Míl: Na jádro se sází až moc. Obří jaderná elektrárna nás nespasí

Nastupující vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl říká, že chce stát u revoluce v klíčovém odvětví. Volá v této věci po shodě mezi parlamentem a veřejností, protože chce z jaderné energetiky projekt hodný celonárodního zájmu. Za příklad dává nadšení, které svého času vzbudilo jádro u Francouzů.

Roman Šitner 25.1.2019
Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZ a expert na energetiku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZ a expert na energetiku. | foto: Foto Petr TopičMAFRA
Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZ a expert na energetiku.

Rozčílil se u sledování zpráv. Přišlo mu, že Česko v přípravě dostavby jaderných elektráren postupuje špatně. Jaroslav Míl má jako někdejší šéf ČEZ zkušenosti se stavbou Temelína, z představenstva Slovenských elektráren pak s tamní elektrárnou v Mochovcích. Navíc má přímo ideální vzdělání – technické znalosti o jaderných zdrojích i o vyhořelém palivu v kombinaci s byznysem spojeným s energetikou.

„Rozhodl jsem se, že s tím něco zkusím udělat,“ říká 60letý Míl, proč se rozhodl být aktivnější a nakonec přijal možnost stát se vládním zmocněncem pro jadernou energetiku. Tvrdí, že i jen formální chyba v přípravě tendru stavbu zpozdí o rok. Kombinace chyb pak klidně o více než deset let. Podle něj každý další rok znamená deset až 12 miliard korun nákladů navíc.

Příležitost něco změnit

Ještě loni na jaře říkal, že Česko není schopné jadernou elektrárnu postavit. Dnes už ale mluví jinak. Tehdy prý jen popisoval stav, kdy se každý bojí rozhodnout a nikdo nechce převzít odpovědnost, aby nebyl nakonec popotahován za špatné rozhodnutí. Pak se opravdu podle něj nic nepostaví.

Chce, aby na jaderné energetice panovala shoda napříč parlamentem i veřejností. „Aby z toho byl projekt hodný celonárodního zájmu, který může Česko posunout,“ říká Míl. A za příklad dává někdejší francouzské nadšení pro jádro, německé budování automobilového průmyslu či japonskou elektroniku. Věci, na které byl hrdý celý národ a které se podařilo dostat na světovou špičku.

Míl se v roce 2000 stal šéfem ČEZ za vlády Miloše Zemana a jeho blízkého spojence ministra průmyslu Miroslava Grégra. Nabízí se proto úvaha, že jde o jednoho z hradních spojenců. Míl to však nepotvrdil s tím, že Zemana již více než deset let neviděl.

Hlavní motivaci k další práci ale Míl vidí v tom, že může stát u obrovských změn v české energetice. V dalších dekádách doslouží jaderná elektrárna v Dukovanech a v českých uhelných dolech se postupně zastaví těžba, pokud nedojde k prolomení limitů. Uhelné elektrárny postupně zavřou. Podle odhadů se nyní musí rozhodnout o tom, jak se bude vyrábět 40 procent spotřeby energie, která bude za 20 let potřeba.

„Z obnovitelných zdrojů nejste schopen tolik elektřiny udělat,“ tvrdí Míl. Je si ale vědom rychlého technologického pokroku, proto ví, že Česko musí počítat s tím, že bude muset svou strategii přehodnocovat. Až třeba zamíří do slepých uliček, ze kterých bude muset s velkými ztrátami vycouvat. Bere jako výzvu, aby Česko na tyto možnosti připravil a aby se dopředu počítalo s tím, že se situace může v dalších dekádách měnit.

Také mu ale přijde, že se na jádro sází až moc. Obří jaderná elektrárna naši energetiku nespasí, podle Míla nám budou chybět elektrárny velikosti těch stávajících uhelných, jejichž provoz lze regulovat podle potřeby.

Míl se v roce 2000 stal šéfem ČEZ za vlády Miloše Zemana a jeho blízkého spojence ministra průmyslu Miroslava Grégra. Nabízí se proto úvaha, že jde o jednoho z hradních spojenců. Míl to však nepotvrdil s tím, že Zemana již více než deset let neviděl. „Můj vztah s panem Grégrem byl vždy velice korektní, i když to vždy jednoduché nebylo. Od roku 2003 jsme se viděli asi dvakrát či třikrát,“ upřesnil Míl pro LN.

Šéfem ČEZ se, jak říká, stal prakticky proto, že nikdo jiný o tuto pozici neusiloval. Sociální demokracie se sice hned po převzetí moci v roce 1998 vedení ČEZ ujala, firmu ale čekal výrazný propad zisků. Ukázalo se, že ani ČEZ nemá neomezené zdroje, a navíc bylo třeba dokončit stavbu jaderné elektrárny Temelín. Na místo nového šéfa firmy se proto nikdo nehrnul. Sázka na Míla, který v té době šéfoval elektrárně Opatovice, přišla, až když před ním oslovení manažeři odmítli.

Horké křeslo šéfa ČEZ

Během tří let firmu restrukturalizoval, prakticky vybudoval její stávající podobu, začlenil distribuční společnosti (a snížil tak konkurenci na trhu) a naopak státu odprodal přenosovou soustavu. Dokázal také zabránit privatizaci ČEZ: prodej podniku sice připravil, ale nacenil jej tak vysoko, že o něj nikdo neměl zájem. Dokončil Temelín, a protože firma měla dost peněz, chtěl investovat a expandovat. Tady ale Míl narazil. Jak se tehdy psalo v médiích – nevnímal, co si vlastně vláda, tehdy už Vladimíra Špidly, přeje. A tak se například přihlásil do soutěže na privatizaci státního podílu Severočeských dolů a Sokolovské uhelné. Soutěž ale byla nakonec zrušena.

Míl byl z čela energetického gigantu odvolán kvůli údajně nedostatečné komunikaci. Odkazovalo se i na varování Bezpečnostní informační služby, která upozornila, že ČEZ si své nové sídlo staví bez potřebného výběrového řízení. Následné šetření však žádné porušení zákona neodhalilo.

Míl pak byl z čela energetického gigantu odvolán kvůli údajně nedostatečné komunikaci. Odkazovalo se i na varování Bezpečnostní informační služby, která upozornila, že ČEZ si své nové sídlo staví bez potřebného výběrového řízení. Následné šetření však žádné porušení zákona neodhalilo. „Ty pravé důvody skutečně zůstanou skryté někde v pozadí,“ komentoval tehdy Míl své odvolání pro Českou televizi.

„Temelín byl zprovozněn, společnost byla transformována, počet zaměstnanců snížen o zhruba 30 procent a já jsem nebyl politický nominant, ale odborný,“ vzpomíná dnes Míl na svůj konec v čele ČEZ. S tím, že si myslí, že své úkoly splnil – proto mu prý odchod z podniku nevadil. Následné rozbory analytiků Mílova působení v ČEZ mu dávaly za pravdu.

Jaroslav Míl (60)

  • Nový vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl se v energetice pohybuje řadu let.

  • V roce 2000 řídil elektrárnu v Opatovicích, ve stejném roce se stal i šéfem představenstva ČEZ (2000–2003).

  • V představenstvu Slovenských elektráren byl v letech 2007–2008.

  • Má zkušenosti z vedení největší černouhelné společnosti v Rusku SUEK, v jejímž představenstvu působil v letech 2013–2015.

  • Pro Evropskou komisi vedl v letech 2009 a 2010 tým, který hodnotil postup při výstavbě termojaderného reaktoru ITER.

  • Byly mu nabídnuty pozice ministra průmyslu i financí v několika českých vládách. Sedm let (2004–2011) řídil Svaz průmyslu a dopravy ČR, byl členem rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Posledních sedm let je také členem rady vlády pro surovinovou politiku.

L. Kašparová že by konečně někdo rozumný? 10:07 28.1.2019

Počet příspěvků: 1, poslední 28.1.2019 10:07 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.