Lidovky.cz

Města nelákají jen lidi. Stěhují se do nich i divočáci

  14:44
Divočáci si zvykají na betonové džungle městských aglomerací. Nejde zdaleka jen o Českou republiku, kde se v poslední době řešil výskyt těchto v přírodě žijících zvířat v okrajových čtvrtích Prahy. Například v Berlíně žije komunita divokých prasat už několik generací. Podle myslivců se s tím jen těžko dá něco dělat.
Divočáci (ilustrační foto)

Divočáci (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Ještě večer byla na plácku před lázeňským domem v Karlových Varech tráva. Ráno už připomínal orané pole. V resortu je rušno, jen kousek vedle vede příjezdová cesta. Přesto dostávají hosté pokyn, aby si při pozdnějším příchodu dávali pozor na divoká prasata. Nejde o ojedinělý příběh. Na černou zvěř lidé narážejí čím dál častěji i ve městech. „Prasata jsou velmi inteligentní a vědí, kam se schovat. Najdou si úkryt a logicky se pak začnou blížit k obydlí lidí,“ říká jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná.

Nejde jen o českou záležitost. S divokou zvěří se potýkají města po celém světě. V Berlíně žije komunita prasat už několik generací. Podle Novotné jsme jedna z posledních evropských zemí, které začaly problémy s divokou zvěří ve městech intenzivně řešit.

Loni dostali myslivci povolení střílet černou zvěř na louce ve středu města v Mníšku pod Brdy. Území se uzavřelo a ohraničilo páskami.

Naposledy to bylo především v souvislosti s Prahou, kde se čím dál častěji objevují divočáci v okolí Horních a Dolních Počernic. U nedalekého Černého Mostu prasata napadala psy. Pod tlakem se tehdy ocitli právě myslivci, po kterých hlavní město chtělo, aby zvýšili odlov. „Veřejnost se tehdy ptala, proč s tím myslivci něco neudělají. Ale těžko budete chodit a střílet prasata, když jste na nehonebním pozemku. To nejde,“ vysvětluje Novotná.

Loni dostali myslivci povolení střílet černou zvěř na louce ve středu města v Mníšku pod Brdy. Území se uzavřelo a ohraničilo páskami. S prasaty mají problémy i v Ústí nad Labem, kde za loňský rok nahlásili padesát výskytů zvířete a škod.

Divočáci na přechodu

Jako příklad toho, že se s podobnými problémy zdaleka nepotýkáme sami, uvádí Novotná zmíněné německé hlavní město. „Berlín má ve městě komunitu prasat už třicet let a je to komunita, která roste už jen ve městě. Žijí v parcích, na hřbitovech, umí se tam pohybovat a žije tam už několikátá generace. Nepřišli, prostě tam vyrostli,“ říká Novotná.

Z výletu do německé metropole si tak člověk může přivézt i fotografii, jak po přechodu kráčí celá rodinka divočáků. To je ovšem ta lepší varianta. Před pěti lety zůstali po útoku divočáka v berlínské rezidenční čtvrti čtyři zranění.

Černá zvěř je známá také Římanům a také tady už měl střet s prasetem následky. Dokonce ty nejzávažnější. Letos v březnu zemřel řidič mopedu poté, co mu do cesty vběhl kanec přímo v centru města.

Pro Němce už jsou prasata ve městech dokonce natolik běžnou záležitostí, že se to promítlo i do zákonných pravidel. Divoká prasata se pod pohrůžkou pokuty nesmí krmit.

„Němečtí kolegové – profesionální myslivci, střelci – jednou za čas za účasti policie uzavřou část města a střílí. Jejich největší myslivecká organizace říká, že se s tím nic dělat nedá. Tím, že rozšiřujeme naše obydlí, vyháníme zvěř z jejího přirozeného prostředí. Je to jejich obývák a my jim lezeme do jejich obýváku,“ vysvětluje Novotná.

Pro Němce už jsou prasata ve městech dokonce natolik běžnou záležitostí, že se to promítlo i do zákonných pravidel. Divoká prasata se pod pohrůžkou pokuty nesmí krmit. Zvířata by si totiž zvykla a byla míň plachá.

Nejde ale zdaleka jen o divočáky. Do měst zavítává i jiná zvěř, u níž lidé předpokládají, že se nehne z lesa. „Včera jsem zrovna seděla a najednou slyším kopýtka na silnici. Byl to srnec, který si to v zástavbě štrádoval po silnici. Teď jsou zrovna v říji a jsou méně plaší. Jdou za srnami tam, kde je slyší, cítí,“ vypráví Novotná.

Na divoké jeleny můžete narazit například v Londýně. Jelena siku krmí turisté v třísettisícovém japonském městě Nara. Jelen běloocasý běžně žije v americkém Minneapolisu.

Z měst benefitují

Na to, že se divoká zvířata stěhují do měst, upozornil letos i britský deník The Guardian. Podle něj se v hustě obydlených německých předměstích objevují dokonce vlci. Uvádí také příklad sokola stěhovavého, jehož nejhustší výskyt z celého světa je v jednom z nejživějších měst na Zemi – v New Yorku. Hned po něm následuje Londýn.

„Proč se zvířata objevují ve městech? Protože z toho benefitují. Mají tady snadný přístup k jídlu, ale i vyšší pravděpodobnost přežití.“

„Proč se zvířata objevují ve městech? Protože z toho benefitují. Mají tady snadný přístup k jídlu, ale i vyšší pravděpodobnost přežití,“ vysvětlil pro The Guardian Guillaume Chapron ze švédské univerzity. To, jak se lidé pohybují, mohou podle Chaprona zvířata velmi snadno předvídat. Jako příklad uvádí londýnské lišky, které obývají stejná místa jako lidé, jen v jiný čas.

Ovšem zrovna divočáky zřejmě do měst nevábí snazší přístup k potravě. Studie, kterou letos udělal berlínský zoologický institut, ukázala, že černá zvěř preferuje přírodní zdroje potravin. Výzkumníci analyzovali žaludky 247 zvířat. Jenom u čtyř našli stopy po chlebu, salámu nebo sýru.

Inteligentní divočáci

Dospělí samci dorůstají 120 až 180 centimetrů, v průměru mají 50 až 90 kilo. Mohou ale vážit i přes dvě stě kilogramů.

Prase divoké je všežravec, vyhledává však převážně rostlinnou potravu. Do jeho jídelníčku patří i hmyz nebo malí plazi. Za potravou chodí do polí, nejčastěji kukuřičných či řepkových.

Hrozbou mohou být divočáci i pro drobnou zvěř. Žerou mláďata bažantů, zajíců, ale například i srnek. V bezpečí nejsou před prasaty ani pěvci, kteří hnízdí na zemi.

Platí za velmi inteligentní zvířata, která se umí přizpůsobovat prostředí.

Prase divoké je rozšířeno po celé Evropě s výjimkou Britských ostrovů, kde bylo ve volné přírodě vybito.

Za Marie Terezie i jejího syna Josefa II. platilo v českých zemích nařízení divočáky vystřílet. Dlouho tak na našem území ve volné přírodě nežili. Znovu se objevili až po druhé světové válce.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.