Čech Martin Pumera je excelentní vědec, chemik. Pracuje na univerzitě v Singapuru, má na kontě více než pět set odborných studií zveřejněných v časopisech, jako je ACS Nano, Nature Communications nebo Angewandte Chemie, a tisíce citací. Nově se stane součástí týmu na pražské Vysoké škole chemickotechnologické (VŠCHT), kde má s mladým docentem Zdeňkem Soferem prohloubit společný výzkum funkčních nanorobotů.
Tento záměr je jedním z 32 nových „špičkových týmů“, jež podpoří ministerstvo školství unijními miliardami. „Náš projekt má na VŠCHT vytvořit a vybavit excelentní výzkumný tým s mezinárodní účastí zabývající se bádáním v oblasti vývoje nové kategorie nanotechnologií, autonomními nanoroboty, využitelnými zejména v medicíně, a sanaci životního prostředí,“ řekl LN Pumera. Se svými kolegy získá na šestiletý výzkum více než 200 milionů korun.
Velký zájem
Takto silné „skupinky“ po celé zemi – včetně centrální Prahy, jež zatím byla výzkumnými fondy skoro netknutá – by měly v budoucnu získávat štědré mezinárodní granty. „Tyto projekty budou fungovat jako vlajkové lodě a lze očekávat, že přilákají další zahraniční vědce efektem sněhové koule... Vzhledem ke kvalitě zastoupení týmů lze očekávat, že tyto týmy přitáhnou další financování z mezinárodních zdrojů jako třeba projekty Evropské výzkumné rady (ERC) či programu Horizont 2020,“ míní Martin Pumera.
O výzvu s původní částkou 2,5 miliardy korun byl v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání velký zájem. Silné „skupinky“ po celé zemi – včetně centrální Prahy – by měly v budoucnu získávat štědré mezinárodní granty. |
O výzvu s původní částkou 2,5 miliardy korun byl v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) velký zájem. „Ministerstvo proto zohlednilo jednak extrémní poptávku po financování – celkový objem podaných žádostí přesahoval 17 miliard korun ve 105 žádostech –, jednak doporučení výběrových komisí, jež konstatovaly vysokou kvalitu řady projektů a doporučily navýšení alokace. Nakonec bude podpořeno 32 projektů v celkové výši 5,23 miliardy,“ sdělil LN Václav Velčovský, náměstek ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) pro fondy EU.
Podpořena byla široká škála projektů z řady oborů od chemie, fyziky, materiálových věd, informatiky, robotiky přes medicínu až po společenské vědy. Peníze na rozdíl od minulého operačního programu nepůjdou na vybudování infrastruktur, nýbrž na samotné bádání a hlavně na lidské posily.
Spolupráce se zahraničními partnery
„Významným prvkem výzvy je mezinárodní rozměr – strategická spolupráce se zahraničními partnery. Projekty mají za cíl přilákat klíčového zahraničního vědeckého pracovníka, pomoci mu vybudovat v Česku tým a dlouhodobě podporovat jeho výzkumné aktivity,“ říká Velčovský. Klíčovými faktory dle něho byly kvalita, stabilita, dlouhodobost a mezinárodní rozměr. Výzkum má být zharmonizován i s vládní vědeckou strategií (RIS3), která slaďuje potenciál regionů i různé směry bádání.
Významným prvkem výzvy je mezinárodní rozměr – strategická spolupráce se zahraničními partnery. Projekty mají za cíl přilákat klíčového zahraničního vědeckého pracovníka, pomoci mu vybudovat v Česku tým a dlouhodobě podporovat jeho výzkumné aktivity. |
V minulých letech vznikla při Univerzitě Palackého v Olomouci tři výzkumná centra, z nichž zejména jedno, Regionální centrum pokročilých technologií amateriálů (RCPTM), letí raketově vzhůru. Potvrzením, že výzkum kolem osobností Pavla Hobzy, Radka Zbořila či Michala Otyepky (držitele ERC Consolidator grantu) má výjimečnou sílu, je i výsledek výzvy. Podle informací LN byl totiž jejich projekt pro využití nanostruktur v obnovitelné energetice vyhodnocen jako bodově nejlepší z celé ČR.
„Výzkumná část je zaměřena na vývoj hybridních nanomateriálů, které budou schopny s využitím slunečního záření rozkládat vodu na vodík a kyslík. Vodík je považován za energetický zdroj budoucnosti s nízkým dopadem na životní prostředí. Jeho produkce z obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce a voda, představuje nejen vědeckou, ale celospolečenskou výzvu s ohledem na neustálý nárůst světové populace a její závislost na fosilních palivech,“ říká ředitel RCPTM Zbořil.
Nejen top vědci
Novou skupinu, jež bude vyvíjet nanomateriály na bázi levných fotokatalyticky aktivních oxidů kovů (třeba oxidu titaničitého), bude řídit Patrik Schmuki z Erlangenu, jenž je hvězdou materiálové chemie a fotoelektrochemie. „Profesor Schmuki již několikrát figuroval na seznamu nejcitovanějších světových vědců agentury Thomson Reuters a je též laureátem prestižního grantu ERC v kategorii Advanced,“ říká profesor Zbořil. Spolupráci přislíbila Cornellova univerzita, EPFL Lausanne či korejská technika.
Za zhruba 130 milionů v Olomouci „pořídí“ nejen top vědce, ale i potřebné přístrojové dovybavení: včetně rastrovací laserové fotoelektrochemické spektroskopie, asi jediné svého druhu v ČR |
Za zhruba 130 milionů v Olomouci „pořídí“ nejen top vědce, ale i potřebné přístrojové dovybavení: včetně rastrovací laserové fotoelektrochemické spektroskopie, asi jediné svého druhu v ČR. „Posílení internacionalizace v českém vědeckém prostředí je bezesporu krok správným směrem. V dlouhodobém horizontu to jednoznačně přispěje ke zviditelnění české vědy ve světě. Společně s další výzvou – Excelentní výzkum – dle mého jde o nejsmysluplnější výzvy v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. V tomto směru zaslouží ministerstvo pochvalu,“ dodává Zbořil.
Uspěla nejen nová střediska, ale i ústavy Akademie věd a vysoké školy. „Získali jsme čtyři projekty z různých oblastí – třeba i z laserové fyziky – v celkové výši asi 800 milionů. Máme z toho radost,“ řekl LN Jan Řídký, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd. Mezi posilami je i Kypřan Constantinos Skordis, rovněž jeden z držitelů ERC grantu.
Prospěšná výzva
Výraznou injekci, asi 215 milionů korun, dostane i materiálový výzkum na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde vznikne tým s akronymem CUCAM. Jeho lídrem je Russell E. Morris ze skotského St. Andrewsu.
Ministerstvo školství připravilo prospěšnou výzvu, jež by měla vést ke zkvalitnění výzkumu v ČR a jeho povznesení na mezinárodní úroveň |
„Je uznávanou autoritou v oblasti syntézy, charakterizace a využití porézních materiálů. O jeho výjimečnosti svědčí i to, že byl v minulém roce zvolen Royal Society Fellow. Kromě své vědecké práce se významně podílí i na aplikační činnosti. Založil dvě spin-off firmy Zeomedix LLP a MOFgen se zaměřením na využití těchto nových typů materiálů, zejména v medicíně. To jsou dovednosti, které se nutně potřebujeme naučit i tady,“ míní Petr Nachtigall. Klíčovými členy centra CUCAM jsou právě Nachtigall (teoretické studium materiálů), dále profesor Jiří Čejka (syntéza nových materiálů zejména pro katalytické aplikace) a docent Ivan Němec (výzkum materiálů pro optické a elektronické aplikace).
„Mezinárodní rozměr centru dokládá i složení právě ustanovené rady, jíž předsedá Jean Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987 z Université de Strasbourg,“ říkají. A shodují se s dalšími úspěšnými žadateli, že tímto počinem – odhlédneme-li od úředních zádrhelů či sporů o hodnotící proces – připravilo ministerstvo školství prospěšnou výzvu, jež by měla vést ke zkvalitnění výzkumu v ČR a jeho povznesení na mezinárodní úroveň.
Od robotů po lasery: 32 vybraných excelentních týmůDo soutěže v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) se zapojilo 105 projektů. Podpořeno bylo nakonec 32 týmů – a to i díky navýšení peněz na 5,23 miliardy korun. České vysoké učení technické (ČVUT) má podporu pěti týmů, Fyzikální ústav Akademie věd ČR a Univerzita Karlova pak čtyř. V závorce za tématem daného projektu uvádíme částku v milionech korun. 1. Univerzita Palackého
2. Fyzikální ústav AV
3. VŠ chemicko-technologická
4. Fyzikální ústav AV
5. České vysoké učení technické
6. České vysoké učení technické
7. Vysoké učení technické
8. Fyzikální ústav AV
9. Biofyzikální ústav AV
10. Fakultní nemocnice u sv. Anny
11. Ústav termomechaniky AV
12. Výzkumný ústav veterinárního lékařství
13. Fyzikální ústav AV
14. České vysoké učení technické
15. Jihočeská univerzita
16. Masarykova univerzita
17. Západočeská univerzita
18. Ústav jaderné fyziky AV
19. Univerzita Pardubice
20. Ústav přístrojové techniky AV
21. Mendelova univerzita
22. Univerzita Karlova
23. Česká zemědělská univerzita
24. Ústav experimentální medicíny AV
25. České vysoké učení technické
26. Masarykova univerzita
27. České vysoké učení technické
28. Univerzita Karlova
29. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV
30. Univerzita Karlova
31. Biologické centrum AV
32. Univerzita Karlova
Uvedené částky byly následně drobně sníženy. Pramen: LN, MŠMT |