Pracující Češi se mají čím dál lépe. Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí povyskočila meziročně o 8,5 procenta na 31 516 korun. Podobně vysokým tempem přitom roste již celý rok.
I když na průměrnou hodnotu většina lidí nedosáhne, dobrou zprávou pro ně může být, že se na ty lépe vydělávající dotahují. Ještě rychleji – o necelých deset procent – totiž stoupá takzvaný medián. Jde o příjem, který pobírá člověk přesně uprostřed řady, do níž by se srovnaly mzdy a platy od nejnižších po nejvyšší. Příčin je vícero.
„Rychlejší růst mediánové než průměrné mzdy je částečně výsledkem zvyšování minimální mzdy. Zároveň naznačuje, že v ekonomice je největší poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Nejvíce podle čísel, které byly zveřejněny 4. prosince, pobírají lidé v Praze, kde průměrná mzda vzrostla na 39 298 korun. Čtyřicetitisícovou hranici by hlavní město mohlo prolomit již v posledním čtvrtletí roku. V ostatních krajích se mzdový průměr pohybuje často pod třicetitisícovou hranicí. |
Nejvíce podle čísel, které byly zveřejněny 4. prosince, pobírají lidé v Praze, kde průměrná mzda vzrostla na 39 298 korun. Čtyřicetitisícovou hranici by hlavní město mohlo prolomit již v posledním čtvrtletí roku. V ostatních krajích se mzdový průměr pohybuje často pod třicetitisícovou hranicí.
Zveřejněná čísla o růstu průměrné a mediánové mzdy, kdy medián, tedy „střední“ mzda v ekonomice roste tempem 9,8 procenta o dost rychleji než průměrná mzda, která vzrostla o 8,5 procenta, ukazují ještě na jednu věc. Česká ekonomika je stále velmi závislá na levné pracovní síle.
„Je zřejmé, že české firmy nadále hledají především málo kvalifikované, a tím pádem i levné zaměstnance, jako jsou třeba řidiči, stavební dělníci nebo prodavači,“ říká Michal Skořepa, analytik České spořitelny. Právě stavebnictví je přitom v současnosti společně se službami tahounem tuzemské ekonomiky. Podle dat statistického úřadu rostl například průměrný plat ve stavebnictví rychleji než je celorepublikový průměr, a to o 8,7 procenta na 28,5 tisíc korun. Jenže i tady se prostor pro nějaké větší zvyšování platů může v dohledné době vyčerpat.
Zatímco ekonomika rostla v posledních letech tempem přes tři procenta, tak příští rok už i podle odhadů ministerstva financí to bude pod touto hranicí. Tím se však zmenšuje prostor i pro firmy a přidávání zaměstnancům. Odbory přitom požadují v příštím roce zvýšení mezd o sedm až devět procent.
Pro některé firmy je růst neudržitelný
„Pro řadu podniků je současný růst mezd dlouhodobě neudržitelný. Dosud mohly podniky rostoucí náklady kompenzovat větším objemem tržeb, to se ale stane příští rok citelnějším problémem. Výsledkem bude menší ochota zaměstnavatelů k ústupkům při mzdových vyjednáváních a v některých případech i likvidace pracovních pozic,“ upozorňuje ekonom Pavel Sobíšek.
Firmy přidávají nejen kvůli tomu, že chtějí, ale i z toho důvodu, že zkrátka musí. Jednak roste minimální mzda, a zároveň poměrně výrazně přidává svým zaměstnancům také stát. |
„Jistě existuje řada firem, pro které začíná být souboj o zaměstnance skrze stále vyšší mzdy neúnosný. Tento typ firem už se ale zřejmě do nynějšího stupně vývoje české ekonomiky zkrátka nehodí,“ tvrdí Michal Skořepa. „Český trh práce je nadále zcela vyluxovaný, což svědčí o zbytečně velké konkurenceschopnosti neboli láci české ekonomiky jako celku. Dokud bude tento stav trvat, nemám strach, že by svižný růst mezd mohl mít na ekonomiku dramaticky nepříznivý dopad,“ doplňuje analytik Skořepa.
Firmy přidávají nejen kvůli tomu, že chtějí, ale i z toho důvodu, že zkrátka musí. Jednak roste minimální mzda, a zároveň poměrně výrazně přidává svým zaměstnancům také stát.
„Hlavními tahouny rostoucí mzdy v tomto i příštím roce jsou zvyšování minimální mzdy a zvyšování platů ve veřejné správě. Minimální mzda se od roku 2019 opět zvýší, a to o 1150 korun na 13 350 korun. Zároveň současný rozpočet na příští rok počítá s navýšením platů státních pracovníků. Pedagogickým pracovníkům by měly platy vzrůst například o 15 procent, policistům a hasičům pak o osm procent,“ vysvětluje Eliška Jelínková analytička Raiffeisenbank. K těmto faktorům se pak navíc přidává růst mezd v soukromém sektoru, především kvůli nízké nezaměstnanosti a nedostatku kvalifikovaných lidí.
Rychlý růst mezd je rizikem
Podle odhadů expertů se tak bude růst mezd za celý letošní rok pohybovat právě někde kolem 8,5 procenta. „Průměrnou mzdu pro poslední čtvrtletí odhaduji na 34 150 korun a v celoročním průměru 31 950 korun,“ říká Pavel Sobíšek. Medián by pak měl překonat 30 tisícovou hranici do konce příštího roku.
Pro příští rok odhadují analytici tempo růstu průměrné mzdy někde kolem sedmi procent. Takto rychlý růst by pak mohl být rizikový pro tuzemské firmy zejména v případě, že by přišla krize či výrazné zpomalení růstu ekonomiky. |
Pro příští rok odhadují analytici tempo růstu průměrné mzdy někde kolem sedmi procent. Takto rychlý růst by pak mohl být rizikový pro tuzemské firmy zejména v případě, že by přišla krize či výrazné zpomalení růstu ekonomiky. To by znamenalo, že firmám by ubyly zakázky a zároveň by měly ve svých řadách poměrně hodně drahých lidí. „V takovém případě zaměstnavatelům nezbude nic jiného, než propustit přebytečné zaměstnance,“ upozorňuje Eliška Jelínková.
„Růst světové ekonomiky začíná ochabovat. Vnějších rizik, která mohou v příštím roce negativně ovlivnit hospodářský výkon České republiky, neubývá, ale spíše přibývá,“ varuje pak Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB. Podle jeho kolegy z ČSOB Petra Dufka je hlavním rizikem příštího roku vývoj poptávky po českém zboží na evropském trhu a zvláště pak zájem o osobní automobily vyráběné v tuzemsku. „Rizika dalšího vývoje proto vidíme i nadále především v zahraničí,“ dodává Petr Dufek.
