Lidovky.cz

Michael Bloomberg: Veškeré své jmění za porážku Donalda Trumpa

Mike Bloomberg. foto: ČTK/AP

Miliardář Michael Bloomberg sice nastoupil do boje o Bílý dům později, ale má oproti svým soupeřům obří výhodu – prakticky neomezené zdroje. Navíc slibuje, že pokud se stane americkým prezidentem, prodá svou obří mediální společnost. Části voličů i oponentů, kteří musejí peníze na kampaň pracně shánět, se jeho finanční zázemí nelíbí.
  10:18

Mediální magnát a bývalý newyorský starosta Michael Bloomberg, jehož jmění odhaduje časopis Forbes na 64 miliard dolarů (1,48 bilionu korun), se ve středu 19. února poprvé utkal v debatě o stranickou nominaci demokratů na křeslo amerického prezidenta. Do boje o Bílý dům sice nastoupil později, ale má oproti svým soupeřům jednu obří výhodu – prakticky neomezené zdroje. Bloomberg se přitom nechal slyšet, že aby porazil současného prezidenta Donalda Trumpa, je „ochoten utratit veškeré své jmění“.

A je odhodlán tomuto cíli obětovat i to, co z něho miliardáře udělalo – mediální a finančně analytické společnosti nesoucí jeho jméno. Bloomberg by v případě získání Bílého domu vložil svou společnost do takzvaného slepého trustu (blind trust) a její správce by ji následně prodal. „Nebude tak panovat žádné podezření ohledně jeho finančních aktivit, že by nějakým způsobem překračovaly tenkou hranici mezi jeho službou veřejnosti a osobním prospěchem,“ vysvětlil v televizní stanici CNN jeho poradce pro kampaň Tim O’Brien.

Slepý trust

„Pokud bude zvolen prezidentem, Mike podnik prodá,“ potvrdila Bloombergova mluvčí Galie Slayenová. Tento krok je jasným vymezením se proti současnému pánovi Bílého domu. „Co se týče střetu zájmů, který má Donald Trump, chceme být o 180 stupňů jinde,“ uvedl O’Brien. Trump založil rodinný fond, do něhož vložil v roce 2017 svůj majetek, aby se vyhnul podezření z konfliktu zájmů. Jenže jako jeho správce jmenoval své syny Erica a Donalda. Slepý trust ovšem funguje jinak – jde o typ svěřenského fondu, kam klient podnikatel-politik vloží svůj majetek.

Celou dobu nemá nad svým majetkem kontrolu ani neví, jakým způsobem je spravován. Kontrolu pro něj vykonává nezávislý správce, který podnikateli nesděluje žádné informace, co fond koupil či prodal. Tak například v minulosti vyřešili svůj střet zájmů Barack Obama či někdejší první dáma Spojeného království Theresa Mayová. Naopak podobně jako Trump vyřešil svůj konflikt zájmů před několika lety český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten vložil své firmy do dvou svěřenských fondů, na které však dohlíží například jeho manželka Monika či dlouholetý právník Alexej Bílek.

Trump založil rodinný fond, do něhož vložil v roce 2017 svůj majetek, aby se vyhnul podezření z konfliktu zájmů. Slepý trust, jejž hodlá použít Michael Bloomberg, funguje jinak – jde o typ svěřenského fondu, kam klient podnikatel-politik vloží svůj majetek. Celou dobu nemá nad svým majetkem kontrolu ani neví, jakým způsobem je spravován. Kontrolu pro něj vykonává nezávislý správce, který podnikateli nesděluje žádné informace, co fond koupil či prodal.

„Je otázkou, zda slepý trust může existovat u něčeho jiného než u peněz, protože jenom u peněz nevíte, jak s nimi osoba, co je má na starost, nakládá. Například pokud by Donald Trump vložil svůj Trump Tower do slepého trustu, všichni by věděli, že se ho to týká, stejné by to bylo se slepým trustem u Kosteleckých uzenin nebo u jiných známých firem,“ reagoval Babiš v rozhovoru pro LN na dotaz, proč si nevybral slepý trust.

„Nikdy nežijete v bublině, proto je základem odstřižení se a převedení majetku do správy, a tak se to stalo i v mém případě. Vše nastavovali právníci, vyhověli právním předpisům a teď to někdo zpochybňuje,“ dodal tehdy premiér. Lze souhlasit s tím, že i kdyby byly Babišovy firmy v slepém trustu, vědělo by se, co fond nakoupil a co se s Babišovým majetkem děje. Jeden zásadní rozdíl by tu ovšem byl – premiér by na něj neměl vůbec žádný vliv, na rozdíl od dnešní situace.

Tomu všemu se chce Bloomberg vyhnout. Jednoduché to ale mít nebude. Části voličů i oponentů, kteří musejí peníze na kampaň pracně shánět, se nelíbí jeho finanční zázemí. „Nechci jmenovat, ale podle mě by si nikdo neměl kupovat volby,“ uvedl před několika dny Bloombergův demokratický protikandidát a senátor Bernie Sanders. Mediální magnát, který začínal podnikat začátkem osmdesátých let, dal do své kampaně zatím přes 200 milionů dolarů. Už nyní je jasné, že za možnost vystřídat v čele USA Donalda Trumpa je ochotný utratit mnohem víc.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.