Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Možná cena britského odchodu z EU pro Česko: 107 miliard korun

  19:23
Pokud by se brexit promítl do takzvané čisté pozice, rozdílu peněz, které Česko od Bruselu v letech 2014 až 2020 obdrží a jež do společné pokladny pošle, příliv peněz z EU by se snížil z 696 miliard na 589 miliard korun. Dokud však Britové oficiálně o vystoupení nepožádají, jede se dál ve starých kolejích.
Vlajka EU, euro (ilustrační foto)

Vlajka EU, euro (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Nula, nula, na 59. desetinném místě nula. Tak dopady brexitu na českou ekonomiku popsal exprezident Václav Klaus. Tým premiéra Bohuslava Sobotky ale stejně optimistický není. Ještě před odletem na summit, který se konal ve středu 29. června v Bruselu, dostal premiér na stůl první odhady, jak by odchod Británie z Evropské unie mohl zahýbat unijním rozpočtem, a tím i dotacemi, které z něj do Česka proudí.

Velká Británie je v reálných číslech hned po Německu druhým největším plátcem do bruselské pokladny, podílí se na něm asi 15 procenty. A právě s patnáctiprocentním výpadkem počítá i pracovní materiál z Úřadu vlády.

Pokud by se brexit promítl do takzvané čisté pozice, tedy rozdílu peněz, které Česko od Bruselu v letech 2014 až 2020 obdrží a jež do společné pokladny pošle, příliv peněz z EU by se snížil z 696 miliard na 589 miliard korun. Celkem bychom tedy v průběhu sedmi let dostali z Bruselu o 107 miliard korun méně.

Nepravděpodobný propad

Až do konce „sedmiletky“, která se kvůli doúčtování reálně uzavírá až v roce 2022, propad pravděpodobně nenastane. Oficiálně na toto téma evropští úředníci mluvit nesmějí. I pro ně platí, že dokud Britové oficiálně o vystoupení nepožádají, jede se ve starých kolejích. Nikdo si nicméně nedokáže představit, že by součástí brexitu bylo i rychlé odstřihnutí plateb z Londýna do společné pokladny.

Až do konce „sedmiletky“, která se kvůli doúčtování reálně uzavírá až v roce 2022, propad pravděpodobně nenastane. Nikdo si nedokáže představit, že by součástí brexitu bylo i rychlé odstřihnutí plateb z Londýna do společné pokladny.

„Rozpočtový rámec je nastaven do roku 2020. Jsou na něj po Evropě navázány desítky tisíc položek – od těch vládních až třeba po obecní. Nějaké plošné krácení by vyvolalo chaos,“ řekl LN pod podmínkou anonymity úředník Evropské komise, který sleduje tok evropských peněz v regionech. A podobně mluví i poradce Hospodářské komory Petr Zahradník, který fondy EU dlouhodobě sleduje.

„Potíž je v tom, že článek o vystoupení z EU obsažený v unijní smlouvě je psaný obecně, vůbec finance neřeší. Bude to tedy ještě dlouhá právní debata,“ odhaduje Zahradník. Také on nevěří, že by se v příštích třech letech struktura a rozdělení evropského rozpočtu měnily.

Po roce 2020 ale s hubenějšími dotacemi počítá i Brusel. „Regionální politika je lidem nejblíže. Je nejviditelnější, protože na ní lze ukázat, jak evropské fondy mění život. A proto mám obavy, protože je jasné, že odchod Británie způsobí výpadek v rozpočtu,“ prohlásila eurokomisařka pro regiony Corina Creţuová.

Období 2021 až 2027

Kolik by tedy Česko po roce 2020 kvůli brexitu na dotacích tratilo? V odhadech je několik neznámých. Debata o novém dotačním balíku se rozběhne až napřesrok. Definitivní částka se kromě toho domlouvá až naposled. Nejdříve přijde na řadu plán, kam by finance měly proudit.

Odborníci, kteří přerozdělování peněz z Bruselu sledují, počítají s tím, že balík pro Česko na období 2021 až 2027 bude oproti současnému méně než poloviční

Odborníci, kteří přerozdělování peněz z Bruselu sledují, počítají s tím, že balík pro Česko na období 2021 až 2027 bude oproti současnému méně než poloviční. Společnost eNovation, která se zabývá poradenstvím kolem fondů EU, proto kalkuluje s českým účtem za brexit ve výši 40–50 miliard korun. „To může samozřejmě zahýbat s konkurenceschopností českých podniků,“ domnívá se Jiří Pavlíček, ředitel eNovation.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar je opatrnější. O tom, co bude po roce 2020, nechce spekulovat. Důležité pro něho je, že až do té doby českému byznysu nic podstatného nehrozí. „Byli jsme ujištěni ministerstvem průmyslu, že se žádných škrtů v programech, které jsou klíčové pro rozvoj průmyslu, nemusíme obávat. Alokace pro členské státy a jednotlivé operační programy byly odsouhlaseny a nemáme žádné informace, že by se měly jakkoli měnit,“ říká Špicar.

Posun do bohaté zóny

Kromě desítek miliard korun na dotacích může brexit ohrozit Česko ještě v jednom ohledu. Třetina peněz, která do Česka z Bruselu proudí, se vyplácí z fondů určených pro regiony a takzvanou kohezi, tedy soudržnost Evropy. Tyto peníze jsou určeny „chudým“ oblastem Evropy. Tedy těm, které nedosáhnou alespoň na 75 procent průměru evropského hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu. Pro nárok na finance z kohezního fondu, z nějž se u nás platí zejména nové silnice a železnice, musí celá země zůstat pod hranicí 90 procent relativního evropského bohatství.

S výjimkou severozápadu, tedy Karlovarského a Ústeckého kraje, hrozí zbytku Česka, že kvůli brexitu poskočí ve statistikách do bohaté zóny, v níž si na dotace pro „chudé“ sáhne jen okrajově

Velká Británie přitom evropský blahobyt tlačí vzhůru. Chudé regiony, jako je Cornwall, jsou sice co do bohatství na hlavu na úrovni Středočeského kraje, dobře situovaný Londýn ale zvedá celou Británii, která je v celku o desetinu bohatší než průměr EU.

Po brexitu proto průměrný HDP v Evropě lehce poklesne. A s výjimkou severozápadu, tedy Karlovarského a Ústeckého kraje, hrozí zbytku Česka, že kvůli brexitu poskočí ve statistikách do bohaté zóny, v níž si na dotace pro „chudé“ sáhne jen okrajově . Vše bude ale záležet na tom, jaký referenční rok pro výpočet bohatosti země a regionů Brusel zvolí. Současná unijní „sedmiletka“ Česku vyhovuje – počítá totiž s hodnotami HDP z let 2009 až 2011.

Tehdy se mezi zámožnými regiony objevila jen Praha. Reálně však hranici tří čtvrtin průměrného bohatství EU mezitím přeskočily i další kraje – střední Čechy, Vysočina, jižní Morava, jižní Čechy a Plzeňsko. Tomáš Prouza, státní tajemník pro EU, který od pondělí 27. Června vede pracovní skupinu pro dopady brexitu, ale následky vystoupení Británie pro Česko dramaticky nevidí: „Po roce 2020 bychom méně peněz měli i bez brexitu, protože bohatneme výrazně rychleji než průměr Evropy.“

České regiony bohatnou

HDP na hlavu vzhledem k paritě kupné síly, EU28 = 100 (rok 2014)

  • S 84 procenty průměru HDP celé unie předčilo Česko dvě „staré“ země EU – Kypr a Španělsko. V Praze se podle HDP na hlavu žije stejně jako třeba v Paříži, střední Čechy jsou na tom podobně jako Cornwall.
  • Severozápad – 63; jihozápad – 76; Praha – 173; střední Čechy – 77; severovýchod – 70; jihovýchod – 79; střední Morava – 70; moravsko-slezsko – 70

Zdroj Eurostat, MF

Češi získávají z EU stále víc

Čistá pozice, tedy rozdíl mezi platbami do společného evropského rozpočtu a příjmy z něj, u nás díky finiši v čerpání dotací vyskočila na 152 miliard korun. Česko od roku 2004 z EU získalo celkem 561 miliard korun.

rok: příjmy; platby; čistá pozice (v miliardách korun)

  • 2010: 85,02; 37,1; 41,92
  • 2011: 72,51; 41,74; 30,77
  • 2012: 112,98; 39,85; 73,13
  • 2013: 126,42; 41,66; 84,76
  • 2014: 119,79; 44,48; 75,32
  • 2015: 193,73; 41,9; 151,83

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...