Kdo očekává, že Spojené státy použijí své objemné strategické rezervy ropy jako zbraň proti Rusku, bude zklamán. Vyplývá to z rozhovoru, který poskytl ČESKÉ POZICI americký ministr energetiky Ernest Moniz. „Strategické rezervy máme proto, abychom mohli reagovat na nouzové situace. Jejich smyslem rozhodně není manipulovat ceny ropy,“ řekl Moniz.
Významný představitel Obamovy administrativy tak reagoval na výzvy, aby Washington vrhl na světový trh významné množství suroviny, srazil její cenu a poškodil Moskvu, která do značné míry spoléhá právě na příjmy z prodeje ropy a plynu. S takovým návrhem mimo jiné přišel významný finančník George Soros.
USA skladují v podzemních zásobnících téměř 700 milionů barelů ropy. Konzultant Philip Verleger, který pracoval pro administrativy prezidentů Geralda Forda a Jimmyho Cartera, podle citace agentury Bloomberg tvrdí, že prodej 500 tisíc barelů ropy denně by srazil světové ceny suroviny o dvanáct dolarů za barel. A klesly by také ceny plynu, které Rusové ve svých dlouhodobých kontraktech váží právě na cenu ropy. Rusko by tak údajně přišlo o 40 miliard dolarů z prodeje ropy a plynu za rok, což je ekvivalent dvou procent jeho ekonomiky.
Americký ministr energetiky nicméně upozorňuje, že takový postup ani neumožňuje zákon. „Strategické ropné rezervy nesmějí být v žádném případě prodávány na žádný zahraniční trh,“ řekl Moniz. Část amerických kongresmanů sice zřejmě podpoří změnu zákona, ale podle všeho narazí na silný odpor. Moniz v této souvislosti připomněl také odmítavé stanovisko prezidenta Baracka Obamy. Na druhé straně poznamenává, že už dnes Evropa z USA dováží ropné produkty.
Export břidlicového plynu je jen otázka času
ČESKÁ POZICE: Spojené státy už delší dobu zažívají boom těžby břidlicového plynu. Jak se díváte na možný vývoz této suroviny do Evropy v blízké budoucnosti?
MONIZ: Tento týden jsme udělili další licenci na výstavbu terminálu na zkapalněný plyn LNG. Dohromady už jsme tedy schválili sedm licencí na terminály, z nichž se bude plyn vyvážet do zahraničí. Celkový objem vyváženého plynu se v těchto případech bude rovnat objemu, který už dnes exportuje Katar. A Katar je v současnosti zdaleka největší exportér zkapalněného plynu LNG na světě. Je ale nutné dodat, že ty licence jsme zatím schválili podmíněně.„Dohromady už jsme schválili sedm licencí na terminály, z nichž se bude plyn vyvážet do zahraničí“
Zatím pouze jeden projekt – Sabine Pass v Louisaně – se dostal do pokročilé fáze a už prošel celou schvalovací procedurou. Z tohoto terminálu bude možné začít vyvážet plyn na konci roku 2015. A kontrakt na tento plyn mají také některé evropské společnosti. U těch dalších projektů je teprve nutné zajistit financování a potom začít se stavbou. V těchto případech se pravděpodobně nezačne plyn exportovat dříve než v roce 2018.
ČESKÁ POZICE: K tomu, aby se vůbec začaly budovat vývozní terminály v USA, jsou tedy nezbytné dlouhodobé kontrakty s evropskými či jinými zahraničními společnostmi na odběr plynu?
MONIZ: Není to nezbytné v době, kdy takové projekty procházejí schvalovací procedurou ve vládě. Ale jakýkoliv podnikatelský záměr v této oblasti bude pochopitelně vycházet z předpokladu, že budou uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu.
ČESKÁ POZICE: Na jak dlouho budou takové kontrakty uzavírány?
MONIZ: Typický kontrakt bude na deset nebo na dvacet let. Tyto kontrakty by měly zaručovat odběr většiny vyváženého plynu, pokud ne veškerého. Někteří provozovatelé terminálu se mohou rozhodnout, že nechají část plynu pro spotový trh. Ale záruk spojených s dlouhodobými kontrakty se určitě nevzdají.
ČESKÁ POZICE: Americký Kongres bude projednávat nové legislativní návrhy, které se týkají vývozu plynu do členských zemí NATO – tedy včetně Česka. Pokud by Kongres souhlasil, získají tyto státy stejná práva jako země, s nimiž mají Spojené státy uzavřenu dohodu o volném obchodu. Mohlo by to napomoci exportu břidlicového plynu do Evropy?
„V Kongresu už skutečně začaly diskuse o změnách zákona, který v roce 1975 ropný export omezil“MONIZ: Důležité jsou v této souvislosti rozhovory o volném obchodu s Evropou. Prezident Barack Obama minulou středu v Bruselu uvedl, že pokud budou úspěšná jednání o vytvoření Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP), určitě to export plynu do Evropy zjednoduší. Musím ale dodat, že my neurčujeme, kam ten plyn ve skutečnosti zamíří. To nám ani neumožňuje zákon. My pouze schvalujeme, že jisté firmy mají právo vyvážet zkapalněný plyn do zemí, s nimiž jsme zatím neuzavřeli dohodu o volném obchodu.
V případě prvního chystaného terminálu Sabine Pass tak bude plyn odebírat například korejská nebo indická společnost. Předpokládáme, že budou surovinu dopravovat do svých zemí. Mezi odběrateli plynu pak jsou také zmiňované evropské společnosti. My jim ale neurčujeme, kam mají plyn vyvézt. Takže ani přesně nevíme, zda to bude do Evropy nebo někam jinam.
ČESKÁ POZICE: Export břidlicového plynu je tedy asi spíše otázkou času. Jak to ale bude s exportem břidlicové ropy? Zaznamenal jsem, že i o tom už se začalo ve Spojených státech diskutovat. Dnes je vývoz ropy z USA zakázán, může se to do budoucna změnit?
MONIZ: Změnit se to může. Tuto záležitost ale nemá na starosti ministerstvo energetiky, zabývá se tím ministerstvo obchodu. A v Kongresu už skutečně začaly diskuse o změnách zákona, který v roce 1975 ropný export omezil. Změny jsou tedy možné, ale samozřejmě zatím nevím, zda to tak dopadne.
ČESKÁ POZICE: Byl byste pro?
MONIZ: Je důležité mít na paměti, že USA pořád ještě jsou velkým dovozcem ropy. Těžíme mnohem více ropy než dříve, ale pořád dovážíme více než pět milionů barelů denně. Takže otázka, zda budeme exportovat ropu, musí být posuzována také v této perspektivě. A ještě řadu let bezpochyby zůstaneme tím dovozcem.
Rezervy jsou pro nouzové situace
ČESKÁ POZICE: Jde těm, co volají po exportu ropy, spíše o politiku? Když například Spojené státy začnou exportovat ropu ze svých strategických rezerv, mohou tlačit na snížení ceny suroviny a vytvářet tlak na Rusko...
MONIZ: Strategické ropné rezervy nesmějí být v žádném případě prodávány na žádný zahraniční trh. Jejich smyslem rozhodně není manipulovat ceny. Máme je proto, abychom mohli reagovat na nouzové situace, což také zdůraznil prezident Obama. V minulosti jsme se rozhodli pro koordinované evropsko-americké uvolnění ropných rezerv během libyjské krize. A také jste mohl zaznamenat, že jsme předminulý týden oznámili takzvaný testovací prodej pěti milionů barelů ropy ze strategických rezerv. Ale v tomto případě šlo opravdu o test. Chtěli jsme se ujistit, že celý systém funguje.
ČESKÁ POZICE: Nebyla to tedy reakce na ukrajinskou krizi, jak si někteří mysleli?
„Zatímco je vývoz ropy ze Spojených států omezen, výrazně roste export ropných produktů“MONIZ: Nebyla. Měli jsme jiné důvody pro to, abychom si celý systém otestovali. Souvisí to také právě s novými trendy včetně těžby ropy z břidlic. Řada ropovodů v této souvislosti změnila směr toku suroviny. Prověřovali jsme, jak fungují ropné rezervy v nové situaci. Chtěl bych ale dodat ještě jednu věc – zatímco je vývoz ropy ze Spojených států omezen, výrazně roste export ropných produktů. Americké rafinerie tedy zpracovávají ropu na různé produkty, které se pak prodávají na jiných trzích. Včetně Evropy.
ČESKÁ POZICE: Bude břidlicový boom v USA pokračovat? Odborníci poukazují na skutečnost, že těžba suroviny z jednotlivých vrtů po určité době výrazně klesá.
MONIZ: To je pravda. Vede to ale k tomu, že těch vrtů je stále více. Úřad pro energetické informace, který je součástí našeho ministerstva, toto vše zahrnuje do svých projekcí. A přesto nás podle těchto projekcí čeká kontinuální, velmi významný růst těžby plynu do roku 2030. Na druhé straně projekce ohledně těžby ropy až tak optimistická není. Tady bude růst těžby pokračovat ještě několik let. Dostaneme se asi na deset milionů barelů denně, ale pak se trend zase obrátí.
ČESKÁ POZICE: Také tu jsou zprávy o zemětřeseních, které břidlicový boom způsobuje. Jak je vnímáte?
MONIZ: Jsou tu zprávy o menších seizmických aktivitách. Ty byly samozřejmě zkoumány, velkou studii na toto téma zhruba před dvěma lety vypracovala Národní akademie věd. Závažnějším tématem než samotná těžba byly spíše určité seizmické aktivity způsobené likvidací odpadní vody a jejím vstřikováním do podzemí. To se stalo například v Ohiu. Nešlo ale o nějaké obrovské zemětřesení.
Temelín by měl být dotažen do konce
ČESKÁ POZICE: Jedním z témat vašich jednání v Česku byl tendr na stavbu dalších dvou bloků jaderné elektrárny v Temelíně. V Česku stále častěji zaznívá předpoklad, že současný tendr na dodavatele stavby, kterého se účastní také americká společnost Westinghouse, skončí bez vyhlášení vítěze. Obáváte se toho?
„Nemyslíme, že by nyní bylo rozumné temelínský tendr ukončit a začít se vším znovu“MONIZ: Za rozumné považujeme dotažení temelínského tendru do konce. Na druhé straně chápeme, že si to vyžádá více času. Povzbudilo nás, že reaktor AP 1000 od společnosti Westinghouse byl loni v rámci tendru nejlépe hodnocenou technologií. Už zde bylo uděláno hodně práce, panuje tu všeobecný názor, že celé výběrové řízení je výborně organizované, transparentní a férové. Jednotlivé společnosti, kterých se temelínský tendr týká, už investovaly obrovské peníze a lidské zdroje.
Nemyslíme, že by nyní bylo rozumné tendr ukončit a začít se vším znovu. Ale chápeme, že tu mohou být určité úpravy. A určitě není překvapivé, že podporujeme Westinghouse. Také v USA nyní stavíme čtyři nové jaderné bloky a ve všech případech jde o reaktory AP 1000. Ministerstvo energetiky tyto projekty podpořilo úvěrovou garancí.
ČESKÁ POZICE: Tohle vše jste tedy říkali českým představitelům?
MONIZ: Ano. To je jasná pozice naší vlády. Ale samozřejmě platí, že rozhodnutí je na české straně. Já osobně jsem přesvědčen, že optimální by bylo uvést nové temelínské bloky do provozu někdy v období 2020 až 2025. Pokud to tak bude, nezbývá mnoho času. Jak víte, výstavba jaderné elektrárny trvá velmi dlouho. A je tu několik důležitých faktorů, které hovoří ve prospěch jaderné energetiky.
Jedním z nich je energetická bezpečnost a potřeba diverzifikace zdrojů. Dále předpokládáme silný tlak Evropské unie na další snižování emisí uhlíku po mezinárodní konferenci v Paříži v roce 2015. Jádro bude velmi důležité jako nízkoemisní zdroj pro základní zatížení. Dalším faktorem je ohlášený německý odchod od jádra do roku 2022. Česká republika je už dnes významným exportérem elektřiny, a tento vývoz tak může pokrýt další mezeru na trhu nízkouhlíkovou elektřinou.
Ernest Moniz (69)
|