Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Moskva nemá zájem o německé lekce z demokracie

Evropa

  9:34

Berlín, jenž upínal své naděje k Medveděvovi, je vůči Putinovu návratu zdrženlivý, ale na těsné vazbě Německa s Ruskem se nic nemění.

Nikdo si snad nemohl myslet, že budou Angela Merkelová a Vladimir Putin ignorovat německé i ruské zájmy a skutečně se do sebe v Moskvě pustí. foto: © ReutersČeská pozice

Marně mnozí čekali, že Angela Merkelová udělí u příležitosti nedávné rusko-německé mezivládní konzultace Vladimiru Putinovi konečně lekci z demokracie za to, jak staronový ruský prezident, jenž nestrpí žádný odpor, marginalizuje akce domácí opozice. Německá kancléřka sice udělala smělý krok, když svůj protějšek požádala o vysvětlení v případu Pussy Riot, nicméně jako skutečná reálná politička si evidentně nepřála ohrozit přetřásáním otázek o lidských právech ekonomické vztahy obou zemí. Ty v neposlední řadě i díky již dvanáct let probíhajícímu petrohradskému dialogu přímo vzkvétají.

Moskevské jednání 16. listopadu a jeho výsledky hodnotí tudíž každý po svém. Zatímco část pozorovatelů mluví o silácké německé politice, jiní neskrývají nespokojenost a vyčítají kancléřce zdrženlivost, v níž spatřují pokračování politiky jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Pravda je někde prostřed. Po odsuzující rezoluci o stavu ruské demokracie přijaté německým Spolkovým sněmem, o níž píšeme níže, bylo opravdu možné očekávat zhoršení vztahů obou zemí.

Nikdo si však nemohl myslet, že Merkelová a Putin budou ignorovat německé i ruské zájmy a skutečně se do sebe v Moskvě pustí. Faktem je, že debata o takzvané Schockenhoffově rezoluci dodala mnohým odvahu a zastánci tvrdšího postupu vůči Moskvě mohli oprávněně doufat ve změnu berlínské politiky ve vztahu k Rusku. Navzdory tomu, že zjemnění textu rezoluce nabádalo k opatrnosti.

Zjemněná rezoluce

Rezoluce Putinovi vyčetla kauzu Pussy Riot, porušování lidských práv, ustrnutí modernizace, slabost institucionálního systému i zkostnatění mocenské struktury

Andreas Schockenhoff, koordinátor německo-ruské společenské spolupráce a místopředseda poslaneckého klubu CDU/CSU, vypracoval koncem léta návrh rezoluce, kterou Bundestag přijal týden před 12. setkáním takzvaného petrohradského dialogu a návštěvou Angely Merkelové v Moskvě. V Schockenhoffově návrhu stálo černé na bílém, že Německo má obavy z vnitropolitického vývoje v Rusku po opětovném zvolení Vladimira Putina prezidentem.

Předmětem výtek byl agresivní postup vládnoucí moci vůči opozici a střední třídě, která začíná zvedat svůj hlas, i to, že Kreml nepohlíží na politicky aktivní společenskou vrstvu jako na partnera, nýbrž jako na nepřítele. Rezoluce Putinovi vyčetla kauzu Pussy Riot, porušování lidských práv, ustrnutí modernizace, které hrozí stagnací, slabost institucionálního systému i zkostnatění mocenské struktury. Německé ministerstvo zahraničních věcí nakonec zjemnilo formulaci nejtvrdších vyjádření a mimo jiné text doplnilo o ujištění, že Rusko je významným a nepostradatelným partnerem Německa, spolehlivým dodavatelem energie pro Evropu a spolupracující a nevyhnutelnou velmocí při řešení globálních problémů.

Navzdory tomu reagovala Moskva na přijetí rezoluce zlostně, když prohlásila, že Schockenhoff nemá nadále právo vystupovat jako oficiální představitel Německa. Olej do ohně přililo koordinátorovo prohlášení poté, co mu ještě před zahájením petrohradského dialogu nebyl povolen vstup do Státní dumy, že Moskva považuje každou ze zahraničí pocházející iniciativu za špionáž. Tomuto tvrzení se veřejně podivila i sama Merkelová, ale jinak rezoluci sestávající ze 17 bodů, na jejíž přípravě se podílel i kancléřčin tým, označila s výjimkou několika tezí za přijatelnou.

V tomto duchu odcestovala do Moskvy, kde i na společné tiskové konferenci s ruským prezidentem nadhodila téma odsouzení členek punkové skupiny Pussy Riot. Na to Putin s poukazem na holokaust opáčil, zda kancléřka ví, že tyto dívky v jedné ze svých předchozích performancí hlásaly, že je třeba se zbavit Židů a přistěhovalců. Už z tohoto drobného výstupu je vidět, že Moskva nemá zájem o udílení německých lekcí z demokracie a odmítá veškeré snahy tímto směrem. Dál ovšem Putin nezacházel. Stejně jako Merkelová příliš nenaléhala na otázku lidských práv, což je pochopitelné s ohledem na fakt, že obě strany mají zájem na dalším rozvíjení vzájemných vztahů.

Zájmy byznysu na prvním místě

Rusko a Německo totiž nadále spojují mimořádně těsné vazby. Berlín je nejdůležitějším západním partnerem rusko-evropské energetické spolupráce, zatímco Moskva si představuje modernizaci země v zásadě založenou na německé technologii. Soudě dle jemné změny akcentu Angely Merkelové už Německo, které stejně jako ostatní upínalo své naděje evidentně k Dmitriji Medveděvovi, nevěří, že bude tato modernizace rychlá a dotkne se všech oblastí života.

Berlín je nejdůležitějším západním partnerem rusko-evropské energetické spolupráce

Toto vystřízlivění odráží rezoluce Bundestagu. Nic z toho však neznamená, že by Berlín nepokračoval ve své pragmatické politice snažící se uplatňovat především hospodářské a obchodní zájmy směrem k putinovskému Rusku. Lze však přepokládat, že se Merkelová pomalu vymezí vůči Putinovu politickému kurzu a Německo bude v budoucnu v Evropské unii čím dál méně vystupovat v roli ruského obhájce. Němečtí analytici ovšem protestují proti tomu, aby to kdokoli interpretoval jako zhoršení vztahů obou zemí. Podle jejich prohlášení jde pouze o určité vylaďování a přizpůsobování se nové realitě. Zájmy německého byznysu by totiž stejně nic víc nedovolovaly, ani pokud by Merkelová případně uvažovala tímto směrem.

Všechny tyto skutečnosti zapadají i do všeobecného vývoje vztahů Ruska a EU. Sbližování obou eurasijských pólů totiž v nedávné době viditelně zpomalilo. Pokroku nebylo dosaženo v otázce víz a unie jeden po druhém odmítá návrhy Moskvy na společný hospodářský prostor, volný obchod nebo spolupráci v oblasti výzkumu vesmíru. K tomu se přidává často přímo civilizační spor o hodnotách. Ten naposledy vyvrcholil právě v souvislosti se skandálem okolo Pussy Riot.

Jak vyplynulo i na posledním setkání Vajdajského klubu, Rusko s vystřízlivěním konstatuje také to, že sbližování metodicky brzdí především nové členské státy EU, které chtějí Rusko vystrnadit ze společného evropského domu. Pro celoevropskou spolupráci přitom neexistuje žádná jiná alternativa. Logicky se tato spolupráce jeví nejen z civilizačního, ale i praktického, ekonomického hlediska. EU a Rusko totiž musejí držet spolu už proto, aby se dokázaly vyrovnat s čím dál silnější čínskou konkurenci. A snad právě Německo vidí nejjasněji abnormální stav, kdy starý kontinent zapomíná na svou východní polovinu.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...