KOMENTÁŘ Jana Schneidera / Poslanci se chtějí pohnout z místa při zjišťování, zda povídání koťátka s kolibříkem uniklo od bisonů. Navzdory jisté absurditě takové věty jde možná o docela přiléhavý popis. Realita totiž není o moc střízlivější.
Poslanecký kontrolní orgán Bezpečnostní informační služby (BIS) se na svém zasedání v úterý 3. března rozhodl pozvat na příští jednání současného a bývalého premiéra – Petra Nečase a Mirka Topolánka. Ti šéfovali vládám ze zákona odpovědným za činnost a koordinaci zpravodajských služeb. Cílem je dopátrat se, kudy unikly do novin odposlechy pražského exprimátora Pavla Béma a Romana Janouška, a zda vůbec mají původ ve státní správě.
Poslanci se však budou marně těšit na Mirka Topolánka. Chtěli ho vyzpovídat kvůli jeho výroku, že prý z BIS dostával neúplné informace. Nevíme, zda Mirek Topolánek ztopořil svůj prostředníček, aby ilustroval své odmítnutí způsobem sobě vlastním. Slovně se však pro server Novinky.cz vyjádřil střízlivě: „Všechno, co jsem k tomu chtěl říct, jsem již řekl v tisku. Nemám zájem, není to pro mě ani důvěryhodný, ani reprezentativní orgán.“ A dle něho pro práci s utajovanými skutečnostmi už ani omylem, protože je prý děravá jako cedník. Konkrétněji Novinkám řekl, že „složení této komise bude umožňovat přímou informovanost jak struktuře ABL, tak struktuře Randáka,“ ale přes koho by informace unikaly, už nespecifikoval.
Topolánek prý dostával z BIS jen „trendové“ informace o penetraci „janouškovských“ struktur do státní a veřejné správy. Konkrétní informace z odposlechů prý nedostával. „Pokud to BIS pořizovala, tak nevím, co s tím dělala,“ mudroval Topolánek 28. března v rozhovoru pro MF Dnes. My mu však napovíme: právě ty trendové informace z nich dělala. Kdyby mu pouštěla nezpracované odposlechy, seděl by u té tuny příšerných žvejků ještě dnes.
Kdo ví, zda po Topolánkově odpovědi na takový dotaz by komise nedospěla k nápadu podat na něho trestní oznámení
Topolánek jako premiér tedy sám potvrdil, že dostával informace „o prorůstání podobných struktur, jako byla ta Janouškova, do státní a veřejné správy“. Takže by logicky následovala otázka, co s tím jako premiér udělal. Kdo ví, zda po jeho odpovědi na takový dotaz by komise nedospěla k nápadu podat na něho trestní oznámení. To si možná Topolánek dobře spočítal, a pak by nebylo divu, že se mu na komisi nechce.
A ještě jedna okolnost stojí za úvahu a prošetření: jak Topolánek za vládu služby úkoloval. Když měl spory s pražskými organizacemi ODS, zda BIS nezaúkoloval na ono prorůstání právě a jen (nebo „především“) pražských „lobbistických“ struktur do veřejné správy. Nikoli třeba moravských. Pak by též přicházelo v úvahu toto konání analyzovat z hlediska trestního zákoníku.
Každopádně Topolánek opět osvědčil svoji nekulturnost a vlastně i zbabělost. A tím víc by bylo třeba ho vyslechnout. Možná by to trestní oznámení bylo lepším nápadem, než se na první pohled zdá.