Tento týden ovládala vývoj na finančních trzích politika a do pozadí odsunula i zveřejněné ekonomické statistické údaje. Těsné vítězství Françoise Hollanda ve francouzských prezidentských volbách se víceméně očekávalo. Výsledky řeckých parlamentních voleb však otřásly důvěrou ve schopnost a ochotu země uskutečňovat opatření k potřebným reformám. Skončily totiž fiaskem pro strany Nová demokracie a PASOK, které vyjednaly mezinárodní finanční pomoc.
Naopak výrazně posílily krajně levicové a pravicové strany, které další reformy odmítají a jedním z jejich cílů je i vystoupení Řecka z eurozóny. Během týdne se nepodařilo vytvořit politickým stranám vládní koalici. To se sice ještě může změnit, ale stále pravděpodobnější se jeví nové volby. Kvůli politické nestabilitě tím opět o něco vzrostla možnost, že Řecko nakonec opustí eurozónu.
Napjatá situace ve Španělsku
Nepříliš příznivé zprávy přicházely i ze západního Středomoří. Poslední dobou jak jinak než ze Španělska. Tamní vláda se rozhodla stabilizovat bankovní odvětví a požaduje po bankách, aby navýšily rezervy na krytí špatných realitních úvěrů v hodnotě 30 miliard eur. Sama se bude podílet zhruba polovinou finančních prostředků.
Několikaletý pokles cen na trhu s nemovitostmi je černou můrou španělské ekonomiky a místních bankovních institucí
Několikaletý pokles cen na trhu s nemovitostmi je přitom černou můrou španělské ekonomiky a místních bankovních institucí. To, že je situace v této zemi napjatá, potvrdily výnosy desetiletých státních dluhopisů, které během týdne opět překonaly kritickou hranici šesti procent. Vzrostl naopak zájem o „bezpečné“ americké a německé dluhopisy. Celkově ztrácela riziková aktiva, jako jsou akcie a vysoce úročené měny.
Překvapení z tuzemského hospodářství
V tuzemském hospodářství byla během týdne zveřejněna řada čerstvých makroekonomických dat. Výsledky většiny statistických údajů byly v souladu s tržními odhady, čímž potvrdily současný stav tuzemské ekonomiky. Není sice dobrý, ale není ani natolik špatný, jak se předpokládalo na konci loňského roku. Odhad HDP za první čtvrtletí se dozvíme příští týden, ale již nyní je jasné, že žádné prudké oslabení ekonomiky nenastalo.
Některé statistické údaje navíc pozitivně překvapily. Nejvíce výsledek zahraničního obchodu za březen letošního roku, potažmo za celé první čtvrtletí. Rekordní březnový přebytek obchodní bilance ve výši 37,5 miliardy korun potvrdil, že Česká republika je konkurenceschopná na zahraničních trzích. Tento údaj však kazí skutečnost, že přebytek netáhnou rostoucí objemy vývozu, ale spíš klesající objemy dovozu.
Výsledky většiny statistických údajů byly v souladu s tržními odhady, čímž potvrdily současný stav tuzemské ekonomiky
Překvapil i pokles míry nezaměstnanosti. Ta se v dubnu snížila na 8,4 procenta, ale téměř výhradně díky sezónním faktorům. Šance, že se situace na pracovním trhu do konce letošního roku výrazně zlepší, je však minimální. Poklesla i dynamika růstu spotřebitelských cen z březnových 3,8 na dubnových 3,5 procenta.
Koruně se nedařilo
Koruně se nedařilo a oslabovala. Její ztráty lze připsat na vrub rostoucí rizikové averzi na finančních trzích, která se podepsala na oslabení všech středoevropských měn. Na zveřejněná makrodata koruna téměř nereagovala. Na měnovém páru s eurem se během týdne definitivně usadila nad hranicí 25 korun za euro. Obchodování se většinou odehrávalo v okolí 25,20 koruny za euro. Výjimkou však nebyly ani obchody nad 25,30 koruny za euro.
Výraznější ztráty si koruna připsala vůči americkému dolaru a dostala se na nejslabší hodnoty od konce ledna letošního roku. V pátek uzavírala nad 19,50 koruny za euro. Pokud nadále poroste napětí na finančních trzích, lze očekávat další tlak na depreciaci středoevropských měn, korunu nevyjímaje.
