Lidovky.cz

Měl by být stažen sporný článek o geneticky upravovaných plodinách?

  6:52

Vědci kritizují studii, jež naznačovala vliv GMO na rakovinu, a někteří už proti ní podepsali petici. Znevěrohodňuje prý proces peer-review.

Laboratorní krysy po krmení upravenou kukuřicí či zasažené herbicidy od známé firmy Monsanto prý trpěly rakovinou a předčasně umíraly. Nyní to ovšem jiní vědci popírají. foto: © repro CRIIGEN via YouTube.comČeská pozice

Když v září odborný časopis Food and Chemical Toxicology zveřejnil studii, v níž tým Gillese-Erika Séraliniho z univerzity v Caen naznačil souvislost geneticky modifikovaných plodin se vznikem nádorů u laboratorních krys, byl z toho poprask. Článek v magazínu spadajícím mezi tituly vydavatelství Elsevier totiž „potvrdil“, co by řada lidí ráda slyšela: geneticky modifikované organismy (GMO) škodí. Měl to dosvědčovat častější vznik tumorů u krys, jež byly krmené odolnou kukuřicí NK603 nebo vystavené herbicidu Roundup od firmy Monsanto.

Podle Séraliniho studie, jež byla zveřejněna v žurnálu se slušným impakt faktorem 2,999, mívají takto krmené krysy (či potkani) častěji rakovinu jater a ledvin, poškozené orgány a umírají dříve. Plných 70 procent samic prý zemře předčasně, pokud dlouhodobě požívají GMO kukuřici nebo plodiny zasažené postřiky od Monsanta, uváděla práce, jež měla být „první detailní studií o dlouhodobém účinku geneticky upravených krmiv“.

Studie se chytila mainstreamová média, například deník The New York Times nebo Daily Mail, a s odkazem na vědecký časopis začala bombardovat celý svět zprávami o toxicitě GMO. „Jde o stejnou kukuřici, která je ve vašich snídaňových cereáliích, v tortillách či v kukuřičných lupíncích,“ napsal kupříkladu jeden z mnoha serverů NaturalNews.com, jehož stránka docílila astronomických 55 tisíc sdílení na Facebooku a dalších sociálních sítích!

Pár dní poté zareagovali i politici. Jak uvedl 21. září web časopisu Science, francouzský premiér Jean-Marc Ayrault zalarmoval státní orgány, aby relevanci článku prostudovaly. Pakliže by byl shledán správným, Francie si chtěla nárokovat právo zákazu geneticky upravených plodin v zemi. Sám Séralini byl vyzván ke slyšení, uvedl tehdy deník Le Figaro.

A nyní? Tisková agentura Reuters v poslední listopadový den informovala, že početná skupina vědců tlačí na stažení (odborně retrahování) zmíněného článku s obecnější otázkou, jak vůbec mohl být natolik špatný text zveřejněn v seriózním vědeckém časopise. Editoři již dostali řadu dopisů s připomínkami a komentáři k otištěnému textu. Magazín Food and Chemical Toxicology sdělil, že článek „prošel objektivním a anonymním recenzním procesem peer-review s řadou revizí a mohl pak být po opravách přijat editorem k otištění“.

Petice s více než 700 podpisy

Dotyčný text se nepozdává stovkám vědců, píše agentura Reuters. Více než 700 výzkumníků již dokonce podepsalo on-line petici, aby Séralini zveřejnil všechna data, jichž se dobádal. „Studie byla nedostatečná ve svém návrhu, provedení i vývodech,“ uvedl třeba Maurice Moloney z výzkumného centra Rothamsted Research. A šéfredaktorovi napsal, že „je děsivé, jak se taková práce mohla objevit v respektovaném časopise vydavatelství Elsevier“.

Jde o nebezpečný případ, kdy systém peer-review selhal, což ohrožuje nejen  kredibilitu časopisu, ale i vědeckých metod obecněMoloney není sám, kdo se dožaduje zprávy, jak mohl kontroverzní článek projít recenzním řízením, ve kterém musejí jiní vědci prověřit kvalitu studie, analyzovat její metody a ptát se autorů, zda jsou jejich podklady dostatečně silné a závěry platné.

S kritikou přišla též European Food Safety Authority (EFSA), podle které měla studie vážné nedostatky a „nedosahuje přijatelných vědeckých standardů“. Marc Van Montagu, prezident European Federation of Biotechnology (EFB), agentuře Reuters sdělil, že jde „o nebezpečný případ, kdy systém peer-review selhal, což ohrožuje kredibilitu nejen časopisu, ale i vědeckých metod obecně“.

A je to ještě krapet závažnější, když jde o veskrze citlivou otázku GMO, které nejsou v Evropě příliš populární, a jde o gigantický byznys... Neobjeví se konspirace typu: „Kolik asi komu Monsanto zaplatilo?“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.