Ceska Pozice

Mexický lid versus Donald Trump

Kandidát na amerického prezidenta tolikrát urazil a napadl Mexičany, že se obávají jeho vítězství v listopadových volbách. Tuto jejich nechuť k Trumpovi pak zvýšilo jeho setkání s mexickým prezidentem Enriquem Peñou Nietou na konci srpna.

Tomáš Nídr 26.9.2016
Digitální Donald Trump. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Digitální Donald Trump. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Digitální Donald Trump.

Piñata je dutá hlava plná sladkostí, kterou při narozeninách v Latinské Americe musí oslavenec se zavázanými očima za pobavení přihlížejících rozbít klackem. V Mexiku nyní mezi nejoblíbenější modely piñat patří kartónová podobizna Donalda Trumpa. Republikánský kandidát na prezidenta USA je v nejlidnatější španělsky mluvící zemi všeobecněn nesnášen, takže mu Mexičané všechny účty spočítávají alespoň rozmlácením jeho blonďaté patky.

Trump svou kampaň za republikánskou nominaci zaměřil na bílé voliče, kterým připadá, že se jim rozpadá jejich svět. Trefil tím ducha doby, jak ukazují i volby či průzkumy na různých místech v Evropě, a k velkému překvapení celého světa mezi spolustraníky bez větších obtíží triumfoval.

Více peněz než z ropy

Trump používá mimořádně ostrý slovník, z nějž čiší rasismus a pocit nadřazenosti, které přetrvávají u značné části bělošských Američanů, kteří se je však sami stydí vyslovit. Urážel černochy, muslimy by rovnou do USA ani nenechal vstoupit. Platí to i o Mexičanech a dalších amerických obyvatelích hispánského původu. „Přinášejí sem drogy, páchají zločiny, znásilňují,“ pustil se v kampani do migrantů z jihu, kteří nelegálně míří na sever za lépe placenou prací. Jindy je obvinil ze zatahování nakažlivých nemocí.

Podle Mexické centrální banky přišlo loni mexickým rodinám ze zahraničí (nejvíce z USA) 24,8 miliardy dolarů, o 1,2 miliardy méně, než země získala za stejnou dobu z těžby svých bohatých ložisek ropy

Může za to mexická vláda, která bere „USA jako čističku, do které vyváží kriminalitu a chudobu“. Za očistnou práci, kterou pro ni USA dělají, musí zaplatit tím, že uhradí „neproniknutelnou, skutečnou, vysokou, mocnou, nádhernou zeď“, kterou chce Trump vybudovat podél celé hranice v délce 3185 kilometrů. Pokud by se zdráhali obří projekt za blíže nespecifikovaný počet miliard dolarů financovat, nedovolil by do Mexika převádět žádné peníze, což by zablokovalo mexickou ekonomiku.

Pro tu jsou remitence, jak se říká penězům posílaným migranty svým příbuzným v bývalé vlasti, důležitým zdrojem. Podle Mexické centrální banky přišlo loni mexickým rodinám ze zahraničí (nejvíce z USA) 24,8 miliardy dolarů, o 1,2 miliardy méně, než země získala za stejnou dobu z těžby svých bohatých ložisek ropy.

Odrazování Američanů

Trumpa stejně jako u jiných témat nezajímá věrohodnost tvrzení, pracuje jen s pocity. Byť je například kriminalita ve srovnání s Evropou výrazně vyšší, v uplynulých 30 letech, kdy USA zažily masivní příchod přistěhovalců „z druhé strany“, klesala. Státy u jižních hranic s nejvyšším podílem hispánských obyvatel mají lepší statistiky zločinnosti než ty, od nichž je to k Rio Grande tisíce kilometrů. Například 700tisícové texaské El Paso, jež od Mexika dělí jen řeka, má mezi americkými městy této velikosti jeden z nejnižších počtů vražd.

Trumpovým problémem je, že si agresivním slovníkem odrazuje i Američany, kteří by s ním jinak souhlasili. Málokterý z nich by však dal za pravdu peruánskému prezidentu Pedru Pablovi Kuczynskému, který společně s významnými kontinentálními politiky hraniční zeď označil za zločin.

Podobné je to i se zablokováním remitencí. Kromě příbuzných hispánských gastarbeiterů by peníze nešlo posílat ani do továren na mexické straně, které pro USA chrlí auta, televize a ledničky. Velké komplikace by to přineslo statisícům amerických důchodců, kteří penzi tráví na teplejším jihu. Ucpání „penězovodů“ směrem na jih, pokud by šlo technicky vůbec uskutečnit, by tvrdě dopadlo i na samotné USA.

Showman Trump umí své málo vyargumentované myšlenky prodávat buransky zábavně, a proto ho podpořila část amerických voličů. Ty už unavují floskule profesionálních a nudných politiků, jež ztělesňuje jeho soupeřka za Demokratickou stranu Hillary Clintonová.

Trumpovým problémem je, že si agresivním slovníkem odrazuje i Američany, kteří by s ním jinak souhlasili. Málokterý z nich by však dal za pravdu peruánskému prezidentu Pedru Pablovi Kuczynskému, který společně s významnými kontinentálními politiky hraniční zeď označil za zločin.Považují ji totiž za oprávněnou ochranu svého teritoria, aby věděli, kdo na ně vstupuje.

Tato vysoká bariéra přitom už léta existuje u všech obydlených oblastí, takže by bylo třeba ji „jen“ dostavět v náročném pouštním terénu. Právě přes něj nyní pod vedením nespolehlivých převaděčů míří za obrovského rizika do USA podle amerických úřadů každý rok zhruba milion Latinos, z nichž třetina je zadržena.

Ohrožená šance na vítězství

Počet nelegálů v USA se odhaduje téměř na dvanáct milionů. Zhruba polovinu tvoří Mexičané, přestože po vypuknutí hospodářské krize zájem o práci na severu výrazně opadl. V roli hlavního pramenu migrantské řeky je však nahradili obyvatelé nestabilní a obrovskou kriminalitou trápené Střední Ameriky. Prezident Barack Obama se kvůli odporu republikánů marně snažil prosadit, aby si tito nezákonní přistěhovalci, bez nichž by se americká ekonomika zadřela, mohli zlegalizovat pobyt. Zároveň však s nimi nejedná v rukavičkách.

Trump slibuje, že bude mnohem výkonnější a všechny nelegály dostane zase za hranice během pár měsíců po svém nástupu. Tento program, který ve svých projevech velmi zdůrazňuje, však ohrožuje jeho šanci na vítězství.

K letošnímu lednu, za sedm let jeho vládnutí, bylo z USA deportováno 2,5 milionu osob, o 23 procent více než za osm let Bushovy vlády. Trump slibuje, že bude mnohem výkonnější a všechny nelegály dostane zase za hranice během pár měsíců po svém nástupu. Tento program, který ve svých projevech velmi zdůrazňuje, však ohrožuje jeho šanci na vítězství. Zatímco primárek se účastní jen angažovaní Američané, v listopadu i ti, kteří se o politiku příliš nezajímají a většinou nemají rádi extrémní názory.

Proti Trumpovi je i demografie. Žádný z jeho předchůdců nedokázal získat voliče z menšin na svou stranu. Pro posledního republikánského kandidáta na prezidenta Mitta Romneyho znamenala malá popularita u Hispánců (každý šestý Američan) hlavní důvod porážky. Představitelé strany se proto rozhodli, že se pokusí minoritě, která se procentuálně stále zvyšuje, přiblížit. Jenže plány odtrhnout Hispánce od demokratů vzaly za své s Trumpovým vítězstvím v primárkách.

Většinou jsou totiž v USA narozenými potomky latinskoamerických migrantů a jeho slova, že „Mexičané vraždí a znásilňují“, uráží je i jejich předky. Podobně jako vtípky o jejich neschopnosti, když z nejstřeženějšího vězení v Mexiku utekl nejobávanější mafián Joaquín „El Chapo“ Guzmán, nebo závistivý komentář na twitteru na účet úspěšného režiséra Alejandra Iñárritua loni v únoru poté, co s filmem Birdman vyhrál Oscara: „Mexičané oškubávají USA více než jiné národy.“

Terč nenávisti

Tři čtvrtiny Hispánců považují Trumpa za zápornou postavu, což mu znemožňuje zopakování i Romneyho slabé 27procentní podpory. Pokud by ji získal, pak by potřeboval podle Kalifornské univerzity nejméně 64procentní podporu bělochů, jenže té žádný prezidentský kandidát nedosáhl od Reaganova triumfu v roce 1984. Realitní magnát, který názorově připomíná politika z 19. století, těžko získá takové množství lidí na svou stranu. Během kampaně se totiž neprojevoval jen jako rasista, ale i jako machista.

Trump, kterému v Mexiku říkají Kukuřičák (pelos del elote – podle barvy vlasů připomínající čerstvou kukuřici) stává stále více terčem nenávisti. Gringem, který to schytává za všechny opravdové či domnělé křivdy, které Mexičanům v průběhu staletí jejich anglofonní sousedé učinili.

Mimo jiné po televizní debatě naznačil, že za dotěrností otázek novinářky Megyn Kellyové mohla její menstruace. Z misogynských pozic zaútočil i na konkurentku Clintonovou, jejíž indispozice při vzpomínkové akci na oběti teroristických útoků z 11. září 2001 mu umožňuje převést kampaň na zdravotní stav, kde se na rozdíl od ní může prezentovat jako fyzicky silný vůdce do těžkých časů. Ty rozhodně nastanou Mexiku, pokud Trump navzdory prognózám uspěje.

Prezident Enrique Peña Nieto i jeho ministři z Institucionalizované revoluční strany dlouho Trumpovy rasistické poznámky přehlíželi. Dokud byl jen jedním z republikánských kandidátů, nechtěli mu nahrávat na smeč. Až 3. března, kdy už bylo zřejmé, že v primárkách se milionářův politický rozlet nezastaví, prohlásil ministr financí Luis Videgaray: „Mexiko za žádných okolností nebudou platit za zeď, již navrhuje pan Trump.“ Ten mu na to několikrát odpověděl: „Ale zaplatí. Na 100 procent. Jen o tom ještě nevědí.“

Každým dalším podobným prohlášením se Trump, kterému v Mexiku říkají Kukuřičák (pelos del elote – podle barvy vlasů připomínající čerstvou kukuřici) stává stále více terčem nenávisti. Gringem, který to schytává za všechny opravdové či domnělé křivdy, které Mexičanům v průběhu staletí jejich anglofonní sousedé učinili.

Nepřipravený mexický prezident

Nejneoblíbenější mexický prezident všech dob, jehož vládu potápí špatné ekonomické výsledky, obrovská kriminalita, plagiátorství při vysokoškolských studiích i podivně získaný majetek první dámy, překvapivě nevyužívá Trumpa za dokonalou piñatu, ke které by mohl odvádět pozornost veřejnosti od svých neúspěchů. Jen jednou učinil výraznější prohlášení, ve kterém jeho řeči přirovnal k rétorice Hitlera a Mussoliniho. Jinak to vypadalo, že nechce situaci hrotit, kdyby se Trump od ledna stal jeho protějškem.

Zdálo se, že se mexický prezident, který téměř nikdy nemluví spatra, na setkání nepřipravil a že ho překvapilo, že politik přijel. Trump využil situace lépe.

Peña Nieto totiž ví, že Mexiko na obchodu se svým sousedem hospodářsky závisí, takže si v budoucnu nemůže dovolit jakékoliv pnutí s Washingtonem. Koncem srpna však všechny překvapil krokem, který ho měl zřejmě ukázat jako velkého diplomata, když oba kandidáty pozval na návštěvu Ciudad de México. Clintonová nereagovala, ale její oponent pozvání přijal. A 31. srpna ho zachytily kamery, jak si na bleskově zorganizované návštěvě podává ruku s mexickou hlavou státu.

Peña Nieto vypadal vedle Trumpa submisivně a na tiskové konferenci se zmohl jen na proklamaci o nutnosti spolupráce. Nepožádal ho, aby se veřejně omluvil za výrok o vrazích a násilnících, ani neodmítl příspěvek z rozpočtu na výstavbu zdi. Zdálo se, že se mexický prezident, který téměř nikdy nemluví spatra, na setkání nepřipravil a že ho překvapilo, že politik přijel. Trump využil situace lépe.

Už dříve v rámci zlepšení image spíše u nerasistických bělochů než u Hispánců mluvil o svých zaměstnancích mexického původu jako „o skvělých, úžasných, bezvadných lidech“. Na tomto hodinovém setkání pak Američanům předváděl, že na mezinárodní úrovni dokáže být státníkem. Nešermoval silnými slovy, svého hostitele označil za přítele a „prosperující Mexiko za zásadní zájem USA“. Poté přeletěl do Arizony, kde před svými stoupenci zopakoval, že Mexičané na 100 procent zaplatí zeď, jen o tom ještě nevědí. Debakl Peñi Nieta nemohl být větší.

Zrádce

„Trump odešel a zanechal Mexiko v plamenech,“ shrnul jednou větou španělský levicový list El País dopad návštěvy. Za vše mluví výroky. „Nemáme ho rádi. Nechceme ho tady. Odmítáme jeho návštěvu“ – Vicente Fox, mexický exprezident. „Zmiz odtud. Přijel si jen pro fotku s těmi, které si urazil“ – Miguel Barbosa, levicový senátor. „Trump si z nás udělal rohožku“ – Gabriel Cuevas, opoziční pravicový senátor. „Prezident byl zneužit a zesměšněn před těmi, kterým má vládnout“ – Gerardo Priego Tapía, opoziční exposlanec.

Pro Mexičany se stal jejich prezident Peña Nieto zrádcem, který Donaldu Trumpovi – nenáviděnému republikánskému kandidátovi na hlavu USA – pomohl svou hloupostí v kampani

Peña Nieto se pokusil zachránit situaci tweetem, v němž se zaklínal, že při soukromém jednání Trumpovi důrazně sdělil, že jeho domovina zeď platit nebude. Ač nedává příliš rozhovorů, vystoupil v televizi, aby pozvání osvětlil. „Trumpovy výroky představují obrovskou hrozbu, takže nemohu zůstat se založenými rukama. Mojí povinností je bránit Mexičany,“ vysvětloval svou aktivitu.

Nakonec mexický prezident nepřímo uznal, že pozvání Trumpa byla chyba. Týden po jeho návštěvě odvolal ministra financí Videgaraye, který byl ve vládě jeho pravou rukou a jenž s nápadem na setkání s oběma prezidentskými kandidáty přišel. Nic nepomohlo. Pro Mexičany se stal jejich prezident Peña Nieto zrádcem, který Donaldu Trumpovi – nenáviděnému republikánskému kandidátovi na hlavu USA – pomohl svou hloupostí v kampani.

Některé komentáře ho přirovnávaly k neschopnému Antoniovi Lópezovi Santa Anovi, který v polovině 19. století ve válce s USA ztratil 51 procent teritoria Mexika. Mexičané si velmi cení své důstojnosti a po prezidentově selhání cítí, že o ni přišli. Nyní se modlí, aby se už žádné podobné setkání neodehrálo. Stačí, aby republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump prohrál volby. Pokud všichni potomci hispánských přistěhovalců budou volit proti němu, pak nemá šanci.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.