Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Mýtné v Německu: Za hodně peněz málo muziky

Evropa

  8:26
Návrh mýtného pro osobní auta od bavorské CSU kombinuje jistotu velké správní zátěže s nejistým ekonomickým profitem. Proto někteří zástupci spolkových zemí a dopravní experti požadují rozšíření dnešního mýta pro nákladní auta. To by ale bavorský premiér přišel o politický triumf...

Silnice v Německu (Ilustrační foto) foto: Shutterstock

Předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorské vlády Horst Seehofer se rozhodl, že jeho politickým odkazem se stane zpoplatnění německých silnic a dálnic pro osobní automobily. Téma, které bylo jeho loňským šlágrem před spolkovými volbami, na podzim ultimativně prosadil i do koaliční smlouvy nové německé vlády.

„Jeho“ ministr dopravy Alexander Dobrindt plány na zavedení mýtného následně rozpracoval a počátkem letošního léta své závěry prezentoval veřejnosti. Byly přijaty, mírně řečeno, rozpačitě.

Mazaný návrh

Proč se Horst Seehofer zaměřil právě na mýtné? Protože je to pro něj na první pohled ideální téma. Přes jihoněmeckou spolkovou zemi se zdarma valí proudy rakouských, českých či holandských aut, ucpávají dopravní tepny a přivádějí místní k němé zuřivosti. Bavoři naopak musejí hned po přejetí hranice vytáhnout peněženku. To není spravedlivé. Jen ať cizinci v Německu pěkně zaplatí!

Takhle jednoduché to ale bohužel není. Spolková republika je členem Evropské unie a kvůli antidiskriminačním pravidlům nemůže zavést poplatky jen pro přespolní. Do systému je třeba zatáhnout i místní. Zavést dálniční známku pro všechny? To by byla politická sebevražda. Nechme Němce platit, ale jen zdánlivě. Dovolme jim, ať si mýtné odečtou od daně z motorového vozidla.

Zavést dálniční známku pro všechny? To by byla politická sebevražda. Nechme Němce platit, ale jen zdánlivě. Dovolme jim, ať si mýtné odečtou od daně z motorového vozidla.

Návrh je to mazaný (přestože například odborný posudek právníků pro dolní komoru německého parlamentu tvrdí, že odporuje pravidlům EU)) a možná v Bruselu i projde. Politici CSU pak neúnavně zdůrazňují, že jeho jediným smyslem je vybrat dost peněz na údržbu německé infrastruktury, tedy nikoli hojit se na cizincích. Poplatky by se měly vztahovat nejen na německé dálnice, ale na všechny silnice. Podle ministra dopravy Dobrindta by měl být nový systém spuštěn od roku 2016.

Ročně by měl průměrný německý majitel osobního auta „zaplatit“ za používání tamních komunikací kolem 90 eur (asi 2500 korun), podle výkonu svého vozu. Počítá se s tím, že si vinětu nebude nikde kupovat, ale že mu ji každý rok automaticky zašle celní úřad (ten je zodpovědný za výběr daně z motorového vozidla). Cizinci se naopak pro desetidenní, dvouměsíční či roční známku (za 10, 20 respektive 100 eur) budou muset zastavit třeba na pumpě nebo v trafice.

Dobrindt si od nového opatření slibuje, že díky němu přiteče do státní kasy až 600 milionů eur (16,6 miliardy korun) ročně. To nezní špatně.

Vydělá stát, nebo nevydělá?

Někteří dopravní experti však varují, že je tato částka nadhodnocená a že zejména pokud budou cizinci šikovně kalkulovat s koupí krátkodobých známek, stát moc nevydělá. Někteří politici se obávají, že zpoplatnění silnic bude mít silně negativní vliv na malý pohraniční styk – že do Německa zkrátka přestanou jezdit cizinci z blízkého příhraničí na nákupy či výlety. V Severním Porýní-Vestfálsku podle deníku Die Welt spočítali, že by spolková země kvůli mýtu mohla přijít o 15 až 20 procent svých příjmů.

V Severním Porýní-Vestfálsku spočítali, že by spolková země kvůli mýtu mohla přijít o 15 až 20 procent svých příjmů

Podobná situace je mimochodem i v Seehoferově Bavorsku. Obavy z toho, že kvůli silničním poplatkům prodělají například obchodníci nebo hostinští, přivedly tamního ministra vnitra Joachima Herrmanna z CSU k návrhu, aby od mýta byly osvobozeny příhraniční okresy. Odpovědí mu byl jen hněv vlastního předsedy a doporučení, aby si zlepšováky vládních návrhů příště raději nechal pro sebe.

Příhraniční „okresky“ totiž podle expertů vynechat nelze. Navrhovaný systém je komplikovaný, tedy relativně nákladný. Bez malých silnic v pohraničí, kde se prohání mnoho cizinců, by zkrátka nepřinesl už vůbec žádné peníze. To byl i důvod, proč Němci nenavrhli jen zpoplatnění svých dálnic jak jej známe z Česka, Itálie nebo Rakouska. Na nich totiž cizinci v osobních automobilech obstarávají pouhých šest procent provozu.

Sečteno podtrženo – nový návrh mýtného v Německu kombinuje jistotu velké správní zátěže s nejistým ekonomickým profitem. Opozice jej proto razantně odmítá. Zelení koncept označili za „byrokratické monstrum“ a předseda liberální FDP Christian Lindner se nechal slyšet, že „Mýto narýsuje nové hranice k naším sousedům, které si nikdo nepřeje.“ Nad touto kritikou nelze jen tak mávnout rukou. Zejména Zelení mají silnou pozici ve spolkových zemích a jejich hlas bude důležitý, jakmile do rozhodování o mýtu zasáhne horní komora parlamentu, Spolková rada.

Do infrastruktury se vrací zlomek peněz

Námitky navíc nezaznívají jen od politické konkurence, ale i z řad CDU/CSU. Vedle zmíněného bavorského ministra vnitra se o slovo přihlásil i vlivný europoslanec křesťanských demokratů Elmar Brok, který prohlásil, že předložený návrh „není dobrým základem“, či politik CSU Bartholomäus Kalb, který Dobrindtův plán odsoudil jako byrokraticky náročný projekt s nejistým ziskem.

Němečtí automobilisté ročně do státní kasy odvedou na 50 miliard eur, do infrastruktury se však vrací pouze zlomek – asi 7,4 miliardy

Má současný návrh mýtného, jak tvrdí jeho kritici, potenciál ohrozit ekonomické styky se sousedními státy? Výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Bernard Bauer se k tomu vyjadřuje opatrně: „Než budeme moci téma jakkoliv hodnotit, je třeba počkat na výsledek ostatně velmi kontroverzní diskuze uvnitř vlády,“ sdělil ČESKÉ POZICI.

„Nás jako bilaterální hospodářské komory zastupující především průmysl a obchod se toto téma týká jen nepřímo. Následky zavedení mýtného pro osobní vozidla na všechny silnice pro německou ekonomiku se zabývá naše zastřešující organizace v Německu – Německý sněm obchodních a průmyslových komor (DIHK). Tento největší německý hospodářský svaz vyzývá politiky, aby mysleli na to, že dálniční známka by neměla zatížit vztahy Německa se sousedy, mezi nimi samozřejmě i s Českou republikou. Také nesmí být v rozporu s evropským právem a diskriminovat cizince,“ dodává Bauer s tím, že ani očekávané příjmy z navrhovaného mýtného by podle DIHK „ nevyřešily dlouhodobý pokles investic do německé infrastruktury“.

Bauer tím naráží na skutečnost, která v souvislosti s debatami o mýtném zaznívá pravidelně z mnoha stran. Spolková republika nemá problém s tím, že by automobilisté platili do státní kasy málo. Ročně do ní odvedou na 50 miliard eur (asi 1,4 bilionu korun). Jen zlomek těchto peněz se však do infrastruktury vrací – asi 7,4 miliardy.

Vlajkový projekt nesmí padnout

Komunikace jsou podle obecného konsenzu ve špatném stavu a potřebovaly by opravdu zásadní investice. Plánovaných 600 milionů z mýta pro zahraniční řidiče osobních aut je rozhodně nespasí. Někteří zástupci spolkových zemí a dopravní experti proto spíše požadují rozšíření současného mýta pro nákladní automobily z dálnic a určitých úseků komunikací první třídy i na běžné silnice. Taková změna by podle nich nebyla tak drahá jako zavedení poplatků pro osobní automobily a přinesla by mnohem více peněz. A kamiony ničí vozovky mnohem více než osobní auta...

Plánovaných 600 milionů z mýta pro zahraniční řidiče osobních aut německé silnice rozhodně nespasí

Z pohledu CSU však větší zatížení nákladní dopravy nic neřeší. Naštvalo by dopravce a hospodářské svazy, k narovnání křivd mezi platícími Němci a neplatícími cizinci by nepřispělo a Seehofer by přišel o svůj velký politický triumf. Ve velké koalici si oba silnější členové obhájili svoje vlajkové projekty. Sesterská CDU prosadila vyšší důchod pro část matek, sociální demokracie koncept minimální mzdy.

Bavorští křesťanští demokraté nechtějí vyjít naprázdno, zejména po svém propadu při letošních evropských volbách. Pokud mýtné padne, hrozí Seehofer odchodem z vlády. Jeho koaliční partneři proto šetří přímými výpady a vyčkávají. Mají dobré šance, že návrh neprojde kvůli oporu Bruselu nebo Zelených. Zatím není třeba se znepokojovat. 

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...