Lidové noviny ve čtvrtečním vydání uvádějí, že za loňský rok bylo v České republice uděleno 7420 trestů veřejně prospěšných prací. Každý desátý ze všech odsouzených v roce 2010 měl svůj prohřešek odpracovat. Z však nich 33 % trest veřejně prospěšných prací vůbec nevykonalo. Pachatelé drobných trestných činů raději odsedí svůj trest ve vězení, místo aby si prohřešek odpracovali. „Vůle ze strany pachatelů po obecně prospěšných pracích je minimální. Lidé zkrátka nechtějí pracovat,“ řekl pro LN náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák (ODS).
Posilování systému alternativy k trestu odnětí svobody byl jednou z hlavních myšlenek nového trestního zákoníku, který platí od 1. ledna 2010. K alternativním trestům patří obecně prospěšné práce, trest domácího vězení, peněžní trest či zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Cíle tohoto přístupu je odčinit provinění v zájmu obecného blaha a vědomí, že pachatel pochybení napravil a může pokračovat s „čistým štítem“.
Soudce Libor Vávra ke smyslu veřejně prospěšných prací pro LN uvádí: „Trest veřejně prospěšných prací je poslední pohrůžkou před nástupem do vězení. Říká, když si své jednání odpracuješ, nemusíš na oplátku za mříže.“
I proto, že roste počet lidí, kteří si raději nechají uložit trest odnětí svobody, jsou podle náměstka spravedlnosti Daniela Voláka věznice přeplněné, což stojí stát nemalé peníze. „V Česku se zvětšuje skupina lidí, kteří nemají základní pracovní návyky. Nikdy nevstávali do zaměstnání v šest ráno. Nechtějí pracovat, tak nebudou, nedonutíme je,“ říká Volák v článku LN.
Takový přístup k práci produkuje lidi, kteří jsou závislí na státních příspěvcích. Stále více lidí jen čeká s nataženou dlaní, aniž by za to nabídli „protislužbu“.
