese.

0 0
možnosti

J. Novotný 532

21. 11. 2016 13:40
nesouhlasím

Nesouhlasím, měla převážit potřeba omezit riziko povodní obecně, pokud se učiní "několik" zásadních proti-povodňových opatření pak se může konkrétním způsobem omezit - eliminovat riziko povodní, a v tomto případě se rovněž nejedná pouze o uvedenou lokalitu, nýbrž i o území následující, čili kupř, Praha, středočeský kraj, či dokonce i dále ! Vzpomeňme na rok 97 Morava a r. 2002 polovina Čech. Takže bavme se rozumně, snížení hladiny Orlíku, konečně, a co dál ? Co třebas Lipno, co Malše, co Berounka, ad. ?!? JN

0 0
možnosti

V28í81t 50P87á40t18e49k

21. 11. 2016 10:52
Oboje špatně

Opravdu obtížně lze nalézt smysl mírně megalomanské "retenční nádrže", která je schopna plnit deklarovaný účel při nanejvýš stoleté vodě, zato vedlejších negativních efektů má přehršle.

Národní park je ovšem v této lokalitě neméně problematický. Nemohu si pomoci, ale pod pojmem "národní park" si stále představuji rozsáhlé souvislé území, které ještě než bylo významně dotčeno aktivitami člověka, začalo sloužit k tomu, abychom měli dostatečně velký vzorek, jak by vypadala příroda bez výskytu jednoho živočišného druhu jménem homo sapiens. Nic takového na Křivoklátsku vzniknout nemůže, drtivou většinu tohoto území už si dávno homo sapiens uspořádal k obrazu svému.

Na studium, jak to vypadá, když se tzv. ochránci přírody rozhodnou (a vymůžou si možnost) zkoušet "přirozenou cestou" nechávat přerodit rybí polévku zpátky v akvárium, nám - domnívám se - zcela stačí NP Šumava.

0 0
možnosti

L. Drobný

21. 11. 2016 9:59
Stejný případ jsou i Nové Heřminovy

Moc hezký článek. Stejný by se dal napsat i k připravované přehradě Nové Heřminovy. Bohužel, jsme příliš daleko od Prahy, většina lidí ani neví, kde to je.

0 0
možnosti

20. 11. 2016 20:46
Prazdna prehrada

Dlouhy clanek....

Ale vysvetlete mi prostou vec. Jsem laik, neznalec.

Proc ma byt v prehrade, ktera je budovana kvuli ochrane pred povodni, voda?

Ja bych to chapal tak, ze se postavi prehrada, ale bude prazdna a voda v rece potece stejne jako nyni. V pripade povodni to trochu zavrou a nad prehradou se bude hromadit voda a dole pod prehradou budou ochraneni pred povodni. A po nejakem case se zase otevrou klapky a prehrada pozvolna vytece.

Pokud bude prehrada plna vody, tak je to jenom kvuli loby CEZu vybudovat vodni elektrarnu.

0 0
možnosti

J. Prečuch

23. 11. 2016 22:11
Re: Prazdna prehrada

Chápete to správně, a ještě lepší je , když se povodňová voda rozlije do luk a hájů, kde neškodí, když se řeka kroutí v meandrech a když je tím zpomalena. To pak nejsou vůbec velké škody. Naopak ve vybetonovaném či napřímeném korytu, řeka získá rychlost a stejnak se vyleje, ale v obydlených oblastech. Remízky, meze, správné plodiny , humózní půda listnaté lesy místo jehličnatých, mokřadě , to všechno je daleko účinnější než betonové stavby. Je to plod betonové lobby, i betonové zdi podél kolejí, kdyby raději postavili za ty peníze nadjezdy či podjezdy, jezdilo by se autům i vlakům lépe a pokud by už bylo nutno tlumit hluk od kolejové dopravy, stačilo by dřevo, a křoviny či hájky podél tratí.

0 0
možnosti