Resortních výzkumných ústavů jednotlivých ministerstev, která jsou jejich zřizovateli, je celkem šestnáct. Hned sedm jich spadá pod ministerstvo zemědělství, jemuž mají pomáhat s vylepšením poznatků v melioracích, veterinárním lékařství nebo v rostlinné a živočišné výrobě.
Kromě vlastních výzkumníků mají tato pracoviště také značné a atraktivní majetky a pozemky – často v okolí příměstských lokalit typu Průhonic, Uhříněvsi nebo Ruzyně u Prahy, ale třeba i v Brně a jinde. Nyní se takřka svorně obávají novely zákona 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích (v.v.i.), která může zřizovateli zvětšit pravomoci, jak dané ústavy měnit, slučovat, sblížit s veřejnými vysokými školami nebo zlikvidovat. A také následně – a jistě velmi výhodně – za miliardy rozprodat.
Novela mění klíčovou formulaci
Koncem loňského roku se objevila pracovní verze novely (přikládáme ji v PDF), již připravuje poslankyně Anna Putnová (TOP 09) a v níž se v klíčových paragrafech 11 a 12 o sloučení či splynutí instituce mění formulace ze slov „s předchozím souhlasem“ na pouhé „po projednání s radou instituce“. Prakticky vzato by proti krokům vedení nepomohla žádná forma nesouhlasu; záleželo by jen na zřizovateli – tedy ministerstvu a jím vybranými vykonavateli.
„Většina v.v.i. zřízených ministerstvy podle zákona prokázala za šest let existence svou soběstačnost a funkci. Je možná diskuse nad novelou, ale naprosto v této době není potřebná a snaha o její prosazení je čistě účelová a není ve prospěch resortních výzkumných institucí. Zamýšlená novela, kterou jsme měli možnost vidět, oslabuje roli Rad institucí (nejvyšší orgán v.v.i.) a posiluje roli zřizovatele (slučování, likvidace, zrušení),“ řekl ČESKÉ POZICI Jiří Hladík, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, jenž je předsedou Rady aplikovaného výzkumu (RAV) sdružující resortní výzkumáky.
Ředitel Hladík: Je to obdobná myšlenka a stejný proces, jako bylo slučování JZD v sedmdesátých letech 20. stoletíPřipravovaná novela prý prakticky neřeší nic jiného, než jak jednoduše provést sloučení nebo převedení ústavů pod univerzity. „Sloučení či splynutí jedné v.v.i. s jinou v.v.i. je možné i dle stávajícího zákona, ale za předpokladu souhlasu obou rad instituce. Novela má umožnit zřizovateli toto provádět i bez souhlasu příslušné v.v.i. Je to obdobná myšlenka a stejný proces, jako bylo slučování JZD v sedmdesátých letech minulého století,“ říká Hladík.
Podle ředitele Ivana Suchary, jenž šéfuje Výzkumnému ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, je několik možností, proč má být novela přijata a proč je na ní tak tlačeno:
- Zřizovatelům v.v.i. se nelíbí relativně velká samostatnost „podřízených“ organizací a malá možnost zasahování do jejich činnosti a struktury (výkonná pravomoc dozorčích rad).
- Finanční nezávislost v.v.i. na zřizovateli a omezená možnost zřizovatelů (nutnost zadávat veřejná výběrová řízení) nebo nemožnost (zrušení resortních grantových agentur) zadávat k řešení cíleně výzkumné projekty a zakázky potřebné pro procesy daného resortu.
- Veřejné výzkumné instituce disponují ze zákona poměrně značným majetkem, o který usilují vlivní podnikatelé a firmy. „Nepotřebný“ majetek nebo majetek „nepotřebných“ v.v.i. by od státu „odkoupili“ a zadlužený stát by mohl získat alespoň nějaké peníze.
- Na rozdíl od početného a dobře organizovaného akademického a univerzitního výzkumu, který je ochraňován silnými politickými hráči, jako jsou AV ČR nebo akademická obec, resortních v.v.i. je relativně málo a jsou zřizovány a hodnoceny různými resorty, jejichž hlavní agendou není výzkum a jejichž koncepce závisí hlavně na politické situaci.
Součást úsporných opatření
Jinak se na věc dívá poslankyně Anna Putnová, jež novelu iniciovala. „Záměrem novely je zvýšení efektivity a koncentrace výzkumného a vědeckého potenciálu. Současně dává prostor pro zřizování v.v.i. i veřejným vysokým školám. Významnou složkou je stanovení podmínek převodu již existujících v.v.i. mezi jednotlivými zřizovateli – tedy především ministerstvy a Akademií věd ČR spolu s vysokými školami,“ řekla ČESKÉ POZICI Putnová, předsedkyně parlamentního výboru pro vědu a vzdělávání.
Novela má být součástí vládního návrhu úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit státní správy pro rok 2014
Novela se bude týkat všech v.v.i. (nejen resortních) a pro „svoji strategickou povahu se stane nikoliv novelou poslaneckou, ale vládní,“ říká Putnová. Má být také součástí vládou plánovaného návrhu úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit státní správy pro rok 2014.
O tom svědčí i návrh „úsporných opatření“, který předložila do vlády vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). V materiálu pro poradu ekonomických ministrů, jejž má redakce k dispozici, se píše o „přehodnocení existence, popřípadě sloučení“ šesti ústavů v gesci ministerstva zemědělství. Konkrétně ústavů živočišné výroby, rostlinné výroby, potravinářství, meliorací, myslivosti a také veterinárního lékařství. Dokonce se píše o výrazném snížení institucionální podpory či přeměně na soukromé společnosti.
Jaký je harmonogram zmiňované novely? „Legislativní proces by měl zajistit věcný gestor zákona, což je ministerstvo školství. Ministerstvo zemědělství jako zřizovatel sedmi v.v.i. k této problematice přistupuje samozřejmě iniciativně a velmi aktivně,“ řekl ČESKÉ POZICI náměstek ministra zemědělství Jiří Mach. „Pokud by mělo docházet ke slučování/rušení výzkumných ústavů či členění pod vysoké školy, pak by toto mělo být podloženo věcnými argumenty a odpovědně rozhodnuto,“ doplňuje Mach.
„Snahou novely je posílení kompetencí zřizovatele v procesu sloučení, splynutí, rozdělení či zrušení v. v. i., kdy již nemá být vyžadován souhlas rady instituce, ale uvedený záměr s ní má být pouze projednán,“ říká Tomáš Hruda, náměstek ministerstva školství.
Některé by asi zaniknout mohly...
Kromě zemědělských v.v.i. mají svá pracoviště i další resorty. Dokonce i ministerstvo práce a sociálních věcí má dva výzkumné ústavy: jednak Výzkumný ústav bezpečnosti práce, ale i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. „Musím se přiznat, že zrovna u těchto resortních ústavů – stejně tak jako u Centra pro studium vysokého školství nebo Ústavu mezinárodních vztahů – by mi rozpuštění a převedení vybraných pracovníků na vysoké školy nebo do Akademie věd vůbec nevadilo,“ řekl ČESKÉ POZICI jeden z vysoce postavených politiků vládní koalice. Chápe také snahu státu více rozhodovat o institucích, do nichž putují veřejné prostředky.
Už před časem nešetřil kritikou resortních výzkumáků v zemědělství nejmenovaný člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jenž operoval větou: „Zeptejte se třeba Andreje Babiše z Agrofertu, zda skutečně využívá něco z jejich bádání, nebo to jsou jen vyhazované peníze.“
Podíváme-li se však na aktuální tabulku „rivovských“ bodů (čili započetných bodů v rejstříku výstupu českého výzkumu podle databáze RIV), tak si některé ze zmiňovaných v.v.i. loni nevedly vůbec špatně. Největší vědecko-výzkumný výkon má tato trojice:
- Výzkumný ústav rostlinné výroby v Ruzyni (VÚRV) 21 148 bodů;
- Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi (VÚŽV) 16 553 bodů;
- Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně (VÚVeL) s 15 602 body.
Veterinární ústav vede profesor Břetislav Koudela, jenž působil jak v Akademii věd, tak stále učí na vysoké škole. Může porovnat specifika výzkumu na odlišných institucích? „V Akademii věd je situace při hodnocení výzkumu jednodušší, neboť výzkum je tam vnímán jako hlavní činnost a jsou nastavena kvantifikovatelná kritéria. Na vysokých školách jsou pochopitelně důležité i pedagogické aktivity... A charakter výzkumu v resortních ústavech je do značné míry definován zřizovatelem. Domnívám se ovšem, že pro většinu zřizovatelů resortních v.v.i. je oblast výzkumu okrajovou záležitostí, která není z pohledu ekonomických ukazatelů atraktivní a výzkum není pro zřizovatele prioritní,“ míní Koudela.
„Pro většinu zřizovatelů resortních v.v.i. je oblast výzkumu okrajovou záležitostí,“ míní profesor Koudela
I proto by jednotlivá ministerstva výzkum možná ráda předala „jinam“ a zkouší způsoby, jak to učinit. „Cílem novelizace je určitě posílit úlohu zřizovatele, respektive roli dozorčích rad na úkor současného postavení rady instituce. Je to zřejmá snaha omezit pravomoci rady instituce a dát možnost zřizovateli kdykoliv naložit s v.v.i. podle svého uvážení,“ doplňuje Koudela. Právě brněnský VÚVeL byl v materiálech ministerstva zemědělství uveden jako adept na transformaci, privatizaci nebo převedení pod vysokou školu – v tomto případě by se asi logicky nabízela Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.
Jeden precedens se záluskem na pozemky
Podle zákulisních informací na novelu zákona 341/2005 nejvíce tlačily dva resorty – ministerstva zemědělství a životního prostředí. V paměti však ještě zůstává kauza Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích u Prahy. Jak loni informovala ČESKÁ POZICE, poradci ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) nejprve sondovali možnost obsazení postu ředitele bez výběrového řízení, a pak se také zaobírali možností, jak bez tendru prodat cenné pozemky ústavu.
„Neřízenou likvidací resortních v.v.i. by došlo k nevratným škodám a dlouhodobé stagnaci některých potřebných vědních odvětví a v budoucnu by si obnova takových směrů výzkumu vyžádala velké finanční náklady na rekonstrukci nebo budování nových center výzkumu dříve zrušeného. Náklady na pozdější obnovu zničeného resortního výzkumu a jeho materiálně technické struktury by zaplatil daňový poplatník,“ míní dnes tamní ředitel Suchara. Účetní hodnota celkového majetku ústavu v Průhonicích je asi 350 milionů korun.
Ani nyní by nemělo zapadnout, že výše zmiňované výzkumáky mají třeba i několik stovek hektarů půdy v Uhříněvsi nebo v Ruzyni. „Naše instituce disponuje majetkem v účetní hodnotě asi miliardy korun, ale je to úplný majetek – včetně pozemků, budov, strojového parku a podobně,“ říká ředitel Pavel Čermák z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, přes jehož část pozemků by měla vést i připravovaná rychlodráha do Kladna.
Co by se stalo s majetkem resortních ústavů, pakliže by byly na základě novely slučovány nebo transformovány? Odpovídá ředitel Hladík, předseda sdružení RAV: „V případech zrušení nebo likvidace se majetek v.v.i. stává opět majetkem státu a nakládá s ním zřizovatel. Existují určité náznaky, že právě v procesu ,transformace‘ stávajících v.v.i. by mohlo o některý lukrativní majetek jít především a mohl by se při převodech především nemovitého majetku nějak ,ztratit‘.“
Související články ČESKĚ POZICE k tématu: