Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Miliardoví úředníci a léčba podle Špidlova konceptu

  22:10

Nezmění-li se odměňování úředníků a neklesne-li jejich počet, vzrostou náklady na jejich platy do roku 2020 kumulativně o 17 miliard.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto ČTKČeská pozice

Na českou státní správu pasují tři přiléhavé charakteristiky:

  • silná politizace – postu či přijetí dotyčný dosáhne, je-li ze správné politické strany, nebo pokud má ty správné známé;
  • neprofesionalita – stává se, že úředník agendě sice nerozumí, nemá potřebné zkušenosti ani odbornost, ale místo má díky vlivným známým;
  • nestabilita – řada úředníků odchází kvůli politickým změnám nebo neshodám s vedením.

Výsledkem je pochopitelně vyšší riziko korupce, klientelismu a deformace tržního prostředí. Dokazují to tristní umístění v nejrůznějších žebříčcích. Například mezinárodní průzkum The Global Competitiveness Report 2012 – 2013, který sestavilo Světové ekonomické fórum: v hodnocení klientelismu v rozhodování vládních úředníků se Česko umístilo na 123. místě ze 144 zemí, v plýtvání veřejnými prostředky obsadilo 119. příčku.

Vylepšit fungování státní správy by měl zákon, který upravuje postavení státních úředníků. Jenže který? Ještě do prázdnin se má Poslanecká sněmovna zabývat hned dvěma.

Tlačí ODS?

Prvním je zákon o úřednících z dílny ministerstva vnitra. O rozporuplné snaze ministerstva ČESKÁ POZICE podrobně informovala, proto jen krátce shrňme, že třetí verzí se momentálně zabývá Legislativní rada vlády, do sněmovny by se měla dostat začátkem června. O normě ještě nejednal kabinet, v průběhu připomínkového řízení se však objevilo 858 (!) připomínek. Vnitru se nepodařilo vypořádat 58 z nich. Dle informací ČESKÉ POZICE i přesto ODS tlačí na to, aby byl návrh přijat.

ČSSD „oprášila“ 11 let starý Špidlův zákon, a předpoklad Nečasova kabinetu se trochu otřásá

Tentokrát však chceme pozornost věnovat především zákonu, jehož verzi představila ČSSD. Vychází ze služebního zákona z roku 2002. Připravilo ho tehdy ministerstvo práce a sociálních věcí, které vedl Vladimír Špidla. Zákon byl přijat, ale jeho účinnost byla již šestkrát odložena. Naposledy tak učinil kabinet Petra Nečase, jenž stanovil datum plné účinnosti zákona na rok 2015. Vláda ale předpokládala, že do té doby již bude schválen výše zmíněný zákon o úřednících, který služební zákon nahradí. Jenže tím, že ČSSD Špidlův zákon znovu „oprášila“, se předpoklad Nečasova kabinetu trochu otřásá.

Základní odlišnost obou koncepcí:

  • Soukromé právo (a tedy zákon o úřednících) upravuje vztah mezi účastníky, kteří si jsou rovni; zákon dává úředníkům skoro stejné postavení, jako mají ostatní zaměstnanci.
  • Naopak služební zákon vychází z veřejnoprávní úpravy, z toho, že stát a státní orgány vystupují jako nadřízení nositelé státní moci vůči podřízeným osobám. Typický je například kariérní řád, možnost disciplinárního trestání, zaručuje speciální ochranu, jako je definitiva či ztížené podmínky pro odvolání. Může však od úředníků více požadovat, například vzdát se práva na stávku.

Vladimír Špidla říká: „Při přípravě služebního zákona jsme vycházeli ze základního principu, totiž že musí dojít k oddělení politické struktury a výkonného tělesa.“ Před více než jedenácti lety se inspiroval francouzskou, britskou a rakouskou legislativou. „Dnešní politické strany jsou slabé, přitom demokracie je na nich závislá. Uvolněný prostor se snaží obsadit lobbistické síly. Je proto nutné vytvořit efektivní veřejnou správu, která dokáže jejich moc omezit,“ tvrdí Špidla.

Domnívá se, že důvodem, proč doposud vláda nepřijala zákon upravující postavení státních úředníků, je nechuť lobbistů. Silná státní správa totiž omezuje prostor ke korupci. „Úředníci pak rozhodují kvalifikovaně a v obecném zájmu,“ vysvětluje bývalý premiér.

Oprášený zákon

Služební zákon od roku 2002 doznal určitých změn. „Dotkly se vzdělávání, kárných opatření, kleslo odstupné, naopak vzrostla odpovědnost, a to až na osminásobek platu,“ vysvětluje Špidla.

Špidla: „Ministr a jeho nejbližší lidé podléhají politickému cyklu, výkonné těleso státní správy se volbami nemění.“

Návrh zákona počítá s tím, že vznikne Generální ředitelství státní služby, které povede apolitický a odborně zdatný generálního ředitel, do jehož kompetence by spadala systematizace a odměňování úředníků. Generální ředitelství bude působit při Úřadu vlády, a to jako „organizační, koncepční, koordinační, ústřední řídící, výkonné a kontrolní místo ve věcech služby“. Co se týká mechanismu jmenování generálního ředitele, jmenovat by ho měla vláda, a jak říká Špidla „nekoná-li vláda, pravomoc přebírá Senát“.

Styčnou osobou mezi politickou mocí a výkonnou bude státní tajemník. Zákon určuje, že úkoly tajemníkovi ukládá ministr nebo vedoucí Úřadu vlády, tajemník kontroluje plnění úkolů ředitelů sekcí. „Hlavním cílem zákona je depolitizace a vytvoření efektivního tělesa,“ říká Špidla a dodává: „Ministr a jeho nejbližší lidé podléhají politickému cyklu, výkonné těleso státní správy se volbami nemění.“

Depolitizace

Pozitivně hodnotí služební zákon občanská sdružení. „Oproti návrhu zákona o státních úřednících splňuje tato norma základní cíl protikorupční strategie, kterým je depolitizace státní správy,“ říká Lenka Petráková, mluvčí skupiny k problematice úředníků v rámci Rekonstrukce státu.

Upozorňuje například na to, že dle služebního zákona by byl úředník vybírán na základě znalostí a schopností v otevřeném výběrovém řízení, jehož výsledky jsou závazné. „Ne jak předpokládá návrh ministerstva vnitra, totiž že si vedoucí úřadu může a nemusí z vítězných uchazečů vybrat a má i možnost výběrové řízení s odůvodněním zrušit,“ upřesňuje Petráková.

Dodává, že služební zákon také ukládá úředníkům zvýšené povinnosti. Nemohou například podnikat nebo být členy politických stran. Zároveň jim ale nabízí zvýšenou ochranu proti propuštění, pracují-li dobře.

Dle služebního zákona nemohou úředníci například podnikat nebo být členy politických stran. Zároveň jim ale nabízí zvýšenou ochranu proti propuštění, pracují-li dobře.

Zatímco ministerský návrh odměňování ve státní správě prakticky neřeší, novela služebního zákona omezuje nenárokové části platu na 25 procent. „Návrh mohl jít dál a přijít se skutečně reformním návrhem, tedy ještě více omezit nebo úplně zrušit tyto příplatky a zároveň přiblížit výši platu úředníků mzdám v jiných sektorech,“ domnívá se Petráková.

Za sporné ve služebním zákoně považuje jmenování generálního ředitele, které má v rukou vláda. „Generální ředitel by měl být široce přijímanou osobností a vhodnější se zdá být proto jeho jmenování vládou na návrh Poslanecké sněmovny,“ tvrdí Petráková.

Miliardy navíc

Jedním z nejčastěji se opakujících argumentů, proč služební zákon ještě nenabyl účinnosti, je jeho údajná finanční náročnost. Ministr vnitra Jan Kubice v Otázkách Václava Moravce, které Česká televize vysílala v neděli 21. dubna, konstatoval, že by šlo ročně o více než osm miliard korun.

Jak k této částce ministerstvo vnitra došlo, se v polovině března dotazoval politolog Kamil Gregor. Odpověď ministerstva je dostupná na internetu. Mimo jiné se v ní konstatuje, že metodiku výpočtu nákladů provedlo v roce 2002 ministerstvo práce a sociálních věcí a vnitro ji nemá k dispozici. Vnitro tedy pouze převzalo jedenáct let staré výsledky analýzy MPSV, aniž by znalo její metodiku, a výslednou částku navýšilo o inflaci za uplynulých deset let. Vladimír Špidla tvrdí, že podobné výpočty nemají smysl. Je přesvědčen, že s přijetím služebního zákona nemusí automaticky vzrůst náklady, vše prý bude záležet na jednání.

Nynější stanovení počtu a struktury míst na jednotlivých úřadech a odměňování ve státní správě je dlouhodobě neudržitelné

Jenže nikdo se nezabývá tím, jakou zátěž pro státní rozpočet bude v příštích několika letech představovat státní správa, pokud se nezmění systém odměňování a nedojde k redukci míst. Jana Chvalkovská z Centra aplikované ekonomie tvrdí, že současné nastavení systematizace, tedy stanovení počtu a struktury míst na jednotlivých úřadech, a odměňování ve státní správě je dlouhodobě neudržitelné.

„Když nedojde k nové právní úpravě platů a počtu pracovních míst, bude průměrný plat ve státní správě stále výrazněji nižší než průměrná nominální mzda v podnikatelském sektoru,“ tvrdí Chvalkovská. A dodává, že i prostá každoroční valorizace o inflaci „přepokládá kumulativní nárůst nákladů na platy ve státní správě do roku 2020 o 17 miliard korun, do roku 2030 o 99 miliard korun oproti výdajům v roce 2012.“

Pokud by se navázala výše platu ve státní správě na průměrnou mzdu v podnikatelském sektoru, což by bylo pro zvýšení kvality výkonu státní správy žádoucí, aby byl takový postup udržitelný, znamená to podstatnou redukci počtu zaměstnanců ve státní správě.

Nikoli plošné propouštění

Chvalkovská míní, že nemá docházet k jakémukoliv plošnému propouštění, protože by to mohlo ohrozit fungování státní správy. „Na druhou stranu, pokud Česko nechce, aby se mandatorní výdaje na platy státních zaměstnanců vymkly kontrole, je nutné se systematicky zaměřit nejen na úpravu postavení úředníků, ale i na jejich počet a na to, zda agenda, kterou vykonávají, je doopravdy nezbytná.“

Podle Chvalkovské se však návrh zákona o státních úřednících z dílny ministerstva vnitra otázkou systematizace zabývá jen okrajově, otázkou odměňování se nezabývá vůbec. „Z toho vyplývá, že v případě přijetí zákona o státních úřednících se počet úředníků zásadním způsobem nesníží a jejich platy zůstanou i nadále v zásadě nekonkurenceschopné oproti podnikatelskému sektoru. Zároveň se budou zvyšovat nároky na státní rozpočet.“

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.