Aktualizace. Návrh menšinových akcionářů na odvolání Martina Romana z čela dozorčí rady ČEZ na úterní valné hromadě podle očekávání neprošel. Novými členy dozorčí rady se stali Jiří Volf, Robert Vacek a Milan Bajgar. Nahradí Liběnu Dobrovolnou a Jána Dzvoníka, kteří byli po roce ve funkcích odvoláni. Pondělní komentář Čestmíra Klose ponecháváme v původním znění.
Ekologický právní servis (EPS) je jako minoritní akcionář připraven na valné hromadě ČEZ v úterý 26. června podat návrh na odvolání Martina Romana z čela dozorčí rady firmy. Vyzývá vládu jako majoritního vlastníka i další akcionáře, aby jej podpořili. Důvodem je podle EPS probíhající vyšetřování, zda byl Martin Roman ve střetu zájmů a nezadával miliardové zakázky Skupiny ČEZ firmě Škoda Power, kterou podle některých indicií mohl vlastint. Policie ověřuje pravost dokumentů, které jí poslala švýcarská prokuratura.
Dokud policie nepřijde s důkazy, že celá kauza byla vykonstruovaná, není dle EPS myslitelné, aby byl Roman v dozorčí radě a mohl případně po sobě uklízet stopy. David Ondráčka z Transparency International staví otázku Romanova setrvání v natolik klíčové funkci šířeji: „Je řada důvodů se ptát, zda je ČEZ pod kontrolou vlády, nebo naopak. Valná hromada ČEZ v tom hodně napoví.“
Stát vlastní v ČEZ zhruba 70procentní podíl. Pokud se tedy k návrhu menšinových akcionářů postaví zády, nemá odvolání Romana šanci projít.
Pankrácká výzva nezestárla
Pankráckou výzvu adresovalo dvanáct protikorupčních organizací vládě v říjnu 2011 v souvislosti s informacemi o pravděpodobném střetu zájmů Martina Romana. Organizace požadovaly mimo jiné odvolání Romana z dozorčí rady firmy a nezávislé vyšetřování zakázek pro Škodu Power renomovanou zahraniční auditorskou společností. Mimo to žádali, aby ve vládní protikorupční strategii byla posílena transparentnost státem ovládaných společností podle doporučení OECD a komplexní novelizace právního rámce těchto firem.
Hlavně budujme, na nedostatek uhlí nehleďme
EPS shledal, že dozorčí rada pod Romanovým předsednictvím se sice zabývala komplexní obnovou elektráren Ledvice, Tušimice II, Počerady a Prunéřov II, nicméně ani náznakem nezaznamenala, že pro poslední jmenovanou elektrárnu je zásadní nedostatek uhlí. Nové bloky Prunéřova II totiž mají být zásobované výhradně uhlím z Dolů Nástup Tušimice (DNT), přičemž podle všech dostupných podkladů bude v případě realizace Prunéřova II potřeba uhlí z DNT výrazně vyšší než vytěžitelné zásoby, jež jsou k dispozici.
Nedostatek uhlí v DNT je podle právníků z EPS zřejmý již při srovnání plánované spotřeby jednotlivých elektráren zásobovaných z DNT a v současnosti uváděných zásob. Podle spotřeby předkládané v dokumentech ČEZ je celková potřeba uhlí z DNT pro plánovaný provoz elektráren ČEZ od letoška 283,6 milionu tun. (A to bez spotřeby elektrárny Mělník a dodávek dalším odběratelům.) V rámci posuzování další těžby v Dolech Nástup uvedl jejich vlastník – Severočeské doly ze skupiny ČEZ –, že k 1. lednu 2012 je k dispozici 250 milionů tun vytěžitelných zásob uhlí. Z toho vyplývá, že pro potřeby elektráren ČEZ chybí minimálně 33,4 milionu tun uhlí.
Nedostatek uhlí v DNT je podle právníků z EPS zřejmý již při srovnání plánované spotřeby jednotlivých elektráren zásobovaných z DNT a v současnosti uváděných zásob
Dle jiných zdrojů je deficit uhlí ještě značně vyšší. Například Institut energetických informací (Inergin) uvádí, že k 1. lednu 2012 je v DNT k dispozici jen 219,6 milionu tun uhlí, což by znamenalo deficit 64 milionů tun a vytěžení DNT už na konci roku 2031, minimálně devět let před plánovaným ukončením provozu elektrárny Prunéřov II.
Spojené nádoby: stará technologie a nedostatečné zásoby
Právě Prunéřov II je sporný projekt, neboť jeho kritici zdůrazňují, že není srovnatelný s nejlepší dostupnou technologií, která by při spalování uhlí měla větší účinnost, a tedy i menší spotřebu paliva. Projekt přitom staví na technologii, kterou je schopná dodat Škoda Power. Tato volba omezuje možnost hledání účinnější technologie.
„Postup vedení společnosti ČEZ nasvědčuje tomu, že závažné dlouhodobé důsledky plynoucí z případného nedostatku uhlí jsou odpovědnými členy vedení podceňovány, nebo dokonce cíleně bagatelizovány, aby nedošlo ke zpochybnění jejich předchozích investičních rozhodnutí. S ohledem na závažné rozpory (a možná i záměrné manipulace) v datech o dostupných zásobách uhlí pro uhelné elektrárny ČEZ existuje značné riziko ohrožení návratnosti investic do elektráren ČEZ, které dosahují hodnoty několika desítek miliard korun, a také riziko budoucího nuceného ,výprodeje‘ uhelných elektráren ČEZ,“ analyzují Jan Šrytr a Josef Karlický z EPS.
Kvůli zmíněným rozporům považují za nezbytné, aby byl stav zásob uhlí v DNT i v dole Bílina důkladně přezkoumán. A teprve po této analýze by měl být vypracován plán řešení deficitu zásob uhlí a upraveny investiční a provozní plány uhelných elektráren společnosti ČEZ. Následně bude nutno nalézt řešení, jak chybějící uhlí zajistit. V této souvislosti je třeba upozornit, že jedním z rizik nedostatku uhlí je budoucí nevýhodný prodej elektráren ČEZ, obdobně, jak je to nyní navrhováno pro elektrárnu Počerady a zvažováno u elektrárny Chvaletice.
Čím začít?
Martin Fadrný z EPS má pro valnou hromadu návrh: „Zatím je čas zastavit některé podezřelé zakázky pro Škodu Power z Romanovy éry, jako například výstavbu elektrárny v Prunéřově, pro kterou ČEZ podle vlastních dat nemá dost uhlí,“ shrnuje Fadrný. A upozorňuje na možné následky odkladů řešení tíživé situace: „Tím, že ministerstvo financí ponechává v čele dozorčí rady vyšetřovaného Romana a odmítá zakázky pro Škodu nezávisle prověřit, porušuje podle našeho názoru zákon o majetku České republiky a odpovědné osoby mohou za svou nečinnost v budoucnu čelit právním následkům.“
ČESKÁ POZICE informovala o možném angažmá Martina Romana ve skupině Škoda v těchto článcích: