Lidovky.cz

Miso nad zlato

  10:42

Tradiční japonská pasta pro přípravu polévek a omáček může ochránit lidský organismus proti neblahým vlivům radiace.

Polévku miso Japonci běžně jedí každý den většinou k obědu, ale i k snídani. foto: © ISIFAČeská pozice

V roce 1945 doktor Šiničiro Akizuki vedl nemocnici sv. Františka v Nagasaki, v těsné blízkosti epicentra atomového výbuchu. Po explozi bomby se svými spolupracovníky ošetřoval tisíce ozářených lidí. Nikdo z nich nebyl zasažen příznaky nemoci z ozáření ani nezemřel na rakovinu způsobenou radiací.

V Univerzitní nemocnici, která stála o něco dál od epicentra, přitom onemocnělo na tři tisíce lidí. Záhada? Rozdíl mezi oběma nemocnicemi byl v jídelníčku. Zatímco Univerzitní nemocnice servírovala bílou rýži, cukr a pečivo z bílé mouky, sv. František nabízel pravidelně přírodní rýži, mořské řasy a polévku miso.

Polévka proti radiaci

Miso je pasta z fermentované sóji, rýže, soli a houby kódžikin (aspergillus oryzae). Japonská kuchyně zná miso po staletí, do Japonska pravděpodobně přišlo tři sta let před Kristem, jako mnoho dobrých nápadů, z Číny. Používá se jako dochucovadlo, a k přípravě polévek a omáček. Existuje mnoho různých druhů a chutí miso, každá oblast v Japonsku má svou. Lidová pranostika říká něco ve smyslu: „Kam chodí miso, tam nechodí lékař.“ V běžném životě se používá podobně jako na Západě aspirin nebo Alka-Seltzer: na léčbu lehké otravy alkoholem.

Z hlediska radiace je zajímavé to, co vědci potvrdili na základě teorie doktora Akizukiho. Miso obsahuje dipicoloniovou kyselinu, alkaloid, který na sebe váže těžké kovy jako radioaktivní stronium a odvádí je ven z těla. Miso pro jeho blahodárné účinky používali i pacienti, kteří byli ozářeni radioaktivním odpadem v Čeljabinsku, a stejně tak po havárii Černobylu.

Klinické studie prováděné mezi jinými dr. Akihirem Item z Laboratoře atomové radioaktivity při Univerzitě v Hirošimě došly k přesvědčivým výsledkům. Při pokusech na krysách se prokázalo, že jedinci, kteří dostávali miso, měli o sto až dvě stě procent vyšší šanci na přežití.

Japonský institut pro rakovinu (Japanese Cancer Institute) po dobu 25 let sledoval 260 tisíc lidí, které rozdělil do tří skupin. První skupina: lidé, kteří jedli miso denně. Druhá skupina: jedli miso dva- až třikrát týdně. Třetí skupina: zcela bez misa. Výsledek? O padesát procent vyšší výskyt rakoviny u třetí skupiny.

Jed a protijed

Lidé žijící v těsném sepětí s přírodou vědí, že tam, kde se vyskytuje nějaký jed, někde nablízku určitě najdou i protijed. Vyžaduje to velkou dávku víry v prozřetelnost tvrdit, že země, která okusila důsledky radioaktivity již ve válce, dostala do vínku jako protijed miso. Jako lidé žijící v „civilizované“ společnosti jsme uvykli hledat odpovědi na svá trápení, bolesti, ale i strach z nich u svých „šamanů“; máme víru v to, že na každý náš neduh existuje v kufříku felčara „magická stříbrná kulka“. Třeba Tamiflu, nebo jodové tabletky. Něco, co si můžeme koupit a zažehnat tím, co nás bolí nebo by bolet mohlo. Instantní výsledek, pokud možno, nemám čas se tím zabývat, děkuji a nashledanou.

Ptal jsem se svého známého, internisty, co s nebezpečím možného zvýšení radiace bude dělat. Odpověděl mi: „Nic. Každá léčba v sobě nese riziko.“ V naší víře ve specialisty se může stát, že opomíjíme jednoduché, dostupné prostředky a životosprávné návyky, které nám při dlouhodobém používání mohou pomoci. Ideální bezpochyby je, vytvořit si návyk na něco, co je nám prospěšné.

Co takhle hrnek miso místo ranní kávy? Možná příliš drastická myšlenka, i když mnoho lidí už ji praktikuje. Pro začátek možná stačí tuto chutnou substanci objevit a vyzkoušet. Jeden tip na závěr: miso je vhodné i jako náhražka kuchyňské soli. Pokrmům může přidat další chuťovou dimenzi. A vám něco prospěšnějšího než sůl.

Přečtěte si i další články věnované problémům jaderné elektrárny v japonské Fukušimě.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.