Ceska Pozice

Mnohé živnostníky a podnikatele čeká v důchodu chudoba

Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že občanů, kteří měli po listopadu 1989 podnikání coby hlavní zdroj příjmů, je nyní v důchodu asi 60 tisíc. Převážná část si přitom platila jen státem předepsané minimum. Proto na ně čekají starobní důchody, které jim sotva pokryjí pouhé náklady na bydlení – necelých deset tisíc korun.

Spoření na důchod - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Spoření na důchod - ilustrační foto | foto: Shutterstock
Spoření na důchod - ilustrační foto

Listopad 1989 otevřel občanům České republiky dveře ke svobodnému podnikání. Dnes, 30 let po revoluci, řada polistopadových živnostníků a majitelů různých firmiček míří do penze. Na velkou část z nich čekají starobní důchody, které jim sotva pokryjí pouhé náklady na bydlení. Necelých deset tisíc korun. Takový starobní důchod dnes pobírá paní Dana z malého jihočeského městečka, která vzápětí po listopadu 1989 odešla ze zaměstnání a vrhla se s manželem do podnikání. Ještě před dvěma lety jí na účet od správy sociálního zabezpečení chodilo necelých osm tisíc.

A pokud by rodinný podnik opustila v době, kdy dosáhla důchodového věku, tedy zhruba před 13 lety, vyplácel by jí stát tehdy ani ne pět tisíc. Jako takzvaná osoba samostatně výdělečně činná, která si na rozdíl od zaměstnanců může od předepsané spodní hranice určit, kolik si bude odvádět na důchod, si roky platila jen zákonné minimum. „Začátky podnikání byly těžké. Náklady na naši výrobnu uzenin a splnění všemožných požadavků ze strany státu obrovské. Takže jsme si na důchod platili jen to, co jsme museli,“ říká Dana. Lidí, kteří na tom jsou či budou podobně, je hodně.

Problém blízké budoucnosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí pro LN odhadlo, že občanů, kteří měli po listopadu 1989 podnikání coby hlavní zdroj příjmů, je nyní v důchodu asi 60 tisíc. Převážná část si přitom platila jen státem předepsané minimum, nikoliv částku, jež by odrážela jejich skutečné výdělky. Na ty, kdo tak činili a míří do penze teprve nyní, čeká dle odhadu resortu jen 8400 korun měsíčně, což je o více než pět tisíc pod dnešním průměrným důchodem. „Domácnosti těchto seniorů s největší pravděpodobností spadnou pod hranici chudoby,“ uvedla mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová.

Nízké důchody jsou zejména problém blízké budoucnosti. Brzy totiž začnou na odpočinek odcházet senioři, kteří po drtivou většinu svého života vykonávali pouze samostatnou výdělečnou činnost.

Starší ročníky podnikatelů jsou na tom ještě dobře. Před revolucí byla většina z nich zaměstnaná, takže jim vklad do jejich důchodového měšce vylepšily odvody odjinud. Mnohem hlubší pád čeká ty, kdo se do důchodu teprve chystají. „Musíme zdůraznit, že nízké důchody jsou zejména problém blízké budoucnosti. Brzy totiž začnou na odpočinek odcházet senioři, kteří po drtivou většinu svého života vykonávali pouze samostatnou výdělečnou činnost,“ upozorňuje Eckhardová. Z dotazníkového šetření ministerstva vyplynulo, že více než polovina z nich odváděla pojistné z minimálního základu.

„Zároveň dostupná data neukazují, že by tito lidé spořili například v systému penzijního připojištění, aby dokázali výpadek příjmů pokrýt z úspor,“ dodává mluvčí. Ministerstvo nicméně žádné údaje, z nichž by bylo vidět, kolik si platí zaměstnanci a kolik živnostníci, nesleduje. Statistiky si v roce 2016 nechala zpracovat tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ta posléze obeslala asi 600 tisíc podnikatelů s upozorněním, že ve stáří mohou kvůli nízkým odváděným platbám pocítit razantní snížení životní úrovně.

Možnost volby

Dopisní akci tehdejší ministryně zaštítila informací, že zatímco v roce 2014 zaměstnanci odvedli na pojistném na důchodové pojištění průměrně 76 116 korun, podnikatelé v průměru pouhých 21 184 korun. Jedním z důvodů, proč si živnostníci neplatí na budoucí důchod víc, je výše pojistného. „I minimální odvody jsou vysoké – spolu se zdravotním pojištěním dnes činí 4,5 tisíce měsíčně. Pro nízkopříjmové podnikatele mohou být dokonce likvidační,“ říká účetní Jarmila Svobodová. „Jedna moje klientka dokonce kvůli tomu skončila s podnikáním a odešla do předčasného důchodu,“ dodává.

Nízké důchody, dlouhodobě se pohybující kolem 40 procent hrubé průměrné mzdy, čekají i na zaměstnance. Živnostníci jsou na tom lépe alespoň v tom smyslu, že si mohou stanovit, kolik si budou platit a kolik třeba dávat stranou či investovat. Zaměstnanci takovou možnost volby nemají. Při každém růstu platu rostou i jejich povinné odvody.

Další věcí je, zda má při existující konstrukci výpočtu důchodu vůbec smysl si platit víc. „Podnikatelům se v současném důchodovém systému vyšší platby nevyplatí,“ konstatuje hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková. V tom jí dává za pravdu podnikatelka Pavlína Matoušková: „Budu velice pečlivě zvažovat, jaké odvody mají smysl a zda by nebylo lepší víc investovat do něčeho, z čeho mi do budoucna půjdou peníze,“ podotýká spolumajitelka penzionu, jež nyní rozjíždí nový byznys. Do důchodu se chystá asi za deset let.

„V každém případě vím, že v těch příštích deseti letech musím pracovat naplno, abych se zajistila. Spoléhat na stát mi přijde velmi nerozumné,“ dodává. Nicméně nízké důchody, dlouhodobě se pohybující kolem 40 procent hrubé průměrné mzdy, čekají i na zaměstnance. Živnostníci jsou na tom lépe alespoň v tom smyslu, že si mohou stanovit, kolik si budou platit a kolik třeba dávat stranou či investovat. Zaměstnanci takovou možnost volby nemají. Při každém růstu platu rostou i jejich povinné odvody.

„Podnikatelé a živnostníci mají své účetnictví. To, co vykazují a z čeho odvádějí důchodové pojištění, mají na rozdíl od zaměstnanců do velké míry ve vlastních rukou,“ konstatuje Kubelková.

Stát toho o budoucích důchodcích moc neví

Podnikatelé nejsou k placení vyššího pojistného nijak motivováni, říká hlavní ekonomka Hospodářské komory ČR Karina Kubelková. Stát podle ní není schopen si ani zajistit data o tom, kolika lidem bude muset důchody vyplácet.

LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě upozorňuje, že podnikatelé si platí příliš nízké pojistné. Nyní dokonce hovoří, že se brzy některé domácnosti kvůli nízkým důchodům propadnou do chudoby.

KUBELKOVÁ: Nemohu říci, zda si podnikatelé platí dost, či málo. Z dostupných statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nic takového vyčíst nelze. Jestliže se ale podnikatelé na důchod zajišťují jinak, chudoba jim hrozit vůbec nemusí.

LIDOVÉ NOVINY: Proč podnikatelé víc nemyslí na dobu, kdy už nebudou ekonomicky aktivní?

KUBELKOVÁ: Při současném nastavení systému je logické, že se podnikatelé nehrnou do placení důchodového pojištění. Nejsou k tomu motivováni. Důchodová spravedlnost v podání ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové míří k rovnému důchodu. Provázanost důchodu s předchozími mzdami je menší a menší. Navíc vedle průběžného financování máme za podpory státu jen nevýnosné penzijní připojištění. V současné době je mnohem výhodnější zhodnotit své úspory na stáří jiným způsobem. Například formou dlouhodobých investic do podílových fondů.

LIDOVÉ NOVINY: Co s tím?

KUBELKOVÁ: K placení pojistného by podnikatele spíš motivovalo, kdyby byl systém více zásluhový. A kdyby si mohli s nějakým atraktivnějším výnosem spořit sami na sebe. Pouhé zvyšování vyměřovacího základu či sazby pojistného nemá potenciál tuto situaci efektivně řešit. Je nutná zásadní změna celého systému důchodového zabezpečení. Hlavní je ale o důchodech mluvit ve školách i v médiích a vysvětlovat, jak to celé funguje.

LIDOVÉ NOVINY: S čím tedy začít?

KUBELKOVÁ: O našem důchodovém systému toho stále moc nevíme. Dnes si můžete jednou ročně zdarma požádat ČSSZ o přehled dob, kdy jste byli důchodově pojištěni (takzvaný informativní osobní list důchodového pojištění – pozn. red.). Z tohoto přehledu, který je totálně děravý, pak zjistíte, že stát o vás, a tedy vašich potenciálních nárocích na důchod, nemá dostatečné informace. Teprve v momentě, kdy jde člověk žádat o důchod a předloží všechny potřebné dokumenty, tedy diplomy, doklady o absolvování základní vojenské služby a podobně, se dozví, v jaké výši bude jeho důchod.

To je strašně pozdě. Nastávající důchodce už nemá moc možností, jak se se situací vyrovnat a příjem si nějak vylepšit. Z toho celého je také vidět, že informační systémy státu nejsou propojené, data se často nesbírají a že důchodový systém je vlastně neřiditelný. Takže jako první krok doporučuji zajistit informace pro občany i data pro dobré analýzy a prognózy státu.

Jak se stanovuje výše pojistného a starobního důchodu u OSVČ

  • Vyměřovací základ, z nějž se státem stanovenou sazbou (29,2 procenta) vypočítá měsíční pojistné na důchodové pojištění, si stanovují sami podnikatelé.
  • Jimi stanovená částka ale nesmí být nižší než polovina jejich zdanitelného příjmu.
  • Zároveň nemohou jít pod minimální vyměřovací základ. Ten každoročně roste v návaznosti na růst minimální mzdy. Od 1. ledna 2019 je to 8175 korun. Minimální pojistné tak letos činí 2388 korun.
  • Podmínkou vzniku nároku na starobní důchod je dosáhnout důchodového věku a být důchodově pojištěn (tedy být zaměstnancem nebo OSVČ a řádně odvádět pojistné na důchodové pojištění) po minimální dobu.
  • U lidí narozených v letech 1936 až 1971 se určuje podle ročníku narození, u žen i podle počtu vychovaných dětí.
  • U lidí narozených po roce 1971 v současné době platí jednotný důchodový věk 65 let.
  • Lidé, kteří odcházejí do důchodu letošním rokem počínaje, musejí mít odpracováno alespoň 35 let. Starobní důchod má dvě části – základní výměru (deset procent průměrné mzdy, letos 3270 Kč) a k tomu částku, která se stanoví individuálně v závislosti na počtu odpracovaných let a na části příjmu (ročním vyměřovacím základu), z nichž bylo odváděno pojistné na důchodové pojištění.
  • 8400 korun měsíčně starobního důchodu hrozí nyní živnostníkům, kteří si platili jen státem předepsané minimum.

Zdroj: ministerstvo práce a sociálních věcí

Ivana Pečinková
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.