Mezinárodní spory o solární elektrárny: Hra o miliardy korun

Zhruba v polovině roku se podle informací LN čeká první rozhodnutí v mezinárodních arbitrážích o speciální daň pro sluneční elektrárny. Jde o sedm řízení v celkové výši 3,3 miliardy korun. Porazí-li stát, ozvou se další firmy a půjde o desítky miliard.

Sluneční elektrárny zažívají v posledních měsících v Česku boom. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sluneční elektrárny zažívají v posledních měsících v Česku boom. | foto: ČEZ
Sluneční elektrárny zažívají v posledních měsících v Česku boom.

Snaha šetřit přírodní zdroje a vyrábět drahocennou elektrickou energii ze zdrojů obnovitelných už přišla Českou republiku na desítky miliard. A v tomto roce se rozhodne, zda se toto šetření ještě neprodraží o další miliardy korun. Zhruba v půli roku se totiž podle informací LN čeká první rozhodnutí v mezinárodních arbitrážích, které proti státu vedou investoři do solárních elektráren.

Navíc vzhledem k tomu, že šest ze sedmi běžících sporů kvůli speciální dani rozhoduje arbitrážní tribunál v Haagu v téměř identickém složení, dá se čekat, že po prvním verdiktu budou v rychlém sledu následovat další. Celkem jde přitom v sedmi řízeních o 3,3 miliardy korun. Mezi firmami, které chtějí po státu odškodné, jsou například Natland Investment Group, I. C. W. Europe Investments Ltd., Voltaic Network GmbH nebo Photovoltaik Knopf Betriebs-GmbH.

Podle informací LN jde ale jen o „předskokany“. Když porazí stát, ozvou se další firmy a půjde o desítky miliard, což už by byl pořádný zásek do státní pokladny.

Několik vyhraných sporů

Jádrem sporu je solární daň, jež byla zavedena v roce 2010 pro elektrárny, které vznikly v letech 2009 a 2010. Tři roky platily firmy 26 procent z výnosů, v loňském roce pak už jen deset procent, a to pouze elektrárny z roku 2010. Stát na této dani získal do loňska okolo 20 miliard korun. Ministerstvo financí, jež stát v zahraničních sporech reprezentuje, si stojí za tím, že mělo právo speciální daň zavést, a tím omezit extrémní solární boom. Na jeho straně zatím stojí i tuzemská justice.

Před domácími soudy nadměrné zdanění, které prý omezuje volné podnikání, napadly desítky solárních firem. A právníci státu loni hlásili několik vyhraných sporů.

Před domácími soudy totiž nadměrné zdanění, které prý omezuje volné podnikání, napadly desítky solárních firem. A právníci státu loni hlásili několik vyhraných sporů. Prvoinstančně se jim podařilo odvrátit placení odškodného v celkové výši více než tři miliardy korun. Nejvyšší částku požadovalo uskupení šesti žalobců. U soudu se domáhalo celkem 1,98 miliardy korun. V případu jde o společnosti Solar CZV, Towaki Japan Technology, ABA Solar alfa, Termokom CZ a podnikatele Bohuslava Nováka, který je mimo jiné spolumajitelem jedné ze jmenovaných firem.

Druhou miliardovou částku pak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) prozatím uhájil ve sporu se společností Perfektia, která si činí nárok na 1,17 miliardy korun. Klíčové ovšem bylo rozhodnutí Městského soudu v Praze z loňského května. Ve sporu se společností BS Park II, která je součástí čtvrtého největšího solárního komplexu v Česku na brněnském letišti v Tuřanech, šlo sice jen o drobné. Konkrétně o něco málo přes půl milionu korun. Ale jde o první druhoinstanční – tedy pravomocné – rozhodnutí.

Nedovolená státní podpora

Českými verdikty se sice mezinárodní arbitři řídit nikterak nemusejí, ale pozici žalovaného státu to přece jen posiluje. Stát má podporu také z centra EU. Bruselská administrativa se totiž enormně zajímá o solární spory – a to nejen ty české, řadu pří vedou solárníci třeba se Španělskem. A cíl Evropské komise (EK) je podle informací LN jednoznačný – i kdyby firmy u arbitrů uspěly, postará se, aby nedostaly ze státních pokladen ani euro. Považovala by to totiž za nedovolenou státní podporu.

Tuto zbraň proti úspěšným investorům si už Brusel vyzkoušel. V analogickém sporu, jako jsou ty solární, zakázal Rumunsku vysouzenou částku vyplatit. Jde o případ švédských investorů a rumunských expatů Ioana a Viorela Miculových proti bývalé domovině Rumunsku. To v přípravách na vstup do EU zrušilo od roku 2005 státní podporu v podobě daňových úlev pro podnikatele v méně rozvinutých oblastech, která měla původně platit až do roku 2009.

Cíl Evropské komise je jednoznačný – i kdyby firmy u arbitrů uspěly, postará se, aby nedostaly ze státních pokladen ani euro. Považovala by to totiž za nedovolenou státní podporu.

Podniky Miculových díky pobídkám rozjely byznys na zpracování octa, sirupu nebo minerální vody v severozápadní části země. Od roku 2005 se pak s Rumunskem o chybějící podporu na základě smlouvy o ochraně investic mezi Švédskem a balkánskou zemí soudily. V závěru roku 2013 jim arbitři přiznali náhradu škody ve výši 118 milionů dolarů a k tomu úroky. Celkem se odškodné vyšplhalo na 250 milionů dolarů.

Evropská komise, která stála už v průběhu jednání na straně Rumunska, ovšem svým letošním rozhodnutím Bukurešti zakázala podřídit se arbitrážnímu verdiktu. Zároveň nařídila firmám Miculových, aby obdrženou část výplaty odškodného vrátily, protože jde o nedovolenou státní podporu. Namísto oslav vítězství v arbitrážním procesu tudíž švédští investoři dál bojují u soudu proti EK a počítají narůstající účet za právníky. Ten se do rozhodnutí v roce 2013 na jejich straně vyšplhal na 18,4 milionu dolarů. Rumunsko přišli právníci na 11,5 milionu.

Neobvyklý krok Česka

Pro pořádek ještě doplňme, že Česko v průběhu solárních sporů přistoupilo k poněkud neobvyklému kroku. Vyměnilo totiž právníky, kteří ho před „nájezdem solárníků“ brání. A to ve chvíli, kdy byla arbitrům zaslána v podstatě kompletní podání z české strany. Přípravy na řízení s firmami začaly už v roce 2011. Tehdy za ministra financí Miroslava Kalouska přistála první varování před mezinárodními žalobami a resort se rozhodl jednat velmi rychle.

Česko v průběhu solárních sporů přistoupilo k poněkud neobvyklému kroku. Vyměnilo totiž právníky, kteří ho před „nájezdem solárníků“ brání. A to ve chvíli, kdy byla arbitrům zaslána v podstatě kompletní podání z české strany.

Ministr se svým arbitrážním expertem Radkem Šnáblem sestavili právní tým z advokátů z kanceláří Weil, Gotshal & Manges a Squire Sanders, které doplnil britský arbitrážní odborník Zachary Douglas. Obešli přitom výběrové řízení, což si nechali posvětit antimonopolním úřadem i vládou. Zaklínali se bezpečnostním rizikem, když v materiálu pro vládu operovali tím, že hrozí, že by nároky „solárníků“ mohly dosáhnout až 250 miliard korun.

Už tehdy ovšem solární asociace CZEPHO zpřesňovala své odhady, že žalovatelné škody investorů kvůli speciální dani by se měly pohybovat okolo 40 miliard korun. Přepřáhnout advokáty se v roce 2013 rozhodl úřednický ministr financí Jan Fischer, který už z principu zpochybňoval všechny Šnáblovy kroky. Tendru však byl vypsán až loni v červnu a půl roku jej zdržovaly námitky právní kanceláře, která se tendru nakonec ani neúčastnila. Vítěz – konkrétně přední americká právní kancelář Arnold & Porter – byl pak znám až v polovině loňského roku.

Obchod se sluncem

  • Největší solární elektrárnou v ČR je Ralsko Ra 1 s instalovaným výkonem 38,3 MW, patří společnosti ČEZ.
  • V roce 2014 evidoval Energetický regulační úřad 27 956 solární ̈ch elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2126 MW.
  • Boom vyvrcholil v roce 2010 díky podpoře ze strany státu, od ledna 2011 ji ale výrazně snížil. Garantoval totiž elektrárnám vybudovaným před posledním prosincem 2010 výrazně vyšší výkupní cenu elektřiny. Konkrétně 12 150 korun za megawatthodinu oproti 5500 korunám od roku 2011.
  • Investoři se s Českou republikou soudí kvůli takzvané solární dani. Byla zavedena v roce 2010 pro elektrárny, které vznikly v letech 2009 a 2010. Tři roky platily firmy 26 procent z výnosů, loni už jen deset procent, a pouze elektrárny z roku 2010. Stát na této dani získal okolo 20 miliard korun.
  • Nejstarší sluneční elektrárna v Česku vznikla v roce 1998 v Jeseníkách na vrcholu hory Mravenečník s instalovaným výkonem 10 kW.

Počet příspěvků: 1, poslední 18.1.2016 04:23 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.