Před dvěma lety otřásla Černínským palácem zpráva, že e-maily bezpočtu diplomatů nabourali neznámí hackeři. Roky stahovali data a kopírovali soubory, aniž by o tom ministerstvo zahraničních věcí vědělo. Kompromitovali dokonce korespondenci tehdejšího ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD). To už by se opakovat nemělo. Diplomaté totiž usilují o kompletní IT zabezpečení, které odolá útokům zvenku.
„Jsme v procesu kompletní transformace informačního systému ministerstva zahraničních věcí. Jsme ve fázi projektové přípravy,“ řekl LN Martin Povejšil, náměstek ministra zahraničí. Korespondence ministerských úředníků a českých diplomatů ve světě proto stále probíhá na současné platformě, ale vylepšené o některá speciální bezpečnostní opatření. „Bude nám nějakou dobu trvat, než získáme nový systém, který zajistí vysoký bezpečnostní standard a větší uživatelskou přívětivost,“ připustil Povejšil.
Ohlídání citlivých informací
Česká diplomacie nechce prozradit přesné detaily chystané zakázky. Ani její cenu. „Vzhledem k tomu, že jde o citlivou problematiku kybernetické bezpečnosti, která se přímo týká bezpečnosti státu, není možné se podrobněji vyjadřovat k žádné konkrétní aktivitě v této oblasti,“ napsal LN Robert Řehák z tiskového odboru ministerstva. O způsobu, jak komplexně ochránit diplomatické e-maily, už přitom jednali v utajeném režimu někteří ministři. Redakci to potvrdily dva důvěryhodné zdroje. „Řešilo se to na zasedání Bezpečnostní rady státu. Ale jen teoreticky. Padaly obří částky,“ uvedl jeden z nich.
E-mailová korespondence diplomatického sboru probíhá nejen uvnitř Černínského paláce v Praze, ale i mezi ústředím ministerstva a českými ambasádami ve světě. Všude tam je nezbytné ohlídat, aby citlivé informace neskončily v nepovolaných rukách. Nejde přitom vždy o vyloženě utajované skutečnosti; ty se dle zákona musejí posílat v zašifrovaném formátu jinými kanály. K nim se v minulosti hackeři nedostali. |
Podle neoficiálních informací investice přesáhnou miliardu korun. E-mailová korespondence diplomatického sboru probíhá nejen uvnitř Černínského paláce v Praze, ale i mezi ústředím ministerstva a českými ambasádami ve světě. Všude tam je nezbytné ohlídat, aby citlivé informace neskončily v nepovolaných rukách. Nejde přitom vždy o vyloženě utajované skutečnosti; ty se dle zákona musejí posílat v zašifrovaném formátu jinými kanály. K nim se v minulosti hackeři nedostali. Mnoho citlivých informací však obsahují služební e-maily diplomatů.
Může jít například o sestavování programu návštěvy zahraničních státníků v Česku. A nejen o ně. „Klasicky, když se stane něco ve světě v sobotu a je nezbytné získat od příslušného velvyslance přesnější zprávu, posílají se některé neutajované informace pomocí služebního e-mailu,“ přiblížil LN bývalý diplomat. I ty však mohou pro hackery představovat vítanou kořist, jak se předloni ukázalo. Před třemi týdny se v Černínském paláci odehrála konference, které se zúčastnili experti z 32 zemí. Ústředním bodem byla kyberochrana kritické infrastruktury, kterou si vynutí nástup sítí 5G.
Tajné služby bijí na poplach kvůli technologiím z Číny, zejména od společnosti Huawei. Podle delegátů konference by si státy měly ohlídat, koho pustí do výstavby sítí příští generace, protože pak budou na dodavatelích záviset. Před riziky spojenými s čínskými společnostmi už loni varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Upozornil na čínské zákony, které tamním občanům a firmám ukládají povinnost spolupracovat s bezpečnostními složkami.
Kdo čelil útokům hackerů
|