Mezi teroristickými organizacemi je nejbohatší Islámský stát

Pohánět kolos jménem Islámský stát (IS), jehož síly se momentálně bojí celý západní svět, není zadarmo. Ostatně není žádným tajemstvím, že jeho ozbrojenci nebojují jen čistě z náboženského zápalu, ale dostávají i měsíční mzdu. Nejde sice o žádné závratné peníze (v přepočtu asi 12,5 tisíce korun), ale platit armádu stovek tisíc mudžahedínů už na něco přijde.

Není velkým překvapením, že v materiálu časopisu Forbes, který srovnal příjmy největších teroristických organizací, vychází IS jako nejbohatší z nich. Jeho obrat dosahuje podle odhadů bezpečnostních analytiků dvou až tří miliard dolarů (tedy až 75 miliard korun).

Dary ze zahraničí

O tom, kde k takovým financím teroristé přišli, se už napsalo dost. Jde o systém, který víc než běžnou teroristickou buňku připomíná promyšlenou mafiánskou strukturu. Hodně se kupříkladu mluví o příjmech z prodeje ropy na černém trhu. Na území ovládaném Islámským státem se nachází ropná rafinerie al-Omar a přinejmenším osm menších podobných zařízení. Teroristům poskytují produkční kapacitu zhruba 34 až 40 tisíc barelů ropy denně, jejichž prodejem mohou vydělat na černém trhu až 1,5 milionu amerických dolarů denně.

Finanční příjmy jsou i za vybíráním výkupného za zahraniční rukojmí, jejichž osudy poslední dobou často šokují po zveřejnění krvelačných videí na internetu. Německý deník Die Zeit cituje zpravodajské služby, podle nichž vydělal IS na výkupném za rukojmí západních států loni zhruba 25 milionů dolarů. Méně už se mluví o tom, že teroristé požadují výkupné také za zajatce z místních obyvatel (kupříkladu křesťanů nebo šíitů), které uvěznil na obsazených územích. Za ty žádá u jejich příbuzných v porovnání mnohem méně, řádově desítky tisíc dolarů.

Zpravodajské služby jsou navíc přesvědčené, že IS získává pravidelné finanční dary ze zahraničí, a to v nikoli v zanedbatelných objemech. Pravděpodobně pocházejí od bohatých rodin a podnikatelů z oblasti Perského zálivu.

Drogový byznys

Islámský stát sice z pochopitelných důvodů plní titulní stránky novin, ale další teroristické organizace rozhodně nepůsobí jako jeho chudí příbuzní. Palestinský Hamás dosahuje obratu miliardy dolarů. Získává je z daní, které uvalil na místní obyvatele, a též z finančních darů, především z emirátu Kataru. Přehlídka nejbohatších světových teroristů je ale pestřejší.

Kolumbijské FARC, které už od šedesátých let vedou guerillovou válkou proti místní vládě ve snaze naplnit svou ultralevicovou vizi, získávají peníze podstatně odlišně – produkcí a distribucí drog. V oblastech, které skupina ovládá, k tomu navíc těží cenné kovy a prodává je na černém trhu. K tomu podobně jako islámské organizace získává podstatnou část financí z výkupného. Obrat kolumbijských guerill dosahuje 600 milionů amerických dolarů.

Jen o něco méně financí má k dispozici libanonský Hizballáh, známá šíitská organizace. Také ona si přivydělává v drogovém byznysu. Zcela zásadní je pro ni ale podpora šíitského Íránu, bez nějž by zřejmě nikdy takové síly nedosáhla.

Na drogovém byznysu je postavená také ekonomika afghánského hnutí Tálibán. Jak známo, jeho byznys s opiem a heroinem se dotýká i západních zemí. Přes drogové stezky totiž končí zejména na evropském trhu. Tálibán dosahuje tržeb 400 milionů amerických dolarů. Jeho cílem je obnovit vládu islámu v Afghánistánu z doby před válkou s USA.