Na alimentech dluží partnerovi alespoň občas přes 100 tisíc Čechů

Monika z Berouna vychovává po rozvodu sama dvě děti. „Tátu neviděly od roku 2011, na výživném jim dluží asi 300 tisíc,“ popisuje Monika. Aby mezeru v rozpočtu zacelila, má v práci vedle hlavního úvazku i dvě brigády. Takové příběhy nejsou v Česku ojedinělé. Podle odhadů Asociace neúplných rodin je tu zhruba 115 tisíc občasných anebo stálých dlužníků na výživném.

Liknavost v plnění povinností vůči dětem ústí v tristní stav, kdy každý desátý samoživitel dostává měsíčně na péči méně než tisíc korun. „Nejnižší částka, se kterou klient do našeho programu vstoupil, bylo 65 korun měsíčně. S maximálně pětistovkou na jedno dítě si musí vystačit každý dvacátý samoživitel,“ říká Iveta Novotná, ředitelka organizace Vaše výživné. Ta bezplatně pomáhá matkám či otcům, jejichž partner zahálí.

Při snaze vyhnout se placení občas lidé sahají po nevybíravých tricích anebo jsou tu jiné komplikace, jak dokládá zkušenost Moniky. „Bývalý manžel je řidič kamionu, exekutor tedy může postihnout jen minimální mzdu, kterou má ve smlouvě. Posílá nám 2200 korun,“ vysvětluje Monika. Otec dětí ale disponuje každý měsíc vyšší částkou, jenže většinu výplaty dostává od zaměstnavatele formou diet. „Exmanžel má přes 30 tisíc na svou stravu v zahraničí a já doma pro děti čtyři tisíce,“ dodává.

„Většinou se setkáváme s tím, že opatrovnické soudy tuto část výplaty neberou v potaz,“ potvrzuje Novotná. Je to podle ní i tím, že příslušné soudy jsou přetížené a případy posuzují „tabulkově“. Potíž dle asociace spočívá i v tom, že podat trestní oznámení lze na rodiče neplatiče, až když nic nepošle čtyři měsíce v řadě. Časový horizont se ale posune pokaždé, když se byť malý kousek dluhu splatí. Proto by podle odborníků mělo větší smysl, aby se zanedbání povinné výživy řídilo spíš podle výše dlužné částky; dosáhne-li šesti tisíc, bude to trestné. Ministerstva práce a spravedlnosti připravují několik legislativních změn. Například zálohované výživné.

Podle ministerstva spravedlnosti mají soudy dostatečné možnosti, aby odhalily, že rodič zatajuje skutečnou výši svých příjmů. „Neprokáže-li osoba výživou povinná řádně své příjmy a nezpřístupní-li údaje potřebné pro rozhodnutí, platí, že její průměrný měsíční příjem činí pětadvacetinásobek částky životního minima,“ vysvětluje Andrea Šlechtová z tiskového odboru ministerstva.

Pokud nejsou podle Novotné z asistenčního programu alimenty vyměřeny na základě reálných možností druhého z rodičů, má smysl se bránit: „I rodič může předložit soudu důkazy o účelově snížených příjmech či skutečné životní úrovni. Pokud bylo výživné soudem určeno nespravedlivě, je to rozhodně důvod k obraně. Stejně tak není možné tolerovat neplacení alimentů, jakkoli jsou nízké.“

Průměrný dluh? 83 tisíc

Průměrná dlužná částka na alimentech činí 83 tisíc korun. V drtivé většině nahlášených případů ji dluží otec. Na dítě, jemuž je sedm až deset let, nezaplatil už téměř čtyři roky a pochází z Ústeckého kraje nebo z jižní Moravy. Vyplývá to ze statistik, které podle policejních dat za loňský rok vypracovala Asociace neúplných rodin, jež pomáhá samoživitelkám a samoživitelům v nouzi. Statistika je však podle asociace neúplná, protože na policii se obrací jen každá druhá rodina.

Aktuálně nejvíce skloňované opatření, které má samoživitelkám a samoživitelům pomoci, se nazývá zálohované výživné. Za dlužníka ho zaplatí stát a částku na něm pak bude vymáhat. „Selžou-li veškeré nástroje vymahatelnosti práva na výživné a je-li v důsledku této situace dítě ohroženo chudobou,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Dostálek, kdy má zálohované výživné pomáhat.

„Zároveň si je MPSV vědomo, že je třeba pracovat i na krocích předcházejících tomuto stavu, tedy na podpoře nástrojů prevence a zejména podpoře nástrojů zlepšujících vymahatelnost výživného jako takového,“ uvedl mluvčí. Zálohované výživné je proto součástí „balíčku na podporu vymahatelnosti výživného“, na kterém spojily síly resorty sociálních věcí a spravedlnosti.

Doporučující tabulka

Jak vysoké alimenty na dítě bude muset rodič platit, záleží na každém soudu. Od května 2010 mají soudci v Česku sice k dispozici doporučující tabulku z pera ministerstva spravedlnosti, ta má ale pouze orientační charakter.

Tabulka například říká, že na dítě ve věku do pěti let by měl rodič z čistého příjmu, který připadá na výživné, zaplatit 15 procent. Pokud je potomkovi okolo 17 let, podíl šplhá na 22 procent.

Soud však při výpočtu výživného přihlíží vždy k velkému množství proměnných. Jedním z faktorů je to, jaké má rodič výdaje, jestli dojíždí do zaměstnání, zda žije sám či má nového partnera. A jedna ze zásadních otázek je, na kolik dětí rodič výživné platí.