V pražské příloze pondělní MF Dnes jsme zaznamenali velkou mediální událost: po dlouhých dvou a půl letech poskytl médiím rozhovor nepřehlédnutelný pražský politik Milan Richter, toho času starosta Prahy 10 za ODS. Richter na sebe v poslední době upozornil vedle svatby také rezignací na post pražského zastupitele, což bylo předmětem interview.
Rozhovor dokumentuje obrovské pnutí v ODS, která možná stojí na osudové křižovatce. Richter samozřejmě mluví primárně o Praze, několikrát se opře do vedení pražské ODS, zejména si bere na mušku primátora Bohuslava Svobodu: „Ukazuje se impotence manažerského řízení vedení pražské ODS.“ Že si Richter stěžuje na jakousi neakceschopnost Svobodovy koalice, které se zatím klíčové problémy opravdu nedaří řešit (dostavba tunelu Blanka, splácení tramvají, posun v projektu Opencard a tak dále), lze pochopit.
U Prahy se však Richter nezastaví a zamíří na celostátní úroveň. Povzdychne si, že každý vidí, kam se ODS řítí, a posléze shledává i významný důvod: obecně komunální báze ODS negeneruje politické osobnosti, které by byly schopny zastavit prudký pád popularity a důvěryhodnosti strany.
Na otázku, zda voliči před volbami vnímají spíše volební program, nebo názorové neshody uvnitř strany odpovídá:
„Řeknu vám příměr: jsou dvě linky na výrobu skvělých aut a manažer fabriky vystoupí do médií a řekne, že jeden pás, jedna směna vyrábí zmetky, ale ta druhá linka že je špičková. Co se asi tak stane? Dopadne to úplně stejně, člověk si auto nekoupí, protože bude mít strach, jestli si zrovna nekoupí toho zmetka. To je ale problém celorepublikové ODS.“
Z celého rozhovoru vysvítá cíl celé této argumentace: Richterovi vadí, jakým způsobem primátor Svoboda rozdělil pražskou ODS na takzvanou starou partu a na novou partu, se kterou na podzim roku 2011 vytvořil koalici s TOP 09 – čímž výrazně oslabily pozice politiků, kteří se dostali na výsluní za exprimátora Pavla Béma.
Použijeme-li Richterův příměr, i díky tomu, že továrna ODS před volbami v roce 2010 zaměstnala do svých řad konstruktéra Svobodu, vyrobil její pražský závod slušných 23 procent hlasů. Richter v poslední odpovědi v rozhovoru uvádí, že ví, kdo ve straně zmiňované zmetky vyrábí. Měl by tedy zasáhnout a nabídnout recept, jak ve fabrice začít vyrábět jen špičkové stroje.
Možná i takový recept zná, ale takovém případě by měl vysvětlit, proč sám jezdí v „ojetině“. Na její kapotě jsou stopy koroze způsobené Richterovým výletem na Korfu v doprovodu Romana Janouška. Anebo stále nevyřešená kauza společnosti Key Investments, které v roce 2009 městská část Praha 10 svěřila 200 milionů korun a stále je nezískala zpět. Dokud se ODS uspokojivě nejzbaví těchto ojetin, žádné ideje ani vůle k jednotě jí nezachrání.
