Město demokratů

Republikáni v San Francisku jsou považovaní za zlo, jež rozkládá USA, a příslušníci Tea Party za šašky z východního pobřeží

San Francisco bylo v den voleb, 2. listopadu, nezvykle tiché. O den dřív skončila Světová série v baseballu vítězstvím týmu San Francisco Giants a lidé vyspávali po náročné noci, během které se slavilo až „francouzským způsobem“. Zapálilo se několik aut, a když přijeli hasiči, ukradli jim hadice. Ulice byly klidné (velký oranžově–černý průvod vyrazil městem až o den později) a volby již dávno rozhodnuté. Navzdory všelidovému hnutí Tea Party ve prospěch demokratů.

Tea Party neměla v kongresových ani guvernérských volbách vlastní kandidáty, jen podporovala republikány. Být v San Francisku republikánem je však přinejmenším nevhodné. Jen při jedné příležitosti je dovoleno říct: „Promiňte, jsem republikán.“ Když vás na ulici před Starbucks osloví člen Greenpeace s žádostí o finanční podporu. Být republikánem je nejlepší výmluva.

Skutečná politická diskuse je tady nemožná. Republikáni jsou považovaní za zlo, které rozkládá Spojené státy americké, a ti, co se hlásí k Tea Party, za šašky z východního pobřeží. Zeptáte-li se lidí, kteří jdou k volbám, proč volí demokraty, odpovídají, že San Francisco je historicky velice liberální a že je nutné v této tradici pokračovat. Námitky, že to zní skoro jako konzervativní argument, se neuznávají.

Obyvatelé San Franciska se naopak ptají na to, co nechápou: Proč je Tea Party všude jinde v USA natolik populární? Místní skupina Tea Party patriotů má totiž jen 50 členů. A webové stránky kalifornské Tea Party nebyly už několik měsíců aktualizované.

Politická reklama se vysílala v televizi i v hlavním čase a většinou podle stejného mustru. Nejdřív černobílé zamračené záběry protikandidáta s nešťastnými důchodci a plačícími dětmi a pak se objevil spasitel v barvách Technicolor. Z těchto hloupých, leč profesionálně vyvedených reklam vyčuhovala jedna, o které mluvili všichni: ta vysvětlovala, proč nehlasovat pro republikánskou kandidátku na guvernérku Meg Whitmanovou. Štáb jejího demokratického protivníka Jerryho Browna si totiž dal tu práci a šikovně sestříhal její proslovy s těmi Arnolda Schwarzeneggera. Ten je obecně považován za špatného kalifornského guvernéra. A pokud jste se z televize dozvěděl, že Whitmanová dokáže jen papouškovat jeho slova, bylo o volbách rozhodnuto.

Whitmanová, bývalá šéfka eBay, za kampaň zaplatila řádově víc než Brown, a ze svého. Ten nepoměr naštval i voliče, kteří by v době krize o konzervativním vedení uvažovali. Prý dávala příliš najevo, jak je bohatá. A prý se volby nedají koupit. Někde asi ne. Po sečtení všech hlasů v San Francisku Whitmanová získala jen 18 procent hlasů. Pro Jerryho Browna, kalifornského guvernéra v letech 1975 až 1983, hlasovalo 79 procent voličů.

Ve volbách do Senátu byl poměr podobný. Demokratka Barbara Boxerová dostala 80 a republikánka Carly Fiorinaová 16 procent hlasů. A do Sněmovny reprezentantů? Demokratky Nancy Pelosiová a Jackie Speierová shodně 80 procent hlasů.

Ve volební den se hlasovalo i o kalifornských a místních referendech. Lidé, kteří hlasují pro demokraty a považují se za liberály, se však na lokální úrovni chovají jako konzervativci. V referendu o tom, zda by lidé, kteří žijí v San Francisku a jejichž děti zde chodí do školy, měli mít právo volit do místní Rady pro vzdělávání, i když nejsou občany USA, se voliči vyslovili proti. A s návrhem zaměřeným proti bezdomovcům, dle něhož by mělo být zakázáno sedět a ležet na chodnících, se ztotožnilo 55 procent hlasujících. Jak se to slučuje s liberálním smýšlením občanů města?

Všichni jen krčí rameny a vysvětlují, že Rada pro vzdělávání je příliš důležitá, než aby se s ní hazardovalo, a na chodníku sedí jen ten, kdo je líný si najít práci. San Francisco se může tvářit liberálně, ale někdejší doba lásky se už asi nevrátí.

Související článek: Regenerují USA díky Tea party?