Lidovky.cz

Moskva z kauzy Snowden vytěžila, co mohla

USA

  21:35

Rusko si USA vychutnává, protože ví, že jakýkoli vývoj příběhu „disidenta“ Edwarda Snowdena bude mít negativní následky pro Ameriku.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

Edward Snowden, který před dvěma týdny uvázl v tranzitním prostoru na letišti Šeremetěvo, přijal Venezuelou poskytnutý azyl, napsal v úterý na svém twitterovém účtu Alexej Puškov, předseda zahraničního výboru ruské Státní dumy. Stále je sice velkou neznámou, jak se do Venezuely dostane, pro Moskvu to je však ne-li přímo vedlejší, pak alespoň nikoliv tou nejdůležitější věcí. Mouřenín vykonal svou povinnost, mouřenín může jít. A jestli to bude do Caracasu, do La Pazu nebo do Managuy, to je z tohoto pohledu vlastně úplně jedno.

V pátek média informovala, že Snowden požádal o dočasný politický azyl v Rusku. V prohlášení, které publikoval server WikiLeaks, Snowden tvrdí, že jeho cílem je nakonec z Ruska odletět do Latinské Ameriky. Ruské úřady v sobotu informovaly, že dosud žádnou žádost o azyl od Snowdena neobdržely.

Možná není náhoda, že prvotní spekulace hovořily o tom, že Snowdena, který cestou z Hongkongu přes Moskvu a Havanu do Ekvádoru zůstal vězet v tranzitním prostoru na moskevském letišti, odváží venezuelský prezident. Alespoň se tak domníval ruský tisk v souvislosti s prohlášením Nicoláse Madura, který nedávno navštívil Moskvu v rámci dvoudenního summitu zemí vyvážejících zemní plyn, že Venezuela by americkému informatikovi obviněnému Washingtonem ze špionáže „takřka jistě“ udělila politický azyl, pokud by o něj požádal.

Ruští novináři poté bedlivě sledovali, zda se jihoamerický politik vydá na cestu domů z letiště Moskva-Šeremetěvo, v jehož tranzitním prostoru Snowden pobývá, nebo z letiště Vnukovo, které obvykle využívají právě zahraniční delegace. K tomuto řešení by se nejspíš s velkým ulehčením přiklonil Ekvádor, který se dostává do čím dál nepříjemnější situace. Tuto jihoamerickou zemi se Washington pokoušel odradit od přijetí Snowdena například zrušením celních úlev, které se dotklo především dovozců řezaných květin.

Snowden neuvažoval špatně, když se rozhodl zamířit z Hongkongu do Moskvy. Logicky se rozhodl pro zemi, jež si troufne pustit se s USA do křížku.Po telefonickém rozhovoru s Joem Bidenem je ekvádorský prezident Rafael Correa ještě opatrnější, přičemž Quito nejenže anulovalo ochranný list, který Snowdenovi dříve vystavilo, ale prezident dokonce naznačil možnost potrestání londýnského konzula, který mu glejt vydal. Toto couvnutí je pochopitelné, neboť Ekvádor má už dost co dělat s Julianem Assangem. Prezident Maduro nakonec odletěl domů bez Snowdena, a jak se ukázalo, Američané měli podezření spíše na Eva Moralese, čemuž také nasvědčuje fakt, že hned několik evropských zemí zrušilo letounu bolivijského prezidenta povolení k přeletu nad svým územím, v důsledku čehož byl nakonec nucen přistát ve Vídni.

V ruské zlaté kleci

Navzdory tomu všemu Snowden neuvažoval špatně, když se rozhodl zamířit z Hongkongu právě do Moskvy. Logicky se rozhodl pro zemi, která si troufne pustit se se Spojenými státy do křížku. Putinovo Rusko se Spojeným státům v poslední době několikrát směle postavilo, a tak bylo nasnadě, že v Moskvě bude informatik, jenž vyzradil informace o tom, kterak americké tajné služby dováděly po celém světě, přijat s otevřenou náručí.

To potvrzovaly i sympatie, které „špiona“ v ruské společnosti provázely, i postoj politické elity. Například již zmíněný Puškov označil Snowdenovo vydání za morálně nepřípustné, když prohlásil, že tento třicetiletý muž bojuje proti režimu jako nový disident a tajné informace nevyzradil pro peníze, nýbrž veden svým přesvědčením. Jiný poslanec Státní dumy dokonce navrhl, aby byl Snowden rovnou navržen na Nobelovu cenu za mír. O jeho vydání tedy nemohla být vůbec řeč, avšak jak čas ubíhal, čím dál jasněji vycházelo najevo, že tranzitní prostor letiště Šeremetěvo je pro Snowdena jako zlatá klec, z níž se jen tak nedostane. Snowdenovi tak v podstatě nezbývalo nic jiného než požádat o azyl.

Jenže zatímco využíval pohostinnost tranzitního prostoru, jeho přijetí začalo představovat zátěž, do které se Moskvě příliš nechtělo. Samozřejmě to nešlo říct naplno, a tak Putin k překvapení mnohých podmínil udělení azylu tím, že špionážní hrdina zanechá činnosti poškozující USA. Jednak si nejspíš představil, že se něco podobného nemusí přihodit pouze Washingtonu, jednak si mohl být jist, že za těchto podmínek Snowden azyl nepřijme. První úkol tedy Kreml vyřešil, neboť v očích společnosti zůstal i nadále ochráncem hrdinného utečence, a přitom dal pragmatickým gestem Američanům na srozuměnou, že touto kauzou nemíní dál zatěžovat jejich vzájemné vztahy.

Mohl si to dovolit, neboť Moskva do té doby využila veškerý potenciál, jenž se v celé kauze skrýval. Putin neváhal Ameriku považující se za největšího ochránce lidských práv trochu popíchnout, když přirovnal Snowdena prchajícího před zoufalým hněvem Washingtonu k někdejšímu sovětskému disidentovi Andreji Sacharovovi, čímž získal pár dalších bodů u svých příznivců. A následně si ještě přisadil, když v rozhovoru pro anglickojazyčnou ruskou televizní stanici Russia Today komentoval tajný sběr dat.

Putin: „S jistotou mohu prohlásit, že v Rusku jsou telefonní odposlechy možné jen se soudním povolením“Putin proti Bílému domu obrátil jeho vlastní zbraň, když prohlásil, že je všem dávno známo, že takzvaný elektronický průzkum kontroluje v rámci mezinárodního boje proti terorismu občany a organizace. „Celkově vzato je po těchto metodách poptávka, otázkou však je, nakolik společnost vystavují kontrole. S jistotou mohu prohlásit, že v Rusku jsou telefonní odposlechy možné jen se soudním povolením,“ řekl v reakci na všechna dřívější povýšenecká poučování ze strany Ameriky.

Podle Putina se USA staly obětí toho, že po rozpadu Sovětského svazu po určitou dobu samy zastávaly vůdčí roli ve světě a živily imperiální ambice. „Impérium si však nemůže dovolit žádnou slabost, přičemž jako slabost je v USA hodnocena jakákoliv snaha o rovnocennou dohodu,“ podpořil své tvrzení ruský prezident. Washington podle jeho názoru momentálně chápe, že stěžejní globální problémy nelze řešit samostatně, a přesto se o to snaží.

Strach a respekt jsou dvě různé věci

Ve stejném duchu se vyjádřilo také několik analytiků s poukazem na to, že pronásledováním Snowdena Washington čím dál více podrývá své pozice. Pomocí zastrašování donutí své dříve odposlouchávané spojence, aby zastavili letoun s bolivijským prezidentem. Tím však pouze posiluje to, na co poukázala i Snowdenova odhalení, totiž že je Amerika spíš světovým četníkem než vedoucí velmocí.

Moskva si beztak neodpustí podotýkat, že po Sovětském svazu mají své protirežimní disidenty už i Spojené státyTento morální škraloup je přitom čím dál větší a Washington v podstatě nemá na vybranou žádné slušné řešení. Doma i v zahraničí musí neustále demonstrovat svoji moc a sílu a ve svém zápalu jedná čím dál drsněji. V pasti se však octne i tehdy, pokud se mu tohoto bývalého špiona obviněného ze zrady nakonec skutečně podaří zmocnit, neboť soudní proces by ve světě pouze posílil Snowdenův obraz disidenta.

Moskva si už beztak neodpustí podotýkat, že po Sovětském svazu mají své protirežimní disidenty už i Spojené státy. Proti mysli jí není ani to, způsobí-li únik informací zmatek v transatlantických vztazích. Rusko tím totiž dostane jako dárek vše, čeho Washington k jeho škodě dosáhl prostřednictvím své politiky, kterou vědomě rozděluje euroasijský geopolitický prostor.

Odborníci k tomu všemu navíc dodávají, že Amerika sice může dál nahánět strach (viz případ Moralesova letounu), nicméně by měla vědět, že strach a respekt jsou dvě různé věci. Ve výčtu toho, proč by Kremlu nevadilo, kdyby celá kauza trvala co nejdéle, bychom mohli ještě pokračovat. Přestože už od Snowdena dostala, co od něj dostat mohla. Veškerý další vývoj příběhu však bude mít následky pro Ameriku. Příznačné je, že si na této kauze mohla trochu přihřát vlastní polívčičku také exšpionka Anna Chapmanová, již odhalili právě ve Spojených státech, když se díky své nabídce sňatku, kterou poslala Snowdenovi po Twitteru, na jeden den opět octla v hledáčku světových médií.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.