Diskuse k článku

Moderní přírodověda není materialistická ideologie

Nové směry v přírodovědě se neobjevují tak, že je prosadí vlivný profesor. Vědci nemají zájem potlačovat jakkoli bizarní a neočekávaná pozorování, byť v rozporu se současnou teorií. Naopak, touží po objevu nového, co by jí otřáslo. Věda si však nečiní nárok na „vše“ v našem životě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Naprostý souhlas

Skvělý článek, díky pane profesore! Podobné příspěvky jsou důležité a potřebné pro zachování kritického myšlení.

Nejvíce omylů vytvořili vědci

Většina vědecky prokázaných pravd o něčem , se později ukázalo jako ne-pravda. Tedy vše, s čím přichází věda, nelze považovat ze navždy neměnné dogma. Tedy ani "vědecké důkazy" zpochybňující léčivé působení homeopatie, či existenci něčeho, co na nás působí z prostoru mimo námi vnímavého světa, pro co se vžilo označení Bůh.

"Dnešní svět vědy je plný důkazů přesných a přesvědčivých a přece falešných. ( Carl Sagan americký astrofyzik, kosmolog a pedagog)

Re: Nejvíce omylů vytvořili vědci

Jen k tomu Bohu. Problém je v tom, že v dávné minulosti si některé vlivné skupiny boha "zprivatizovaly". A teď jde jen těžko ten pojem rehabilitovat.

Re: Nejvíce omylů vytvořili vědci

A nejvíce

"neomylných pravd" vytvořili lidé ve jménu boha. Nicméně, spíše než na

vědecké metody pro bádání, se plně soustředili na zdokonalení přesvědčovacích

metod...a to bude asi základní „nenávist“ vůči vědě, protože náboženství jsou

založeny na paradigmatech, která se nesmí měnit.

A také je škoda, že voda

má paměť jen někde a někdy. Kdybychom uměli připravit homeopatické palivo,

problém s ropou by byl vyřešen...

Reprodukovatelnost

Fyzika říká, že kolapsy vlnové funkce musejí být nedeterministické. Cokoli, co by náš svět formovalo užitím nenáhodných kolapsů vlnové funkce, musí být povinně nereprodukovatelné.

Vlnová funkce se vyvíjí deterministicky podle přírodních zákonů. Jediné, co je ve fyzice nedeterministické, je kolaps vlnové funkce.

Při zkoumání deterministických přírodních zákonů je požadavek reprodukovatelnosti samozřejmý a velmi užitečný. Sama fyzika ovšem říká, kde tuto metodologii lze použít a kde ne. Když zkoumáme vývoj vlnové funkce, požadujme reprodukovatelnost. Když bychom chtěli zkoumat něco, co stojí za kolapsy vlnové funkce, tak sama fyzika - ne filozofie, nýbrž fyzika - říká, že zde takovou metodologii uplatnit nelze.

Není racionální prohlašovat, že požadavek reprodukovatelnosti se při zkoumání přírodních zákonů osvědčil tak moc, že by se měl tedy aplikovat i tam, kde fyzika říká, že jej aplikovat nelze.