Mezinárodní investiční banka se přesouvá z Ruska do Maďarska

Nepříliš známá Mezinárodní investiční banka, v níž má český stát podíl, stěhuje své sídlo z Moskvy do Budapešti. Přestěhovat by se měla ve druhé polovině letošního roku. Přesun celé banky však bude trvat dva až tři roky. Banka, kde největší podíl drží Ruská federace, je pohrobek spolupráce zemí Rady vzájemné hospodářské spolupráce (RVHP) z éry socialismu. Vznikla v roce 1970 s cílem podporovat velké investiční akce, při kterých se sdružovalo více členských zemí. Od té doby dodnes financovala banka asi 280 projektů a na úvěrech poskytla celkem asi devět miliard eur.

Jenže přesun sídla vzbuzuje na Západě obavy. Například maďarská socialistická europoslankyně Zita Gurmaiová označila banku za „Putinova trojského koně“. Její kolega István Ujhelyi podle listu Hungary Today uvedl, že „otvíráním dveří Putinově bance“ ohrožuje vládní strana Fidesz nejen Maďarsko, ale i celou Evropskou unii. Ministerstvo zahraničí USA pak podle listu Financial Times varovalo, že Rusko tuto instituci využije k „šíření zhoubného vlivu v Maďarsku a v celém regionu“.

Změna vnímání

Podle Orbánovy vlády má však přesunutí této instituce pomoci Maďarsku stát se významným finančním centrem. Přesun sídla do Maďarska schválilo i Česko, respektive ministerstvo financí, které je jejím čtvrtým největším akcionářem. V minulosti zvažovala česká vláda, že se svého podílu v bance zbaví. To už ale neplatí.

„Domníváme se, že díky přesunu z Moskvy do Budapešti dojde ke změně vnímání banky a k prohloubení znalostí o evropských trzích a k bezprostřednímu kontaktu s potenciálními klienty. To v důsledku povede k dalšímu navyšování podílu evropských zemí v úvěrovém portfoliu,“ říká Šárka Šmolíková z tiskového oddělení ministerstva financí s tím, že větší spolupráce s evropskými partnery pomůže zlevnit financování MIB, a tím zprostředkovaně i úvěry.

Ty byly v minulosti i několikanásobně dražší, než za kolik půjčovaly normální banky, což se však dlouhodobě zlepšuje. Například loni tuzemské firmy získaly prostřednictvím syndikovaných úvěrů (peníze poskytnuté několika subjekty – pozn. red.) od MIB prostředky za více než 50 milionů eur. „V důsledku přesunu dojde také ke zlepšení konkurenceschopnosti služeb MIB i v České republice,“ doplňuje Šmolíková. V MIB má Česko svého zástupce Milana Valáška, který má na starost řízení rizik banky.

Rovněž česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) působí v radě guvernérů Mezinárodní investiční banky. Obecně problematika spadá do gesce náměstkyně pro mezinárodní vztahy, kterou je Lenka Dupáková. V MIB rovněž několik let působil, z toho část dokonce na postu místopředsedy představenstva banky, i Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.

Vyšší hodnocení

„Přínosem pro českou ekonomiku nemusí být jen financování projektů na vlastním území ČR, zajímavé mohou být pro české dodavatele a subdodavatele i investice realizované na území jiných zemí nebo financování expanze českých firem do zahraničí,“ řekl LN Minčič. „Rozumím tomu, že ne každému je sympatický ruský nebo třeba právě maďarský prezident. Faktem je, že když už jsou politické kontakty mezi zeměmi ve stavu blízkém bodu mrazu, neměly by se automaticky s tím zavrhovat úplně všechny obchodní či finanční kontakty,“ doplnil Minčič.

Pozitivně vnímají přesun banky a změny v ní i ratingové agentury. Například agentura Standard & Poor’s jí zvýšila v březnu hodnocení z BBB+ na A-. U západních zemí se ale banka zbavuje škraloupu temné historie těžko. V minulosti ji totiž ruská KGB měla používat jako krytí svých akcí. Právě to kritici vyčítají i šéfovi banky Nikolaji Kosovovi. Jeho otec byl v sedmdesátých letech čelným představitelem KGB (sovětská tajná služba – pozn. red.) v Budapešti, a jeho matku dokonce označila ruská agentura TASS za „jednu z nejvýjimečnějších špionek 20. století“.

V rozhovoru pro deník Financial Times označil Kosov veškerou kritiku za propagandu, jež naprosto ignoruje, co banka ve skutečnosti dělá – pomáhá financovat projekty v členských zemích. „Na banku nemají vliv žádné ruské tajné zpravodajské služby,“ uvedl a doplnil, že není zodpovědný za hříchy svých rodičů. Jenže pochyby vzbuzují některá legislativní opatření a výjimky, kterých se představitelům banky a instituci v Budapešti dostalo. Banka ani její finanční operace nemá žádný finanční ani regulatorní dohled.

Odmítnutá obvinění

Zároveň její zaměstnanci budou mít diplomatickou imunitu. Vrcholným představitelům banky se dostává i dalších benefitů, jako je osvobození od daní a jiných poplatků. Nebude ani možné prohledávat či zabavit automobily, které bance patří. MIB rovněž dostala slib, že Maďarsko vpustí jakékoliv její hosty. „Co víc, zákon nestanovuje žádné omezení počtu zaměstnanců MIB či jimi pozvaných hostů. Teoreticky tak banka může hostit stovky cizinců, kteří se budou moci pohybovat v schengenském prostoru,“ uvádí politolog András Rácz v komentáři pro evropský think tank EFCR.

Banka obvinění, která zaznívají a objevují se v médiích, odmítá. „Za téměř 50 let existence nebyl nikdy zaznamenán případ, kdy by byl některý ze zaměstnanců obviněn z činnosti, jež by byla neslučitelná s jeho statusem mezinárodního činitele,“ uvedla v oficiálním prohlášení 20. března. A argumentuje i tím, že čtyři ze šesti míst v čele banky jsou obsazena zástupci členských států EU, kteří mají hlasovací většinu.

Uvádí také, že výjimky pro zaměstnance banky jsou běžné i u jiných mezinárodních organizací v ostatních zemích. Jenže oproti těm je MIB trpaslík. Například spravovaná aktiva Evropské banky pro obnovu a rozvoj, která financuje podobné typy projektů ve střední Evropě, střední Asii, na západním Balkánu či v oblasti jižního a východního Středomoří, dosahovala koncem roku 2017 celkové výše 14 miliard eur. V případě MIB to bylo ve stejném roce jen zhruba 1,1 miliardy eur.