Příští rok by Česká republika mohla zřídit nadaci, která by vytvořila elitní institut pro nejlepší vědce v zemi, svou vlajkovou loď. Něco jako český Max Planck Institut; podle informací ČESKÉ POZICE by mohl nést jméno Otto Wichterleho nebo Antonína Holého, v pracovní verzi se záměr jmenuje Czech Institute of Science and Technology (CIST). Zvolená právní forma nadace by umožnila přijímat též dary od jiných osob, například ze soukromé sféry. Výhledově se počítá s povinným financováním z nadnárodních zdrojů a grantů.
O vytvoření nadace uvažuje vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). „Ano, takový záměr existuje. Po zvážení možností způsobu fungování a po diskusi s právníky o možných právních formách se skutečně jeví jako nejvhodnější forma nadace, zřízené státem na základě zvláštního zákona,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI Miroslava Kopicová, první místopředsedkyně vládní výzkumné rady. „Pokud pro nejlepší vědce a talenty nebudeme mít atraktivní uplatnění, najdou si práci jinde,“ dodává exministryně školství.
ČESKÁ POZICE: V debatách o rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace se hovořilo o jedné miliardě ročně navíc pro špičkovou vědu. Jak a proč ji chce RVVI podpořit?
KOPICOVÁ: Náš systém podpory výzkumu prošel od roku 2007 významnými změnami: snížili jsme počet kapitol státního rozpočtu, jež výzkum financují, na polovinu, z 22 na jedenáct. Založili jsme Technologickou agenturu a účelovou podporu zkoncentrovali zejména do dvou kapitol – Grantové agentury pro financování základního výzkumu a Technologické agentury pro aplikovaný výzkum.
Zásadní změnou je zavedení financování výzkumu na základě hodnocení jeho výsledků. Díky evropským strukturálním fondům jsme masivně modernizovali výzkumnou infrastrukturu, vláda schválila novou Národní politiku podpory výzkumu a také Priority orientovaného výzkumu; prohloubila se mezinárodní spolupráce a podobně.
Co se ale zatím nestalo, je podpora nejlepších vědců a výzkumníků. Pokud jim nevytvoříme podmínky k dalšímu růstu a oni narazí na strop – odborný, finanční či administrativní –, odejdou tam, kde možnosti pro špičkový výzkum najdou. A odejdou pochopitelně ti nejlepší. Proto se RVVI na tuto skupinu zaměřila.
ČESKÁ POZICE: Co konkrétně chcete dělat?
„Pokud těm nejlepším nevytvoříme podmínky k dalšímu růstu a oni narazí na strop, odejdou. A odejdou pochopitelně ti nejlepší...“KOPICOVÁ: Hledali jsme formu, která by umožnila pružnější fungování výzkumných týmů, dlouhodobé financování, mezinárodní spolupráci s nejlepšími pracovišti v daném oboru v zahraničí a zároveň zázemí a spolupráci se současnými výzkumnými kapacitami u nás. Cílem úsilí RVVI je přispět k rozvoji výzkumné činnosti nejvyšší kvality, která je srovnatelná se světovou špičkou, a vytvořit prostředí pro dlouhodobou stabilitu týmů. Možnost podpory a rozvoje vynikajících týmů tak, aby byly splněny výše uvedené cíle, česká legislativa nedává nebo ji poskytuje jen v omezené míře. Navíc programy účelové podpory špičkoví zahraniční odborníci vnímají jako krátkodobé prostředky pro juniorní vědecké pracovníky. Praxe v úspěšných vyspělých zemích je jiná.
Zvláštním zákonem zřízená nadace
ČESKÁ POZICE: Některé naše zdroje naznačují existenci plánu na vznik nového centra či nadace, jež by se soustředila na nejvyšší excelenci... Je to tak?
KOPICOVÁ: Ano, takový záměr v RVVI existuje. Po zvážení možností způsobu fungování a po diskusi s právníky o možných právních formách se skutečně jeví jako nejvhodnější forma nadace, zřízené státem na základě zvláštního zákona. To by kromě jiného znamenalo, že bychom mohli využívat nejen veřejné prostředky ze státního rozpočtu, ale také peníze ze soukromých zdrojů a ze zahraničí.
ČESKÁ POZICE: Jak by to v praxi vypadalo?
KOPICOVÁ: Podle současné představy by se nadace zaměřila na podporu excelentního výzkumu a souběžně s tím na vzdělávání mladých vědeckých pracovníků v těchto špičkových týmech. Cílem RVVI je podporovat systematicky a nadstandardním způsobem nejlepší vědce a týmy, vybrané na principu excelence ve výzkumu a schopnosti vyniknout v mezinárodním prostředí – bez ohledu na obor a instituci, ve které tým působí, aby byla zajištěna jejich stálost po období nejméně deseti let a nadkritická velikost potřebná pro dostatečnou konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku.
Důvodem, o kterém se málo mluví, ale který je z dlouhodobého hlediska velmi důležitý, je signál dávaný světu investorů, že v České republice se dělá dobrá věda – tedy jsou zde odborníci a vysoce vzdělaní lidé a stojí za úvahu zde investovat například do hi-tech inovací. Je třeba vědět, že u vynikajícího výzkumu se stírá kdysi ostrá hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem. Část podpory by se patrně využila na rozvoj několika nejlepších současných center excelence v prioritních oblastech vědy ČR. Větší finanční objem by směřoval k několika špičkovým týmům vybraným vůdčími osobnostmi světového výzkumu. Celý proces výběru vědců a týmů rada připravuje.
ČESKÁ POZICE: Kdy by mohl takový institut – možná prý s Wichterleho či Holého jménem, jak jsme zaslechli – vzniknout? Případně, co tomu brání?
KOPICOVÁ: Pokud půjde vše podle našich představ, pak reálný termín je někdy v příštím roce. Závisí ale především na politickém rozhodnutí příští vlády. Především je třeba dopracovat celý návrh. Rada může podklad připravit, jak nejlépe dokáže. To je náš úkol.
Vedle zvláštního zákona o založení nadace bude třeba provést i další legislativní změny. Možnost uhradit nadační vklad a nadační příspěvek zakladatele z prostředků institucionální podpory vyžaduje novelu zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
ČESKÁ POZICE: A k tomu názvu po slavných českých vědcích? Je reálný?
KOPICOVÁ: Jméno některé z velkých osobností české vědy by bylo pochopitelně ozdobou takové nadace. I když jistou představu již máme, jednání o právu užít vlastní jméno dosud nezačala a nemáme žádné právo spojovat náš návrh se jménem kohokoliv bez jeho souhlasu. Proto se k ní nebudu vyjadřovat. Ale pro každou vědeckou instituci by bylo prestižní mít v sobě obdobu Max Planck Institutu, taková struktura by byla jasnou značkou kvality.
Výzkumné granty pouze ze zahraničí
ČESKÁ POZICE: Pracovním názvem je údajně CIST (Czech Institute of Science and Technology). Jak by se pro něj zajišťovalo financování? Počítá se s evropskými ERC granty, na něž dosáhnou skutečně jen ti nejlepší?
KOPICOVÁ: Podle našich představ půjde o nadaci. Zakladatelem nadace by mohl být stát. Nadace pak bude financována především z nadačního příspěvku zakladatele, tedy ze státního rozpočtu ČR. Avšak nadace by mohla, a v tom vidím jeden z velkých přínosů, přijímat i dary od jiných osob, například ze soukromé sféry.
Předpokládáme, že vědecké týmy nadace by se nesměly ucházet o granty v ČR, pouze v zahraničí. Pokud jde o ERC granty, to je samostatný evropský nástroj, který je v České republice doplňován velmi vhodně zvláštním titulem ministerstva školství, jenž slouží na podporu dalších vědců, kteří se o ERC grant ucházeli a nezískali jej pro nedostatek finančních prostředků. Mimochodem, tento nástroj považuji za velmi užitečný.
ČESKÁ POZICE: Vidíte nějaký vzor v zahraničí, co vás inspirovalo?
KOPICOVÁ: Inspirace samozřejmě existuje. Stačí se jen podívat k našim jižním sousedům, kteří před krátkou dobou založili ISTA (Institute of Science and Technology – Austria). V Německu mají Max Planck Institut. A našly by se i další příklady, jak státy podporují excelentní vědu a ukazují světu, jak dobré znalostní zázemí mají.
ČESKÁ POZICE: Mají tyto plány podporu premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, jenž nedávno v Hospodářských novinách prohlásil, že vědci mrhají penězi? Hodláte tuto svou vizi nastínit i budoucímu premiérovi?
KOPICOVÁ: Nemohu hovořit za pana premiéra (Rusnoka – pozn. red.). Pan premiér je s naší představou obeznámen, ale pro širší debatu nejsou nyní podmínky, příprava zákona je dlouhodobější úkol a návrh bude předkládán nové vládě a novému Parlamentu po volbách.
„Pan premiér Jiří Rusnok je s naší představou obeznámen, ale pro širší debatu nejsou nyní podmínky“Nového předsedu vlády, a tedy předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace, s naší vizí určitě seznámíme, neboť se domníváme, že existuje řada důvodů, proč by tento způsob podpory těch nejlepších z nejlepších měl být zajištěn.
Jde o prestižní strukturu, která má být značkou kvalitního výzkumu u nás – stejně, jako je Max Planckův či Fraunhoferův Institut v Německu. Má zviditelnit český výzkum a být výzvou pro mladé talenty. Pokud pro ně nebudeme mít atraktivní uplatnění, najdou si práci jinde, protože opravdových talentů je málo a špičková zahraniční pracoviště se o ně ucházejí.
