Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Moravskoslezský kraj vidí budoucnost v modernizaci šachet OKD

  11:33
Při útlumu černouhelných šachet OKD bude státní podnik DIAMO v dolech hledat a využívat zdroje čisté energie. Na projektech nového života pro staré šachty bude se státním podnikem spolupracovat agentura CzechInvest, zapojená je i krajská samospráva a její rozvojové výhonky, například akciovka Moravskoslezské investice a development.

Důl Darkov z portfolia černouhelné OKD. foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Koronavirová krize nepolevuje, a to ani v hospodářských důsledcích, což mimo jiné znovu zdůraznilo potřebu skončit s nerentabilní těžbou černého uhlí na severu Moravy. Od začátku příštího roku se začnou doly OKD převádět na státní podnik DIAMO, který se vlastními silami zhostí útlumu, sanací a rekultivací. Zároveň běží i druhý závod s časem. Nejde jen o to, aby OKD přestalo kumulovat ztráty. Ekonomická základna kraje se musí souběžně měnit, aby pro lidi byla práce.

Strategie Moravskoslezského kraje vidí budoucnost v modernizované minulosti – když region desítky let dával energii, proč by v tom nepokračoval s novými, čistšími zdroji? Jedním z takových je třeba vodík, který lze použít jako pohon do automobilů, a myšlenkami na něj se kraj intenzivně zaobírá. Zrovna vodík se z bývalých šachet vytáhnout nedá, ale ledacos jiného užitečného i pro generace zítřka ano. A stát coby ten, kdo musí zahlazení těžby zaplatit, v tom vidí i možnost, jak státní pokladnu trochu šetřit.

Pracovní místa

„Za účelem snížení ekonomické náročnosti útlumu bude státní podnik DIAMO aktivně vyhledávat příležitosti k využití uzavíraných dolů a důlních areálů. Jde zejména o možnost využití energetického potenciálu uzavíraných dolů – výroba elektřiny, tepla,“ uvádí ministerstvo průmyslu v materiálu, který o akci „útlum“ pojednává. U energií se klade důraz nae využití obnovitelných zdrojů, které se v dolech nacházejí. Týká se to horkých důlních vod nebo třeba plynů obsahujících metan. Z nich lze vytěžit nový původce světla a tepla.

Jde také o to, aby se vytvořila pracovní místa alespoň příbuzného typu, jež poskytovalo hornictví, obyvatelé se nedovedou ze dne na den přeorientovat z těžké důlní práce na pokročilé inženýry. Musí se řešit i problém společností, které na uhlí závisí jako na zdroji – hutě, strojírny, teplárny.

Na projektech nového života pro staré šachty bude se státním podnikem spolupracovat agentura CzechInvest, zapojená je i krajská samospráva a její rozvojové výhonky, třeba krajská akciovka Moravskoslezské investice a development. Jde také o to, aby se vytvořila pracovní místa alespoň příbuzného typu, jež poskytovalo hornictví, obyvatelé se nedovedou ze dne na den přeorientovat z těžké důlní práce na pokročilé inženýry. Musí se řešit i problém společností, které na uhlí závisí jako na zdroji – hutě, strojírny, teplárny.

Zejména v situaci, kdy časový rámec dává akci charakter kulového blesku – s fáráním se po březnu 2021 počítá už jen na dolech ČSM-Jih a ČSM-Sever, z výnosu se částečně zaplatí ukončování hornické éry. Vládní materiál počítá s tím, že zhruba v roce 2022 by mělo být po všem i tam. Z toho je zřejmé, že dodavatelé ani odběratelé černého uhlí nemají příliš času vymysler, co bude dál, a uvedli to do chodu.

„Stanovený termín ukončení těžby významně mění podmínky jak v podnikatelském sektoru, tak pro dotčené obce a města. Moravskoslezský kraj v zásadě není připraven na tak zásadní zásah do jeho života, na černém uhlí je závislé zejména teplárenství a hutnictví. Nejsou připraveny provozní skládky uhlí a nezbytné technologické změny u uživatelů. Nekonkrétní termín ukončení těžby vnáší do života kraje silný prvek nejistoty,“ namítla proti plánu například Hospodářská komora.

Odštěpné závody

Politici a představitelé byznysu z Moravskoslezského kraje žádali ministerstvo průmyslu, aby se definitivní konec fárání odložil do roku 2025, dalo by jim to lepší šanci zmírnit sociální i ekonomický dopad. Jenomže s každým odkladem se stále hlouběji zatíná sekera do státního rozpočtu, protože udržování umírajícího kolosu OKD se prodražuje.

OKD se bude na DIAMO převádět v podobě odštěpných závodů, a to za jednu korunu každý, jedinou výjimku představuje Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava (HBZS), dceřiná firma OKD. Na rozdíl od nerentabilních šachet hodnotu má, nesouvisí přímo s utlumovaným majetkem, ale bez ní není možné se po šachtách pohybovat.

Počítá se proto i s tím, že k novému životu nejen severu Moravy, ale i hnědouhelným výspám Ústeckého a Karlovarského kraje pomohou peníze z unijního Fondu spravedlivé transformace, až 90 miliard bude coby samostatný operační program spravovat ministerstvo životního prostředí. „Využití finančních prostředků z uvedeného fondu bude směřováno zejména na jednotlivé důlní areály, které by mohly v budoucnosti sloužit jako průmyslové zóny,“ dodává resort průmyslu.

I tady minuty neúprosně letí, třetina peněz musí být podepsaná a určená na konkrétní projekt do konce roku 2023, ale Evropa nepustí ani euro, dokud neuvidí smysluplné krajské plány územní transformace – přesný rozpis, co region chce, aby z něj bylo, jak toho hodlá dosáhnout, a to vše při dobré zelené bilanci, vysoké energetické účinnosti a nízké nezaměstnanosti.

OKD se bude na DIAMO převádět v podobě odštěpných závodů, a to za jednu korunu každý, jedinou výjimku představuje Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava (HBZS), dceřiná firma OKD. Na rozdíl od nerentabilních šachet hodnotu má, nesouvisí přímo s utlumovaným majetkem, ale bez ní není možné se po šachtách pohybovat. Než si její služby kupovat a spoléhat, že se s ní něco nestane, rozhodl se stát koupit i HBZS. Skutečnou cenu stanoví znalecký posudek, odhadní počítá s 270 miliony.

Postupně 16 miliard

„Pokud má stát zajistit bezpečný útlum hlubinného hornictví v ostravsko-karvinském revíru, je nezbytné, aby provozoval vlastní státní báňskou záchrannou stanici. Ostatní složky integrovaného záchranného systému nejsou pro zásahy v podzemí vybaveny a vycvičeny, takže závislost na hlavních báňských záchranných stanicích provozovaných na bázi obchodních společností, jejichž akceschopnost nemusí být v budoucnu garantována, je zcela neakceptovatelná,“ vysvětluje ministerstvo průmyslu, proč musí stát udělat ještě jednu investici do bývalého a zpustošeného království Zdeňka Bakaly.

Předpokládá se, že stát vydá na zahlazení krajinných a sociálních důsledků v Moravskoslezském kraji postupně 16 miliard, od teď do roku 2035, nejsou v tom však započítané náklady, jež vzniknou později třeba kvůli stoupání důlních plynů na povrch. Část peněz lze pokrýt z Fondu spravedlivé transformace, ale musí jít o restrukturalizační projekty – třeba odchodné horníků z něj hradit nelze.

Bez školených záchranářů to nejde i proto, že doly OKD patří k nejnebezpečnějším v Evropě „s ohledem na přírodní podmínky, vlastnosti dobývaného uhlí a hloubku dobývání“, jak dodává podkladová zpráva. Hrozí tam – a také se bohužel odehrávají – výbuchy metanu a uhelného prachu, horské otřesy, průvaly vod, průtrže uhlí a plynů, navíc slezské uhlí je vysoce náchylné k samovznícení. Výbuch na dole ČSM čtyři dny před Vánocemi v roce 2018 byl jednou z ran, která srazila už tak chátrající OKD na kolena.

O rok později přišel prudký propad cen uhlí na světových trzích a letos pandemie, jež mimo jiné na šest týdnů úplně zastavila těžbu. Předpokládá se, že stát vydá na zahlazení krajinných a sociálních důsledků v Moravskoslezském kraji postupně 16 miliard, od teď do roku 2035, nejsou v tom však započítané náklady, jež vzniknou později třeba kvůli stoupání důlních plynů na povrch. Část peněz lze pokrýt z Fondu spravedlivé transformace, ale musí jít o restrukturalizační projekty – třeba odchodné horníků z něj hradit nelze.