Nejvíce ekologicky smýšlejícími kandidáty na prezidenta jsou Táňa Fischerová a Jan Fischer, následovaní Jiřím Dienstbierem. Nejméně „eko“ je Miloš Zeman. Zjistil to průzkum neziskových organizací, které jednotlivým adeptům na Hrad položily pět otázek s ekologickou tematikou od třídění odpadu v domácnostech samotných kandidátů až po klimatické změny. Dle autorů průzkumu by totiž prezident měl jít příkladem.
„Prezident by měl prosazovat, aby stát sám pečoval o zdravá města a obce, staral se o českou přírodu a podporoval chytrou ekonomiku,“ říká programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký. Koordinátorka Klimatické koalice Barbora Hanžlová by zase ráda prezidenta, který by byl schopen dohlédnout dále než za hranice České republiky a Evropské unie a stavět se zodpovědně k dopadům klimatických změn na nejchudší obyvatele této planety.
Zelené otázky pro prezidentské kandidáty:
- Měl by stát nastartovat programy zaměřené například na zateplování budov, modernizaci železnice nebo rozvoj elektromobilů, na budování obecních výtopen na biomasu či pasivních domů?
- Budete jako prezident/ka podporovat, aby stát vyčlenil několik vhodných míst, jež by byla ponechána pouze koloběhu divoké přírody a turistům?
- Jak budete jako prezident/ka podporovat uchování občanských práv v zákonech?
- Jak především by měla Česká republika přispět ke zmírnění škod, které změny podnebí způsobí v rozvojových státech?
- Můžete nám prosím říci, které druhy odpadu u Vás doma třídíte?
Poznámka: Průzkum provedly v listopadu a prosinci Hnutí Duha a Zelený kruh ve spolupráci s Klimatickou koalicí. Odpověděli všichni kandidáti s výjimkou Jany Bobošíkové.
Pět zelených bodů pro Fischerovou
Nejblíže k ideálu ekologických organizací má podle výsledků průzkumu Táňa Fischerová, která z pěti otázek získala plný počet zelených bodů (pouze v otázce třídění odpadů ji předstihla Zuzana Roithová, která doma třídí pět druhů odpadu, zatímco Fischerová jen čtyři).
Fischerová je například zastánkyní státních programů na ochranu ovzduší, je také pro zachování míst divoké přírody, podporuje širší pravomoci občanské společnosti a boj proti globálním změnám klimatu. „Česká republika by zejména měla důsledně snižovat svůj příspěvek ke znečišťování ovzduší. Ale také musí přijmout svůj díl odpovědnosti za změny, které postihují nejchudší regiony světa a nabízet větší a účinnější rozvojovou pomoc, která nebude sledovat něčí podnikatelské zájmy, ale především zájmy obyvatel postižených regionů,“ vyjádřila se Fischerová k otázce ohledně změn klimatu.
O jeden bod méně získal Jan Fischer. Vzhledem k tomu, že se ekologií nikdy příliš nezabýval, je otázkou, zda odpovědi na otázky nejsou jen populismem a pokračováním v jím nastolené nevýrazné politice bez názoru. Čtyři zelené body získal také Jiří Dienstbier.
- Kompletní tabulku s hodnocením naleznete na stránkách Hnutí Duha.
Zeman by hájil Klausův boj proti zeleným fanatikům
Naopak na konci škály se umístili Přemysl Sobotka a Miloš Zeman. Sobotka zejména pro ideologicky pochopitelný odpor vůči státním zásahům do čehokoliv, bez kterých se ochrana přírody většinou neobejde. Je například proti vysoké podpoře obnovitelných zdrojů energie. „Zejména se to týká elektřiny ze solárních elektráren, kdy každý z nás ročně platí na daních tisíc korun jako příspěvek na podnikání několika lidí, kteří se ohánějí ekologickými ideály,“ vysvětlil Sobotka v dotazníku. Zelená úsporám je podle něj naopak dobrý nápad.
Zato Miloš Zeman se svými názory příliš neliší od současného prezidenta Václava Klause. Je odpůrcem podpory solárních či větrných elektráren, zastáncem výstavby dálnic téměř kdekoliv a o ochráncích přírody se vyjádřil jako o zelených fanaticích. Jako prezident by v žádném případě nechtěl vyčlenit několik vhodných míst, jež by byla ponechána pouze koloběhu divoké přírody a turistům. „Zcela určitě ne, protože zelení fanatici, kteří téměř zničili Národní park Šumava, jsou dostatečně odstrašujícím příkladem,“ uvedl v odpovědích.
Zemanovy názory jsou zajímavé v souvislosti s předvolebním klipem, který pro něj natočil Filip Renč. Hraje si v něm totiž na jakéhosi lesního muže, který objímá stromy a z lesů míří přímo na hrad. Jak komentovala ČESKÁ POZICE už dříve, spíše než o Krakonoše však jde o Trautenberka.
Symbolickou perlu Zeman naservíroval v odpovědi na otázku, kolik druhů odpadu třídí. Třídit totiž skoro vůbec nepotřebuje. V dotazníku uvedl: „Můj odpad je natolik malý, že třídím pouze vratné a nevratné lahve.“
Zatímco uvědomělí občané třídí sklo, papír a plasty a ti nejsvědomitější ještě oddělují tetrapak, kompostují a kovy vozí na výkup, Zeman je všechny nejméně o půl století předběhl. Odpad prostě neprodukuje. Ve svém skromném příbytku na Vysočině zřejmě vůbec nejí nebo konzumuje jen zeleninu z vlastní zahrádky, včetně slupek, pecek a jádřinců. Pokud by se mu podařilo zbavit i záliby v jednom nejmenovaném bylinném likéru, přestal produkovat i nevratné lahve, rázem by se mohl stát naopak nejekologičtějším z prezidentských kandidátů... Snad mu tyto zelené návyky z Vysočiny vydrží i v případě zvolení, aby mohl jít národu a fanatikům příkladem.
Z průzkumu dále mimo jiné vyplývá:
- Jan Fischer, Karel Schwarzenberg, Táňa Fischerová, Vladimír Franz a částečně také Jiří Dienstbier a Zuzana Roithová podporují, aby stát vyčlenil několik vhodných míst, jež budou ponechána pouze divoké přírodě – a turistům.
- Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz a Zuzana Roithová podporují právo občanů připomínkovat projekty, jako je obchodní centrum nebo satelitní městečko v sousedství jejich domova či kácení stromů v ulici.
- Jiří Dienstbier a Táňa Fischerová mají nejvíce propracovanou představu, jak by stát měl pomáhat se snižováním škod, které by v rozvojových zemích způsobily globální změny podnebí.