Mursí si zpečetil osud výzvou k džihádu v Sýrii

Egyptské armádě prý s prezidentem Mursím definitivně došla trpělivost, když se zúčastnil demonstrace volající po „svaté válce“ v Sýrii.

Dan Macek 4.7.2013
Graffiti zesměšňující ve středu odvolaného egyptského prezidenta Muhammada Mursího na zdi prezidentského paláce v Káhiře. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Graffiti zesměšňující ve středu odvolaného egyptského prezidenta Muhammada Mursího na zdi prezidentského paláce v Káhiře. | foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice
Graffiti zesměšňující ve středu odvolaného egyptského prezidenta Muhammada Mursího na zdi prezidentského paláce v Káhiře.

Egyptská armáda ve středu sesadila Muhammada Mursího, prvního demokraticky zvoleného islamistického prezidenta v dějinách země. Bodem zlomu ve vztazích mezi hlavou státu a armádou údajně nastal letos 15. června, kdy prezident podle agentury Reuters osobní účastí podpořil manifestaci, na níž radikální sunnitští imámové shodně označili sekulární egyptskou opozici i jednotky bojující v Sýrii na straně režimu Bašára Assada za „bezvěrce“.

Vystupující řečníky popsaly zdroje z armády jako „teroristy na odpočinku“ včetně členů donedávna ozbrojené extremistické skupiny al-Džamá al-Islamíja, s níž prezident z řad Muslimského bratrstva prohluboval styky. Al-Džamá al-Islamíja se roku 1981 spolupodílela na atentátu na prezidenta Anvara Sádáta, který podepsal mírovou dohodu s Izraelem; skupina je též podezřelá z masakru 62 turistů poblíž vykopávek v Luxoru v roce 1997. 

Z pohledu egyptské armády překročila demonstrace za svatou válku v Sýrii „národně-bezpečnostní červenou linii,“ míní analytik Jásir el-Šimy z organizace International Crisis Group (ICG). Prezident Mursí svou přítomností totiž posvětil podněcování Egypťanů k boji v Sýrii, potažmo vznik celé nové generace džihádistů.

Podle agentury Reuters byl prezident Mursí dramatickým armádním ultimátem, jež předcházelo jeho středečnímu sesazení, zřejmě upřímně zaskočen. Pakliže si byl vědom, že jeho vazby na radikální islamisty vzbuzují nevoli armády, nedával to najevo a jednal, jakoby se jeho mandát demokraticky zvolené hlavy státu a vrchního velitele armády nijak nelišil od mandátů ostatních demokraticky zvolených prezidentů jinde ve světě.

Zjevně se však přepočítal. „Součástí ideologie egyptské armády je povinnost ke státu, nikoli k ústavě,“ upozorňuje odborník na Egypt Nathan Brown z Univerzity George Washingtona. Kdyby se Mursí neobracel jen k Mekce, ale občas pohlédl i na pyramidy, možná by pochopil, že ve srovnání se starobylostí Egypta je každá vláda pomíjivá.