Na konci května přistál na stole předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry dopis, který popisoval, čeho se měl jeden z jeho kolegů dopustit. „Soudce Kydalka svým postojem a informacemi poskytnutými reportérům zcela bezprecedentně bez jakéhokoliv respektu k zodpovědnosti svojí funkce či presumpci nevinny a jakéhokoliv důkazu označil za pachatele závažného trestného činu konkrétní osobu,“ uvedl v dopise Jan Chudomel, který se stará o Tykačův obraz v médiích.
Odkazoval na Kydalkovu účast v reportáži Seznam Zprávy, v níž loni v říjnu kritizoval amnestii Václava Klause. Kydalka tehdy nevyloučil, že se za amnestii platilo. A měl se údajně zmínit, že platil Tykač. Vtip je ale v tom, že jméno uhlobarona a majitele společnosti Czech Coal v reportáži divák rozhodně neslyšel. O údajném úplatku 300 milionů korun se zmínila pouze novinářka a inkriminovaná pasáž byla navíc překryta zvukovou kulisou.
Jak tedy vlastně Chudomel přišel na to, že padlo jméno Tykač, když na záznamu v reportáži jméno slyšet není? Záhadu se pokusil LN vysvětlit takto: „Oslovilo mě několik lidí včetně novinářů s dotazem, zda to ,vypípané‘ jméno není Pavel Tykač.“ Jméno alespoň jednoho z pětice prozíravých diváků reportáže však redakci neprozradil. Přesto v podnětu na Kydalku nelenil. „Vyjádření odbornice na odezírání ze rtů, které jsem v této souvislosti nechal zpracovat, pak potvrdilo, že slovo Tykač v daných momentech reportáže zaznít mohlo,“ uvedl v podnětu, který zaslal soudu.
Nevyřízené účty
Soudce Městského soudu Kydalka, známý z kauz okolo tunelářů z H-System či fotbalového bosse Františka Chvalovského na jméno Pavla Tykače nenarazil prvně. Tykačovo jméno se skloňovalo před pěti lety v kauze exředitele Finančního analytického útvaru (FAÚ) Jiřího Kudlíka, kterou Kydalka soudil. Obžaloby muže zprostil, protože nedospěl k závěru, že by se podílel na vytunelování 1,23 miliardy z CS Fondů. Během líčení však hned pět svědků ukázalo na Tykače, který měl vyvedení peněz organizovat. „Z výpovědí svědků vyplývá, že část vyvedených peněz z CS Fondů do zahraničí skončilo na účtech společností, které má či měl ovládat ing. Pavel Tykač,“ uvedl Kydalka v dubnu 2012. Chtěl, aby žalobci zvážili obnovu procesu s Tykačem. Na Kydalkův popud vrchní žalobci skutečně Tykačovo stíhání obnovili. Zmrazili mu i část majetku. V kauze tunelování CS Fondů ho policie stíhala už v roce 2006. Jenže státní zástupce kauzu o rok později zastavil.
„Napovídá to hodně o motivaci soudce Kydalky, který se netají osobní antipatií a svým přesvědčením, že Pavel Tykač je odpovědný za vytunelování CS Fondů a svou snahou Tykače za tento čin postavit před soud.“ |
Souvislost s tímto sporem zmínil v podnětu soudu Tykačův mluvčí Chudomel. „Napovídá to hodně o motivaci soudce Kydalky, který se netají osobní antipatií a svým přesvědčením, že Pavel Tykač je odpovědný za vytunelování CS Fondů a svou snahou Tykače za tento čin postavit před soud,“ napsal předsedovi Městského soudu v Praze.
I v pořadí druhé stíhání Tykače bylo v roce 2015 zastaveno. Mluvčí Chudomel tvrdí, že podnět ke kárné žalobě nebyl mstou za obnovené stíhání Tykače: „Za svým podnětem si absolutně stojím. Mimochodem, žalobu na soudce Kydalku podal předseda pražského městského soudu, nikoliv já.“ Kydalkův šéf Libor Vávra podle svých slov neřeší, o kom Kydalka hovořil či nehovořil. Podle něj se kritickými výroky na adresu amnestie dostal za hranu pravidel. „Já spatřuji jádro problému v tom, jestli má soudce o nějakém ústavním aktu mluvit tak, že je to koupené, když se stejně tak my – jako soudci – vztekáme, když někteří politici zpochybňují motivace soudců a jejich rozhodnutí,“ popsal LN Vávra, proč chce po Nejvyšším správním soudu, aby řekl, kdo z nich má pravdu. Ukázat by se to mělo už na konci února.
