Migrační vlna a terorismus jsou větším nebezpečím než Rusko

Vypadalo to na neochvějný pakt mezi Pražským hradem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Podle informací LN však politické vazby mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem financí nedávno utrpěly. Událostí, která narušila sílící pouto, se staly kontroverzní změny v policii.

Ještě na začátku června při návštěvě Jihočeského kraje Zeman varoval před slučováním policejních útvarů v jeden „superúřad“. Když však o deset dnů později za prezidentem kvůli vládní krizi způsobené reorganizací Babiš dorazil na zámek do Lán, Zeman se na jeho stranu nepostavil. Pouze doporučil, aby ministři za ANO neodcházeli z vlády.

Babiš v rozhovoru pro LN říká, že ho postup hlavy státu překvapil. „S panem prezidentem máme korektní vztahy. Ale samozřejmě jeho stanovisko v tomto případě mě určitě nepotěšilo. Jestli mě zklamal? To je možná příliš silné, prezident má své zájmy, respektive politické postoje, kterým se dá rozumět, a podle nich jedná,“ prohlásil vicepremiér.

Bude tedy ochlazení vztahů impulzem k tomu, aby ANO vygenerovalo vlastního prezidentského kandidáta? „To je na rozhodnutí hnutí,“ míní Babiš. „Nerozhoduji o všem, na to vážně nemám čas. Jen jsem vyjádřil svůj názor, že pokud by chtěl kandidovat Martin Stropnický, tak je zřejmě jedinou tváří hnutí, která by měla v těchto volbách šanci. Ale jestli přijde hnutí s někým jiným, tak s tím určitě nemám problém,“ dodal Babiš.

Politický zájem Hradu

Schůzka mezi hlavou státu a Babišem se odehrála v půli června, kdy měla kvůli policejní reformě Sobotkova vláda namále. Jenže v politickém zájmu Hradu je, aby kabinet vydržel do sněmovních voleb na podzim 2017. Do té doby by měl totiž Zeman dostatek času nalézt způsob, jak se pomstít premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, že ho v roce 2003 nepodpořil v nepřímé prezidentské volbě.

Předsedovi ČSSD se chtěl prezident „revanšovat“ již po volbách 2013 takzvaným lánským pučem. Akce, jejímž výsledkem mělo být svržení Sobotky, se nezdařila, neboť se za něho postavil Babiš. Sociálnědemokratický lídr díky tomu přetlačil ve straně „pučisty“ a cestu na Úřad vlády měl umetenou. Další příležitostí pro Zemana budou právě sněmovní volby příští rok. Aby hlava státu tentokrát dosáhla zadostiučinění v podobě Sobotkova pádu, potřebovala by mít na své straně Babiše a silného spojence uvnitř sociální demokracie.

Podle informací LN by vhodným kandidátem byl statutární místopředseda ČSSD a ministr vnitra Milan Chovanec, který však podle zdrojů listu blízkých vedení strany se Sobotkou „drží partu“. Pro Zemana by bylo ideální, kdyby Babiš s Chovancem začal spolupracovat. Jenže policejní rošáda takový scénář rozmetala. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček o možném ochlazení vztahů mezi prezidentem a ministrem financí nechtěl ani slyšet.

„V žádném případě. Důkazem budiž, že dnes (v sobotu 30. července – pozn. red.) se koná v Lánech jednání expertního týmu pana prezidenta k rozpočtu na příští rok právě za účasti prvního vicepremiéraa ministra financí Andreje Babiše. Klíčová a pro tuto zemi zásadní je shoda v otázce migrace,“ sdělil LN Ovčáček. A dodal, že spor ohledně reformy policie pomohl Zeman uklidnit: „Pan prezident se zhostil role moderátora sporu. Je velmi dobře, že Andrej Babiš vyslyšel názor pana prezidenta a ANO neopustilo vládu.“

Otázka setrvání v Evropské unii

Zeman s Babišem (mimo jiné majitelem LN) dlouho drželi pakt o neútočení. Když na konci roku 2014 propukla kauza prezidentova kancléře Vratislava Mynáře a jeho podezřele levné pražské vily, Babiš Mynáře či Zemanova poradce Martina Nejedlého označil za podnikatele s kontroverzní minulostí, na samotného prezidenta však nezaútočil. „Václav Klaus je člověk, který svým přístupem ‚od kuponovky k amnestii‘ napáchal v této zemi spoustu škody. Mezi Zemanem a Klausem je rozdíl v tom, že Zeman nebyl nikdy zkorumpovaný,“ pronesl Babiš na začátku roku 2015.

Zeman zase Babiše podržel letos v březnu, kdy jako jeden z mála politiků nekritizoval předsedu hnutí ANO kvůli kauze Čapího hnízda. „Představa, že sleduji kauzu Čapí hnízdo, Drozdí hnízdo, Kukaččí hnízdo a podobně, je naprosto nadsazená, já se zabývám pouze věcmi, které mají hodnotu přesahující miliardu korun. Na Čapí hnízdo mi nezbývá čas,“ pronesl prezident. Na konci dubna pak Babiše přímo v Čapím hnízdu dokonce navštívil.

Naopak momentem, kdy se oba muži názorově rozešli, se stala otázka setrvání v Evropské unii. Po brexitu Zeman uvedl, že by podpořil konání lidového hlasování o vystoupení České republiky z EU. S tím Babiš nesouhlasil. „Dělat referendum o vystoupení ČR z EU by pro nás bylo zničující,“ řekl ministr financí. Tato slova přitom pronesl dva týdny poté, co ho Zeman v Lánech nepodpořil s policejní reorganizací.

Toto volební období je nejklidnější za posledních 20 let, míní v rozhovoru šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. O možné povolební spolupráci se sociální demokracií pak říká: „Já si umím představit všechno. Vše záleží na konkrétních lidech.“ Navzdory otřesům okolo policie jsou podle něho „normalizované“ i vztahy v české vládě.

LIDOVÉ NOVINY: V minulých dnech jste jednal o rozpočtu a jednotliví ministři od vás odcházeli s přislíbenými stovkami milionů či dokonce miliardami navíc. A na vládě v poslední době, když se zrovna nehádáte, schvalujete také peníze – tu pro učitele, tu pro obce... Znamená to, že práce skončila a už budou jen předvolební dárečky?

BABIŠ: Ale to nejsou předvolební dárečky. Třeba dvě miliardy pro ministerstvo pro místní rozvoj, které jsou určeny na investiční programy pro obce a pro kraje, jsou peníze na požadavky, kterým původně nemohlo být vyhověno. A tyto peníze chybí na financování operačních programů z Evropy, ale i na čistě české programy. A můžeme jim ty prostředky uvolnit, protože se podařilo ušetřit na obsluze státního dluhu asi sedm miliard korun.

Stejně tak platy učitelů jsou dlouhodobě nízké, a nejen jich, třeba i pracovníků v kultuře. Takže když je tady příležitost přidat jim dřív, než jsme plánovali, tak to uděláme. Navíc je to přece i přínos pro stát na vyšších odvodech a větší spotřebě a tím výběru daně z přidané hodnoty.

LIDOVÉ NOVINY: Je ale možné v koalici po rozjitření vztahů primárně kolem reformy policie najít shodu na čemkoliv jiném než na přidávání peněz do různých kapitol?

BABIŠ: Ale to nemá spolu nic společného. Vláda se snaží normálně pracovat a také normálně pracuje. A pracuje podle mě docela dobře, protože přes to, co mi tu předhazujete jako rozdávání dárečků, se daří snižovat státní dluh, který na konci roku bude nižší než v roce 2013. I když kumulovaně máme deficit. Využíváme přitom negativních úrokových sazeb na trhu, kdy si půjčujeme do zásoby, a splácíme dluhy, které jsou splatné.

To ovšem nic nemění na tom, že se ministr vnitra Milan Chovanec rozhodl zlikvidovat jediný fungující protikorupční a protimafiánský útvar u policie. Zřejmě se sociální demokracie útvaru, který řídil Robert Šlachta, bojí, a proto ho nechtěla na bezpečnostním výboru sněmovny nechat promluvit.

LIDOVÉ NOVINY: Takže situace ve vládě se podle vás stabilizovala a nehrozí nyní nějaké otřesy? A to ani po informacích, které vyšly najevo po jednání vyšetřovací komise k reorganizaci policie? Tedy že citlivé informace z živé kauzy mohly unikat přímo od policejního prezidenta?

BABIŠ: Nechceme situaci znovu vyhrocovat, takže jsou to závažné informace, které věřím, že vyšetřovací komise důkladně prověří a že budou případně vyvozeny důsledky. Ale celkově se náš postoj, že ČSSD nechce bojovat proti korupci, nemění. Začátek léta ukázal, že každý koaliční partner si může vykládat koaliční smlouvu po svém. Takže spory jistě budou. A vlastně jsou.

Aktuálně se přeme s KDU-ČSL o církevní restituce, respektive možnost, že by byly náhrady zdaněné. Hnutí ANO mělo vždy za to, že církevní náhrady jsou předražené o 54 miliard korun. Navíc celé schvalování restitucí bylo podivné. Takže zdaněním by došlo alespoň k částečnému narovnání přibližně o dvanáct miliard. Ale přes hádky, které zmiňujete, je toto volební období nejklidnější za posledních 20 let. A dohadujeme se jen o zásadní věci.

LIDOVÉ NOVINY: Dokážete si tedy představit pokračování koaliční spolupráce s ČSSD po příštích parlamentních volbách?

BABIŠ: Já si umím představit všechno. Vše záleží na konkrétních lidech. A někteří lidé v ČSSD mají v krvi politické kšeftování, a na to my nehodláme přistoupit. Ale naopak jsou členové téže strany, kteří tyto hry odmítají hrát. To je například Marie Benešová nebo František Bublan, kteří třeba v případě reorganizace policie jasně vyslovují svůj názor, že není dobře provedená.

LIDOVÉ NOVINY: To znamená, že pro další spolupráci s ČSSD byste si přál, aby měla jiné vedení?

BABIŠ: Já si můžu přát, co chci, ale je na členech ČSSD, koho si zvolí do vedení. Jenom vám vysvětluju, že mně při spolupráci záleží více na charakteru člověka a mojí chemii s ním než na stranické knížce.

LIDOVÉ NOVINY: Tak se pojďme bavit o lidech. Dokážete si představit po volbách sestavování vlády, na které byste se podílel, v níž by seděl Milan Chovanec?

BABIŠ: Ale já vůbec nechci více než rok před parlamentními volbami spekulovat, zda budu ve vládě. Dá se samozřejmě předpokládat, že v nich se všechny tradiční politické strany spojí proti nám, protože my jsme stále chyba v systému. Teď už vědí, že kšefty ve sněmovně s námi nemůžou dělat, a proto pro ně nejsme zajímaví.

LIDOVÉ NOVINY: Proto možná neumíte se systémem nakládat a pak to vede k silným prohlášením okolo policejní reformy o odchodu z vlády, které nakonec vyzněly naprázdno.

BABIŠ: My jsme ale vůbec neříkali, že odejdeme z vlády. My jsme chtěli reformě zabránit, a proto jsme nahlas křičeli a vyhrožovali vypovězením koaliční smlouvy. Možná to byla chyba, ale dělali jsme prostě cokoliv, abychom reorganizaci zabránili. Říkali jsme, že to je podvod na lidi, že to je manipulace, že impulzem k reformě byla jedna jediná kauza a že to je v rozporu s koaliční smlouvou.

Sociální demokraté to smetli s tím, že je to výlučná kompetence ministra vnitra, a tím to skončilo. Premiér nechtěl vyslechnout ani naše návrhy, ani policisty, kteří varovali, že to zasáhne do živých kauz. Ale co jsme pak měli dělat? Odejít? To by potom, co ČSSD ovládla všechna mocenská centra, tak akorát znamenalo, že by rozvrátili rozpočet a zadlužili tuto zemi. To si nepamatujete na Špidlovo „zdroje jsou“?

LIDOVÉ NOVINY: Znovu se vrátíme k možnému povolebnímu uspořádání, když zmiňujete koaliční smlouvu. Budete chtít, aby podobný dokument po příštích volbách byl doslovnější v tom, co spadá do čí kompetence?

BABIŠ: Pokud bychom skutečně o příští vládě vyjednávali, tak samozřejmě budeme mnohem obezřetnější a hlavně podstatně zkušenější. My do toho šli možná trochu naivně, věřili jsme, že jsme na jedné lodi, a hlavně jsme byli nepřipravení, sháněli jsme lidi na jednotlivé posty na poslední chvíli. Nezapomínejte, že to byly předčasné volby, které nikdo nečekal.

LIDOVÉ NOVINY: A jsou třeba resorty, o nichž si říkáte, že by vám v příští vládě neměly uniknout, že jsou klíčem k moci?

BABIŠ: Nejde o moc nebo sílu, jde o to dotáhnout reformy. Pokud by měl stát fungovat efektivně, tak by se mělo sloučit ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, možná by bylo dobré sloučit ministerstvo dopravy a průmyslu a obchodu a třeba si nejsem jist, jestli resort kultury má mít samostatný úřad. V reálném vládnutí se ztrácí hrozně moc času při meziresortních vyjednáváních, tak je podle mě čas uvažovat nad tím, jak resorty zracionalizovat a najít v nich synergie.

LIDOVÉ NOVINY: Ani ministerstvo vnitra není tím, které by se vám v rámci neustále proklamovaného boje proti korupci líbilo?

BABIŠ: Líbilo, nelíbilo. Byl zlikvidován jediný protimafiánský útvar plukovníka Šlachty, který se nebál jít ani po politicích, tak jaký boj s korupcí? My potřebujeme nezávislou policii a ta je dnes v moci pana Chovance.

LIDOVÉ NOVINY: Platí, že byste chtěl využít zkušeností Roberta Šlachty v resortu financí?

BABIŠ: Byl jmenován nový šéf Celní správy Milan Poulíček, který vyhrál výběrové řízení. A je na něm, aby si našel členy svého týmu. Z mého pohledu by volba zkušeného policisty se znalostí praktik organizovaného zločinu byla jedině logická, ale jestli pana Šlachtu pan Poulíček osloví a jakou nabídku mu dá, je skutečně plně na něm.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký měla policejní krize dopad na vaše vztahy s prezidentem Milošem Zemanem, který se v zásadě nepřiklonil na ničí stranu?

BABIŠ: My máme s panem prezidentem korektní vztahy. Ale samozřejmě jeho stanovisko v tomto případě mě určitě nepotěšilo. Jestli mě zklamal? To je možná příliš silné, prezident má své zájmy, respektive politické postoje, kterým se dá rozumět, a podle nich jedná.

LIDOVÉ NOVINY: Není to pro vás impulzem k tomu, aby hnutí přece jen cíleně vygenerovalo kandidáta do prezidentských voleb? Zatím to bylo takové váhavé „možná“...

BABIŠ: To je na rozhodnutí hnutí. Teď odchází z ANO jedna poslankyně a tvrdí, že všechno rozhoduju já. Nerozhoduju, na to vážně nemám čas. Do krajských voleb jsem nenominoval já sám jediného kandidáta, vše bylo na rozhodnutí krajských organizaci a na úrovni předsednictva a výboru jsme de facto neudělali žádnou změnu. Já jsem jen vyjádřil svůj názor, že pokud by Martin Stropnický chtěl kandidovat, tak je zřejmě jedinou tváří hnutí, která by měla v těchto volbách šanci. Ale jestli přijde hnutí s někým jiným, tak s tím určitě nemám problém.

LIDOVÉ NOVINY: Tak beze jména. Jeví se vám po nedávných zkušenostech prezidentský post jako natolik klíčový v mocenských politických vztazích, že by o něj hnutí mělo aktivněji usilovat?

BABIŠ: Vy pořád hrajete ty politické hry. Ty já hrát nechci. Voliči rozhodnou, kdo bude této zemi vládnout. A proto jsou pro nás klíčové volby do Poslanecké sněmovny příští rok, do nichž napřeme své síly. Tam se ukáže, jestli uspějeme a budeme se podílet na příští vládě. Takto jednoduše to vidím já, bez jakýchkoliv mocenských her.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvíte o poslankyni Kristýně Zelienkové, která právě procesy uvnitř hnutí při svém vystoupení kritizovala. Jaká je ve straně nálada?

BABIŠ: Paní Zelienková lže, to zaprvé. Argumentuje kauzou Čapí hnízdo, což je několik měsíců stará záležitost. Proč nerezignovala hned? Podle mě má jednoznačně blízko k TOP 09 a vůbec bych se nedivil, kdyby se objevila na krajské nebo sněmovní kandidátce této strany. Tvrdí, že jsem se při budování farmy Čapí hnízdo zmocnil peněz pro malé a střední firmy. A to je sprostá lež.

Ten regionální operační program pro střední Čechy měl kapitolu 2.1, která byla určena na podporu cestovního ruchu. A přímo pro tuto kapitolu bylo vyčleněno 616 milionů korun. A vyčerpáno bylo jen 494 milionů. Tudíž nevyčerpáno zůstalo 122 milionů korun, takže rozhodně farma nečerpala dotace na úkor nějakých malých a středních firem, které pak neměly šanci.

A když se podíváte na podpořené projekty, tak rozhodně nejde o nějaká centra pro širokou veřejnost. Mezi deseti největšími podpořenými projekty je třeba Sport Relax centrum Monínec nebo Golf Konopiště. Čapí hnízdo je veřejné, navštívilo ho už na 150 tisíc lidí, zaměstnává 50 lidí a do konce roku tam bude celkem proinvestováno 913 milionů korun, což zase dá práci v kraji. Sám kraj si přitom nastavil, že chtěl hotelové projekty s vyšším standardem, protože ty v regionu chyběly. Takže farma čerpala přesně podle pravidel, nebyla při tom žádná korupce, bylo to několikrát kontrolováno.

LIDOVÉ NOVINY: Teď tady jmenujete několik argumentů, ale v počátku kauzy jste s vysvětlováním váhal. Nemáte pocit, že to minimálně byla nezvládnutá komunikace?

BABIŠ: Paní poslankyně se mě ale nikdy nepřišla napřímo zeptat na názor nebo na argumenty. Já jsem s ní normálně komunikoval. Nicméně její názory jsem se dozvídal vždy nejdříve přes média. Na klub skoro nechodila a teď kritizuje absenci vnitrostranické diskuse, když ona sama se do té diskuse ani nechtěla zapojit. Pamatuji si, že do hnutí ji doporučovala dnešní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová, i když ne všichni byli pro. A teď najednou má problém? Já za tím vidím jen potřebu neustále přiživovat tuto pseudokauzu.

LIDOVÉ NOVINY: My spíš mysleli celkovou komunikaci, než jste třeba řekl, kdo držel akcie farmy v době čerpání dotací...

BABIŠ: Neříkejte, že jsem váhal. Já jsem naplánoval projev ve sněmovně, na který jsem se těšil, protože to byla unikátní příležitost, jak nalákat veřejnost a média. A jak to říci najednou všem, aby se to nerozplizlo. Chtěl jsem, aby všichni slyšeli, že to je pseudokauza na základě anonymních udání a vymyšlených věcí. Já trestní oznámení, které podává úřad na základě svých zjištění, podepisuji. Na mě podávají lživá anonymní udání, protože chtějí vyvolat zdání, že dělám něco nekalého. Později se ukáže, že je to lež, ale samozřejmě jde o to, aby mě to poškodilo.

LIDOVÉ NOVINY: Minimálně jsou tam momenty, které nepůsobí úplně věrohodně. Třeba ztracené dokumenty, které by prokazovaly tvrzení, že akcie držely vaše děti a žena...

BABIŠ: Ale to není pravda, že chybí nějaké klíčové dokumenty. To, co skutečně chybí, jsou nějaké dvě stránky prezence z jedné z mnoha valných hromad v celkem asi čtyřistastránkové dokumentaci. To je prostě vytržené z kontextu. Byl tam opakovaný audit, který potvrdil, že dotace byla poskytnuta podle pravidel.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se k otázce, jaká je nálada v hnutí. Paní Zelienková není jediná, kdo tvrdí, že v hnutí nefungují demokratické postupy, že odlišný názor „se nenosí“. Před časem na základě podobných argumentů vzniklo hnutí PRO 2016 z nespokojených členů ANO...

BABIŠ: Ale to je tím, že ti lidé se nedostali na krajské kandidátce na místa, která chtěli. Proč teď jsou problémy? Před krajskými volbami. No protože někteří se nedostali tam, kam chtěli. A paní Zelienková se jen potřebovala zviditelnit kopnutím do Babiše. Každý, kdo si kopne do Babiše, je hned všude v médiích. Babiš se vlastně neměl narodit.

Zvláštní je, že máme problémy ani ne v pěti procentech všech organizací našeho hnutí. Takže se to celé jen zveličuje. Všichni mluví o rozpadech koalic, ale už nikdo nemluví o tom, že hnutí ANO se naopak dostalo do městských koalic v Benešově, na Praze 5 a v dalších městech.

LIDOVÉ NOVINY: Ale tady nejde o prosté kopnutí do Babiše. Paní Zelienková mimo jiné přináší závažná obvinění, že se na Berounsku zakládaly fiktivní buňky, nelegálně schvalovaly kandidátky do voleb, falšovaly se zápisy... Zároveň říká, že vás o tom informovala.

BABIŠ: Ona mě na to v nějakém rozhovoru upozornila. Já jsem jí odkázal na paní Jermanovou jako krajskou předsedkyni, protože řešení je v její kompetenci. Revizní a smírčí komise našeho hnutí se její stížností zabývala a zjistila, že je neopodstatněná.

Já mám z toho ovšem pocit, že jde spíše o ženský souboj, jaký jsem v hnutí zažil už několikrát. Nejdřív ministryně Helena Válková s náměstkyní Hanou Marvanovou, pak primátorka Adriana Krnáčová s pražskou předsedkyní Radmilou Kleslovou a teď toto. Takže paní Jermanová, která mě prosila, abych vzal paní Zelienkovou do hnutí, měla nějaké spory s paní poslankyní. A ta teď vidí svůj ideál v panu Kalouskovi a TOP 09.

LIDOVÉ NOVINY: Stále jsme se nedostali k té náladě v hnutí. Paní Zelienková je možná mediálně viditelná, ale odchody jsou i na méně viditelných, o to možná klíčovějších pozicích. Skončil třeba pražský manažer Pavel Plesník, což je jeden z prvních členů strany, nebo v Liberci jsou dokonce po odchodu Markéty Ackermannové úplně bez manažera...

BABIŠ: Ale já přece nemůžu řešit každou personálii. U pana Plesníka je to otázka na Martina Stropnického jako pražského předsedu hnutí. Bylo to jeho rozhodnutí, že si vybral jako manažera někoho jiného. Já jsem se s panem Plesníkem setkal, mě to mrzí, protože, jak říkáte, patří k zakládajícím členům. Ale já skutečně nerozhoduju o všem, takže jsem mu neuměl pomoct.

A abych vám tedy odpověděl. Jistě, v hnutí se dějí posuny. Je to přirozená personální obměna, která se odehrává ve všech stranách. ODS v minulosti po skandálech s financováním strany opustil člen vlády a dva místopředsedové, vrcholní představitelé strany. To bylo daleko zásadnější než to, na co se mě ptáte vy. Novináři se stále snaží najít nějaký rozkol v našem hnutí, který neexistuje.

Ambice některých lidí jsou nenaplněné, někteří možná očekávali něco jiného. Ale není to nic dramatického. Podstata je, že vedení hnutí funguje a je jednotné. Mimochodem já mám jednu celoživotní výhodu. Já jsem se nikdy necítil ohrožen ani ve firmě, ani v hnutí. A pokud hnutí dospěje k tomu, že si zvolí nějakého jiného lídra, tak já s tím nemám problém.

LIDOVÉ NOVINY: S blížícími se krajskými volbami sílí také kritika opozice ohledně vašeho klíčového projektu, kterým je elektronická evidence tržeb. Existují návrhy, jak případně její dopad omezit, aby nezasáhla malé živnostníky, a také se zvažoval odklad až na dobu po Vánocích, tedy že by byla spuštěna až k 1. lednu.

BABIŠ: Každá výjimka je podle mě problém. Pokud se v praxi ukáže, že je v některých profesích skutečně potíž pracovat s elektronickou evidencí, můžeme o tom diskutovat a možná to poupravit. Ale myslím, že příklad kontrolního hlášení, o němž se také předem vášnivě debatovalo, ukazuje, že to stojí za to.

Kontrolní hlášení funguje a nikdo už o něm nemluví, protože díky němu vybíráme podstatně více daní, jen k 28. červenci jsme vybrali o 10,5 miliardy korun navíc na dani z přidané hodnoty v porovnání se stejným dnem loňského roku. A EET spustíme 1. prosince 2016, žádný odklad se konat nebude.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě se aktuálně řeší problematika spropitného, platí, že pokud zůstane zaměstnanci, EET jej nezasáhne?

BABIŠ: Ano, přesně to platí a nic se na tom měnit nebude. Pokud spropitné zůstane zaměstnanci, v rámci evidence tržeb se neeviduje, ale samozřejmě podléhá dani z příjmů fyzických osob u zaměstnance. Pokud je však příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit. V takovém případě by tedy měl podnikatel zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi na spropitné účtenku.

LIDOVÉ NOVINY: Celý letošní rok kromě EET provází vládu problém hornictví. Znovu jste projednávali možné kompenzace pro pracovníky hnědouhelných dolů – konkrétně lomu ČSA společnosti Severní energetická. Tripartita je podpořila, vláda odložila rozhodnutí na srpen...

BABIŠ: Já jsem byl a jsem proti. Nevidím důvod, proč by stát měl vyplácet kompenzace zaměstnancům soukromé firmy, která za poslední čtyři roky vytvořila zisk přesahující 3,5 miliardy korun. Stát přitom při privatizaci dostal nějakých 600 milionů korun. A za uhlí, které státu patří, dostává jen velmi nízké poplatky. U hnědého uhlí je to přibližně 260 milionů korun ročně, chtěl jsem prosadit desetinásobek, nakonec prošlo jen zdvojnásobení na 520 milionů.

A v této situaci máme poskytovat kompenzace? Za to, že vláda neprolomila těžební limity? Vždyť to není argument. Zákon o limitech je tady od devadesátých let, takže od počátku bylo jasné, že povrchové doly dříve nebo později skončí. Jak mám vysvětlit zaměstnancům soukromých firem v úpadku, že jdou automaticky na úřad práce a horníci z Mostecka dostanou podporu v nezaměstnanosti a každý měsíc státní příspěvek 7000 korun?

Šéf odborů to samozřejmě podporuje, když sedí v dozorčí radě, která s představenstvem dostává 19 milionů ročně na odměnách. Ministr průmyslu Jan Mládek to nejdříve zkusil v rámci řešení situace kolem OKD navrhnout pro všechny firmy, které tady těží – že bychom pomohli všem těm investičním skupinám z Kypru a bůhví odkud. Ale to je přece úplně jiná situace.

Hnědouhelné doly jsou povrchové a ke všemu ziskové. A druhá věc je, že když Sokolovská uhelná byla v podobné situaci a musela propouštět asi tisícovku lidí, její horníci dostali normálně od této společnosti odstupné asi deset nebo dvanáct platů. Zkrátka se o ně postarala sama. Vždyť by to byl nerovný přístup.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste OKD. V rámci řešení situace této společnosti jste schválili po dlouhých jednáních půjčku ve výši 700 milionů korun, aby měli na výplaty. Jaké máte garance, kterými jste podmiňoval případnou půjčku, že se peníze státu vrátí?

BABIŠ: To, že to – jak to říkáte vy – trvalo dlouho, bylo dáno tím, že nejdříve management předložil pozitivní výhled peněžních toků ve firmě. Pak ministr Mládek přišel s tím, že je třeba miliarda korun, aby se firma udržela. Ta částka ale nebyla ničím podložena. A já nemůžu rozdávat miliardu sem, miliardu tam. Takže jsem potřeboval jednat s manažery nad konkrétními podklady.

A kalkulace je celkem jasná. Každý měsíc za zaměstnance na dani a sociálních a zdravotních odvodech OKD odvede do rozpočtu 173 milionů korun. A pokud by zbankrotovali, tak o to přijdeme. Takže my jsme připraveni jim půjčit na výplaty, aby se udrželi. Na výplaty za červenec, které jsou celkem 413 milionů korun, je třeba přidat asi 120 milionů korun. Zbytek dají z vlastních zdrojů.

Celá ta částka 700 milionů by podle výhledu peněžních toků v OKD mohla pokrýt jejich potřeby až do konce roku 2017. Je to plánované jako půjčka „až do“, protože to nemusí být potřeba celé. V letošním výhledu jim do konce roku má chybět asi 300 milionů korun a příští rok je to minus 130 milionů. Takže je tam rezerva ve chvíli, kdy nepřijde nějaký neočekávaný zásah do fungování podniku. Půjčka je podmíněna tím, že bude povolena reorganizace. Pokud by byl klasický konkurz, nepůjčíme nic.

LIDOVÉ NOVINY: Takže garance tím, že firma projde restrukturalizací, je pro vás dostatečná, aby to nebylo jen prosté „nalití“ státních prostředků do OKD?

BABIŠ: Ne, samozřejmě že to není jediná garance. Jednak budeme mít ve firmě dohledovou pozici, jednak ten úvěr bude zajištěn tak, jak je to obvyklé při běžných obchodních vztazích. Úvěrové financování nám přiznává mezi věřiteli absolutně přednostní pozici. To je výhodné jak při realizaci zajištění, tak při uspokojení z výtěžku prodeje zdravé části, pokud to nastane.

LIDOVÉ NOVINY: Podívejme se ještě na mezinárodní scénu. Evropa je v současnosti otřesena několika teroristickými útoky v Německu a ve Francii. Znovu se kvůli nim obnovila debata, proč Evropa nezvládá migrační krizi a integraci přistěhovalců. Vy jste nedávno uvedl, že jedním z řešení by bylo vytvořit funkční evropskou armádu a přetvořit NATO. Jak si to konkrétně představujete?

BABIŠ: Evropská unie je určitě skvělý projekt, jehož hlavním cílem v podstatě od počátku po dvou světových válkách bylo a je mít mír v Evropě. Takže prioritou by mělo být ochránit evropský kontinent. A tuto funkci aktuálně unie neplní, protože na kontinent přicházejí nekontrolovaně tisíce lidí, aniž by prošly schengenskou hranicí.

Evropa v podstatě spoléhá při ochraně svých hranic na Turecko, což je absolutně nepochopitelné. Základem by tedy mělo být, aby každý, kdo přichází, přicházel na pozvání. Aby věděl, kam jde, ne jen bezcílně bloudil. Když přichází za prací, tak ví, kam jde, pokud přichází z humanitárních důvodů, a to jen dočasně, pak jde do azylového domu. Takže opět musí vědět, kam míří.

Evropa pak musí mít společnou armádu, aby mohla bránit základy evropské myšlenky, což jsou volné pohyby zboží, služeb či kapitálu. A to jde jen ve chvíli, kdy jsou ochráněné vnější hranice. A to nezvládnou samostatně armády jednotlivých zemí, a už vůbec ne NATO, kde je třeba Turecko, u nějž je teď otázkou, jestli chráníme společné hodnoty s ním, nebo potenciálně proti němu.

A NATO by se mělo především proměnit z dnešního obranného na útočný pakt. Protože pokud jednotlivé armády států, které jsou v alianci, občas útočí na nějaký stát v rámci boje proti terorismu, tak by bylo lepší, aby to koordinovalo NATO na centrální úrovni.

LIDOVÉ NOVINY: A český postoj k migraci, kdy se v podstatě bráníme téměř jakémukoliv příchodu uprchlíků, je podle vás tedy správný?

BABIŠ: Po posledních otřesných událostech v Evropě jsem se jen utvrdil v tom, že Česká republika by už neměla přijmout žádného migranta z Blízkého východu a Afriky. Evropa se musí začít bránit tomu, aby tu vznikla další velká komunita imigrantů z Blízkého východu. Podívejte se na to, co se děje ve Francii nebo Německu – ať už jde o druhé, třetí generace migrantů, nebo frustrované žadatele o azyl. A to jsou země, které jsou na soužití s lidmi z této kultury zvyklé.

U nás je to něco úplně neznámého. My tady máme tradici migrace slovanské, tedy hlavně Ukrajince. A také Vietnamce. A tuto tradici máme podporovat. Zejména kvůli českým firmám, které aktuálně hledají tisíce lidí na volná pracovní místa, která nejsou schopné obsadit. Evropa má jedinou šanci, jak se s migrací vypořádat, a to je vyřešit problémy v Sýrii a Libyi, aby tam byl mír a lidé neutíkali. A to je úkol nejen pro Evropu, ale také pro OSN a její bezpečnostní radu a rozhodně to nepůjde vyřešit bez jednání a spolupráce s Ruskem.

LIDOVÉ NOVINY: Nebylo by pro tato jednání výhodnější zrušit protiruské sankce?

BABIŠ: Samozřejmě, že sankce měly své opodstatnění. Nicméně Evropa očividně není schopná řešit více krizí najednou, měla by si tedy říct, co je pro ni důležitější. Například bez Ruska konflikt v Sýrii a uprchlickou krizi nevyřešíme. Pro mě je rozhodně větším nebezpečím migrační vlna a terorismus.

Evropa by měla být schopná vrátit se k diplomatickým rozhovorům s Ruskem. Sankce jsou samozřejmě problém i pro české firmy, protože zlikvidovaly koupěschopnost Rusů. Nicméně sankce byly protiopatřením po obsazení Krymu, čemuž rozumím. Ale nerozumím přístupu Evropy k Rusku. Když je tedy hrozbou, proč se podle toho Evropa nechová systematicky?

Když je tsunami v Japonsku a zasáhne to jadernou elektrárnu, začne v Německu kancléřka Angela Merkelová zavírat jaderné elektrárny. Ekologové křičí, že hnědouhelné doly jsou velkou zátěží, tak je taky zavřeme. A co to má za následek? Vede nás to k větší závislosti na ruském plynu.