Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zastavil 8. března aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě. Důvodem byly příliš vysoké nabídky operátorů, které už podle úřadu nebyly ekonomicky reálné a znamenaly by nasazení vysokých cen služeb a zpoždění při budování sítí. Předseda ČTÚ Pavel Dvořák uvedl, že podmínky se změní a aukce bude vyhlášena znovu. Za dobrý výsledek by považoval, kdyby se ji podařilo restartovat do dvou tří měsíců. Jaké změny čekají v souvislosti s příchodem nových sítí zákazníky a operátory, rozebírá odborník na telekomunikace Jiří Nováček.
Zaryté mlčení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) kolem průběhu aukce na nové kmitočty pro mobilní sítě čtvrté generace se zjevně nevyplatilo a od minulého týdne je jasné, že příchod nového operátora na český trh se rozhodnutím předsedy ČTÚ odkládá nejméně o několik měsíců. Ponechme stranou polemiky, zda je to dobře a pro koho, a zaměřme se tentokrát na úvahu, jak zásadní změna se v souvislosti se sítěmi čtvrté generace blíží pro spotřebitele, ale i pro operátory.
Studny vysychají
Relativně malá technologická změna ze sítí třetí generace na pokročilejší technologie na bázi LTE (Long Term Evolution) znamená, že prostřednictvím mobilních sítí budeme schopni přenášet data o rychlosti překračující dosavadní ADSL. Tudíž nebudeme závislí na zastarávající infrastruktuře, která pamatuje ještě časy Českého Telecomu.
Dosavadní zisky operátorů, které byly tvořeny primárně výnosy z přenosu hlasu a SMS zpráv s vysokou marží, se budou postupně snižovatPozitivní je, že využívat rychlostí, jež ve velkých městech považujeme za normální, budou moci i méně osídlené lokality. Koneckonců to podporují pravidla výběrového řízení stanovená ČTÚ, která budoucím operátorům v rámci podmínek pro získání nových kmitočtů stanovují dříve pokrýt řidčeji osídlené lokality právě proto, aby i mimo velká města byl rychlý internet dostupný co nejdříve. To ale není hlavní změna, jakkoliv na první pohled jde o záležitost nejmarkantnější.
Mnohem podstatnější je fakt, že se nasazením rychlejších sítí postupně zredukuje důležitost přenosu hlasu či SMS zpráv a převládne přenos dat. Doba, kdy mobilní telefony byly jen pro volání a posílání textovek už je dávno pryč a valná většina nových telefonů umožňuje plnohodnotné prohlížení internetu a instalaci aplikací, které využívají datové přenosy. Služby jako Skype či Facebook jsou někdy dokonce předinstalované přímo v telefonu a operátoři připravují specifické podmínky připojení k internetu v rámci těchto služeb, jen aby nalákali více zákazníků.
Důležitější se stane poskytování obsahu konzumovaného prostřednictvím mobilního telefonu, než samotná funkce volání. Vztahy s operátorem tím budou redukovány na prosté poskytování konektivity do internetu, zatímco volání či posílání zpráv si uživatelé zajistí prostřednictvím služeb třetích stran, což z pohledu operátora bude nadmíru kritické. Dosavadní zisky, které byly tvořeny primárně výnosy z přenosu hlasu a SMS zpráv s vysokou marží (dosahovala i 50 a více procent), se budou postupně snižovat a operátoři budou muset zaměřit pozornost více na datové přenosy a přidanou hodnotu v kombinaci s některou z těchto služeb.
Proč platit za volání a SMS
Uživatelé si začínají stále více uvědomovat, jak je nesmyslné posílat zpoplatněné SMS zprávy, když prostřednictvím chatu na Facebooku, který mají nainstalovaný v telefonu, respektive e-mailů, mohou posílat zpráv neomezeně v rámci datového paušálu. Penetrace různých komunikačních nástrojů, jako jsou Facebook či Blackberry Messenger (který už mimochodem umožňuje i zabezpečené volání či videokonference podobně jako Skype), postupem času vytlačí SMS i tradiční volání. Tedy alespoň tomu tak bude, pokud se naši operátoři neumoudří a nepřejdou v blízké budoucnosti na neomezené a dostupné paušály tak, jako je tomu v západních zemích.
Vypořádá se s touto generační změnou využívání komunikačních technologií regulátor či legislativa?Nabízí se ještě jedna zajímavá úvaha – vypořádá se s touto generační změnou využívání komunikačních technologií regulátor či legislativa? Tradiční pojetí mobilních telefonů jako prostředku pro komunikaci se změní na mobilní telefon jako prosté rozhraní do internetu, přičemž veškeré funkce budou probíhat ve virtuálním prostředí přes datové přenosy. Dopad této změny může být zásadní a jsem zvědavý, jak a zda vůbec se tím Český telekomunikační úřad bude zabývat.
P.S. Všimli jste si, kolik kontroverzních rozhodnutí činí význačné osobnosti na sklonku svého funkčního období? Předseda ČTÚ Pavel Dvořák, jemuž končí mandát v dubnu, už asi tušil, že do dalšího funkčního období jej ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba těžko podpoří. „Státnickým“ rozhodnutím z vlastní vůle proto zrušil aukci, aby se vepsal do dějin jako ten, kdo prosté spotřebitele uchránil od vysokých cen za volání. To ostatně „svědomitě“ činí celé funkční období, a proto máme jedny z nejvyšších cen za volání v Evropě. Navrhuji mu postavit pomník ve formě nefunkčního BTS vysílače (vysílač a přijímač radiových signálů), abychom si navždy pamatovali, kdo tu na dlouho pohřbil LTE.
O aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě psal Jiří Nováček v článku: Podaří se konečně rozhýbat český mobilní trh?