Rok 1918: po vzniku samostatného Československa je běžné, že objekty strategického významu, jako jsou sklady, továrny či nádraží, brání namísto vojáků členové Sokola. Jsou dobře organizovaní, fyzicky zdatní a odhodlaní pomoci mladé republice. O sto let později se stát na uvedenou prvorepublikovou tradici pokusí navázat. Vytvoří soupis zájmových spolků, jejichž členové mohou být přínosem pro armádu. Na seznamu tak budou například sportovci, střelci, radioamatéři nebo potápěči.
Podobni novodobým blanickým rytířům budou v čase míru „spát“. V dobách ohrožení cizí armádou, ale i povodněmi nebo masivním blackoutem elektrických sítí je však armáda povolá, aby pomáhali tam, kde bude třeba. „Armáda má velmi málo lidí v zálohách a nemá kam sahat pro případ mimořádné služby za stavu ohrožení státu. Proto jsme dospěli k názoru, že je třeba ve větší míře zapojit veřejnost. Vše ale bude dobrovolné,“ zdůrazňuje ředitel legislativní sekce ministerstva obrany (MO) Gorazd Richter.
Právě jeho resort připravuje zákon, který má v krajních případech umožnit státu, aby povolal dodatečné „spící“ pomocníky. Připraven má být na jaře a platit by začal od března 2019. Bezpečnostní expert Andor Šándor záměr chválí: „Je to správná cesta na rozdíl od plošného povolování zbraní,“ řekl LN.
Motivace
Kromě stále nedostatečně naplněných záloh je motivací k sepsání normy i relativně malá velikost české profesionální armády, nedostatek odborníků některých profesí, často technických, a také špatná fyzická kondice běžných zájemců o vstup do vojska. Obrana by proto ráda navázala se spolky těsnější spolupráci. Stát by je finančně podporoval, a jejich členům starším 18 let by dokonce umožnil cvičit pod dohledem armádních instruktorů se skutečnými vojenskými zbraněmi. „Výcvik by probíhal jednou až dvakrát ročně za dohledu armády,“ přiblížil plány Richter.
Kromě stále nedostatečně naplněných záloh je motivací k sepsání normy i relativně malá velikost české profesionální armády, nedostatek odborníků některých profesí, často technických, a také špatná fyzická kondice běžných zájemců o vstup do vojska. Obrana by proto ráda navázala se spolky těsnější spolupráci. |
O takovém záměru hovoří chystaná ministerská koncepce: „Členové střeleckých spolků a další držitelé zbraní by byli zapojováni do vojenského střeleckého výcviku, který by se uskutečňoval periodicky na střelnicích Armády České republiky, a to s jí evidovanými zbraněmi a střelivem a pod vedením vojenských instruktorů.“
Zapojení do výcviku by střelcům přineslo ještě jednu výhodu. Mohli by díky tomu „obejít“ zpřísněnou zbraňovou směrnici EU. Ta lidem zapovídá koupi některých zbraní, které spadají do kategorie nebezpečných. Pokud by ale byli zapojeni do přípravy k obraně svého státu, mají výjimku a koupit si je mohou.
Sportovní střelci jsou však jen jedním segmentem, který by MO rádo podporovalo. Kromě zmíněných skupin má v hledáčku také amatérské letce, automobilové závodníky, zdravotníky, biatlonisty, zálesáky a modeláře. Ti poslední mohou na seznamu leckoho překvapit, armáda si však cení jejich „macgyverovské“ schopnosti improvizovaně opravovat rozbité věci.
Podmínky pro akreditaci
Spolky nebude nikdo do spolupráce s vojskem nutit. Obrana naopak čeká, že se budou hlásit dobrovolně. A bude po nich vyžadovat, aby splnily sadu podmínek pro udělení oficiální ministerské akreditace. Ta bude svázána s tím, čemu se spolek běžně věnuje. Střelci tak budou střílet, běžci běhat a podobně. Po udělení akreditace budou spolky moci cvičit další lidi, a tím rozšiřovat základnu těch, koho by armáda mohla v nouzi využít. „Standardy budou jednotné, aby absolventi byli použitelní pro potřeby ozbrojených sil,“ vysvětlila Alena Netolická, náměstkyně pro řízení právní sekce MO.
Spolky nebude nikdo do spolupráce s vojskem nutit. Obrana naopak čeká, že se budou hlásit dobrovolně. A bude po nich vyžadovat, aby splnily sadu podmínek pro udělení oficiální ministerské akreditace. Ta bude svázána s tím, čemu se spolek běžně věnuje. Střelci tak budou střílet, běžci běhat a podobně. |
Akreditované skupiny dostanou od státu peníze na činnost. Resort pro ně také vytvoří specializovaný web s metodikou pro výcvik v různých oblastech. Jejich činnost bude koordinovat speciální centrum a členy zahrne do databáze, v níž budou rozděleni podle toho, co umějí a k čemu by mohli být použitelní. Nedávno se po Česku začaly objevovat samozvané domobranecké skupiny, jejichž zakládáním někteří lidé reagovali na islámskou migraci do Evropy. Řadu z nich zakládali členové krajně pravicové ministrany Národní demokracie či sympatizanti podobných uskupení.
Jak se MO ubrání, aby se uvedení lidé neobjevili ve spolcích, jež chce v budoucnu podporovat? „Budeme je prověřovat. Je to podobné jako v případě armádních aktivních záloh. V nich také nesmějí být extremisté nebo propagátoři toho, co je v rozporu s demokratickým právním řádem,“ řekl Gorazd Richter. V materiálech k rodícímu se zákonu samo MO varuje před rizikem, že by se na zájmové skupiny kvůli příslibu státní peněžní podpory mohla přisát chapadla korupční chobotnice. Nebojí se úřad účelového zakládání spolků, které by později někdo „vytuneloval“?
„Samozřejmě, to riziko tam je,“ připouští Richter. „Už teď se vynořila spousta zájemců, kteří pod rouškou toho, že budou vychovávat mládež k brannosti, zakládají spolky a díky členským příspěvkům se na tom snaží vydělat, přestože dosud o podobnou vzdělávací činnost nejevili zájem,“ popsal. MO proto bude spolky kontrolovat. Dopředu hlásí, že nebude spolupracovat s každou skupinou, jež se mu ozve. Navíc na „trhu“ působí řada organizací, jež si během let vybudovaly velké renomé, a proto je poměrně jistota, že s nimi nebudou vážné problémy. Za bezpečné mohou být považováni třeba uvedení sokolové, skauti, junáci, sportovní kluby či modelářské skupiny s dlouholetou tradicí.
Pozitivní vliv na mládež
Armáda si dlouhodobě stěžuje na horšící se kondici mladých lidí, kteří mají zájem o vstup do jejích řad. Snižuje sice nároky na ně kladené, navzdory tomu má stále málo lidí. Zájem proto bude i o děti a mládež. Ve spolupráci s ministerstvem školství by resort obrany rád tlačil na zvyšování tělesné zdatnosti. „Důležité je připravit manuál pro školy, nejlépe ve spolupráci s ministerstvem školství,“ zdůraznil Richter.
Záměrem ministerstva obrany je i navýšit počet možností, při nichž se mladí lidé setkávají s bývalými vojáky na besedách či přednáškách. Veteráni by jim měli sloužit jako příklad hrdinství. Kromě pozitivního vlivu na mládež má tento záměr ještě jeden vedlejší efekt. Pomůže bývalým vojákům, kteří řady armády opustili teprve nedávno, s mnohdy obtížným a bolestivým přechodem do civilu. |
Žáci a studenti by se ale měli více věnovat zdravovědě, etice nebo tomu, jak se vyrovnat s krizovou situací. A záměrem MO je i navýšit počet možností, při nichž se mladí lidé setkávají s bývalými vojáky na besedách či přednáškách. Veteráni by jim měli sloužit jako příklad hrdinství. Kromě pozitivního vlivu na mládež má tento záměr ještě jeden vedlejší efekt. Pomůže bývalým vojákům, kteří řady armády opustili teprve nedávno, s mnohdy obtížným a bolestivým přechodem do civilu.
Řada příslušníků ozbrojených sil má totiž potíže ve chvíli, kdy po letech přesně nalinkovaného života v uniformě narazí na „obyčejný“ svět, v němž jim jejich dosavadní schopnosti ovládat zbraně nebo řídit obrněná vozidla nestačí k uplatnění. Takoví lidé by se podle představ ministerstva obrany uplatnili i jako instruktoři, kteří budou spolupracovat se spolky, cvičit jejich členy a předávat jim své zkušenosti.
