Medicína někdy vidí jeden orgán, jednu poruchu, ale nevidí člověka

„Ideální by bylo, aby nikdo nebyl nemocný. Teď ale benefit máme z toho, kolik péče poskytneme. Takže filozoficky to není sladěné,“ tvrdí v rozhovoru ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Nemocnice (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nemocnice (ilustrační foto). | foto: Shutterstock
Nemocnice (ilustrační foto).

Nedostatek lékařů bude cítit. Musí dojít ke změnám ve zdravotnictví. Je to zásadní věc, se kterou se budeme potýkat za pět, deset či patnáct let, říká Roman Havlík.

LIDOVÉ NOVINY: Zeptám se na začátku rovnou na peníze. Platy loni rostly mnohem rychleji, než s čím počítala úhradová vyhláška. Už víte, kolik peněz vám bude letos na platy chybět?

HAVLÍK: Musíme hospodařit tak, aby nám peníze na platy nechyběly. V zásadě víme, jaký je nárůst platů. V minulém roce byl plošný nárůst deset procent, letos je disproporciální, zhruba však bude také ve stejném objemu. Ruku v ruce s tím jdou zvýšené úhrady od zdravotních pojišťoven, které by se s růstem mzdových nákladů měly potkat. Takže peníze na platy mít budeme. Myslím si, že největší poklad nemocnice jsou zaměstnanci, kteří by měli být i adekvátně zaplacení, což dnes v Česku jsou.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je na tom dnes vaše nemocnice finančně? Jak dlouho po splatnosti hradíte faktury dodavatelům?

HAVLÍK: Finančně jsme zcela zdraví. Všechno hradíme včas. Pokud hradíme později, tak z důvodu, že máme zádržné pro případ, že se ukáže nějaká skrytá vada. Ale to je spíš marginálie. Hospodaříme plusově po celou dobu, co jsem ředitel, tedy od roku 2012. Kladný hospodářský výsledek každoročně převádíme do provozu a do investic.

LIDOVÉ NOVINY: Chystáte teď nějakou velkou investici?

Náš areál se vyvíjí 120 let a jsou zde objekty, které de facto fungují už od roku 1898, třeba porodnickogynekologická klinika. Nejvíc mě trápí to, že polovina pokojů ještě nemá vlastní sociální zázemí.

HAVLÍK: Náš areál se vyvíjí 120 let a jsou zde objekty, které de facto fungují už od roku 1898, třeba porodnickogynekologická klinika. Nejvíc mě trápí to, že polovina pokojů ještě nemá vlastní sociální zázemí. Už víc než polovinu oddělení jsme zmodernizovali, ale zbytek na to ještě čeká. Soustředíme se také na strategickou investici, což by měla být novostavba budovy Franze Josefa, kde najde zázemí sedm zdravotnických pracovišť. Je to investice v celkové výši kolem tří miliard korun. Chystáme na to vnitřní rezervy, počítáme i se spoluúčastí státu. Věřím, že ji budeme stavět v letech 2021 až 2022.

LIDOVÉ NOVINY: A jaká pracoviště tam budou?

HAVLÍK: V nové budově budou kliniky neurologická, neurochirurgická, ortopedická – ta velmi pravděpodobně i s traumatologií –, dále klinika porodnicko-gynekologická a novorozenecké oddělení plus operační sály jednotky intenzivní péče.

LIDOVÉ NOVINY: Tuzemské nemocnice nejvíc trápí nedostatek sester. Kolik jich chybí vám a kolik lůžek kvůli tomu zeje ladem?

HAVLÍK: Asi máme štěstí, ale nám nechybí zdravotnický personál v žádné kategorii.

LIDOVÉ NOVINY: A čemu za to vděčíte?

HAVLÍK: Vysvětluji si to tím, že jsme v Olomouckém kraji jediná státní nemocnice. Ostatní jsou soukromé. Coby státní nemocnice, která se řídí platovými tabulkami a navyšuje platy na základě rozhodnutí vlády každý rok o nějaké to procento, je máme vyšší než konkurence. A přece jenom nejsme až tak velké město, kde by byly takové příležitosti pro dnešní vysokoškolsky vzdělané sestry k tomu, aby odcházely mimo zdravotnictví. Nejsme ani v příhraničním regionu, kde by stálo za to dojíždět za lepším výdělkem třeba padesát či sto kilometrů.

LIDOVÉ NOVINY: Bojujete s tím, že odkládáte léčbu pacientů, na které už není rozpočet? Jak velký je to problém?

Nedostatek zdravotních sester je problém ve velkých městech, případně v příhraničních oblastech, třeba u hranic s Rakouskem. Nicméně tento problém je řešitelný v jednotkách let podle toho, nakolik to bude pro stát prioritní. Ale nedostatek lékařů bude cítit.

HAVLÍK: Úhradové mechanismy jsou velmi komplikované a nejsou stoprocentně spravedlivé. Vyžadují, abychom udělali nějaké procento péče vůči referenčnímu období. Většinou stačí 95 procent. Když uděláte 95 procent, tak dostanete to, co vám určuje úhradová vyhláška. Když uděláte sto procent, tak dostanete stejně. Když uděláte nad sto procent, dostáváte péči uhrazenou v nějaké degresní sazbě. Poskytujeme ale péči podle toho, jaké jsou požadavky pacientů. Rozhodně neděláme účelové kroky, třeba že bychom selektovali mezi klienty pojišťoven anebo chytračili na úhradových mechanismech. Téměř pořád proto překračujeme těch sto procent. Takže z pohledu hospodářského výsledku bychom se mohli chovat racionálněji. Protože však nad něj nadřazujeme potřeby pacientů, ti u nás nepocítí třeba to, že se blíží konec roku.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou podle vás tři největší problémy současného zdravotnictví?

HAVLÍK: První problém je, že není jednoznačná vize, jak by mělo zdravotnictví vypadat za deset až dvacet let. Tedy vize, na které by byla politická shoda a ke které by směřovaly všechny dílčí kroky. Formulovala by, jaká bude struktura nemocnic, nakolik bude péče centralizovaná, zda bude každý poskytovat všechno a kolik nemocnic zde bude. Není ani jasně definováno, jaký segment by měli poskytovat soukromí specialisté a jaký nemocnice. Druhý problém bude nedostatek lékařů. Nedostatek zdravotních sester je problém ve velkých městech, případně v příhraničních oblastech, třeba u hranic s Rakouskem. Nicméně tento problém je řešitelný v jednotkách let podle toho, nakolik to bude pro stát prioritní. Ale nedostatek lékařů bude cítit. Budou se kvůli tomu muset stát měny ve zdravotnictví, případně změny v kompetencích. To je zásadní věc, se kterou se budeme potýkat za pět, deset či patnáct let.

LIDOVÉ NOVINY: A třetí problém?

HAVLÍK: Tím je změna chování pacientů. Mnozí vyžadují všechno okamžitě, i když to někdy není možné. Určitá část pacientů zneužívá systém zdravotnictví tak, že o sebe nedbá a pak chce hned vyřešit své potíže v akutním režimu. Jejich očekávání se tak nepotkává s možnostmi zdravotnických zařízení nebo lékařů. Často je to i agresivní chování nejen v době pohotovosti. Někteří pacienti mají malou odpovědnost za své zdraví a chtějí, aby ji převzal systém. Nemoc je však reakcí na život. Je potřeba se přesunout víc do prevence. Prodlužuje se věk obyvatel, ale neprodlužuje se život prožitý ve zdraví. Zdravotnictví se orientuje na nemoc, na diagnostiku a na léčbu. Má však podstatně menší orientaci na zdraví, na život, na radost, na to, proč tu vlastně jsme.

LIDOVÉ NOVINY: A co s tím lze udělat?

Naše medicína má většinou uniformní řešení pro určité choroby a nemá jiné řešení pro pacienta, který by chtěl pro sebe udělat mnohem víc. Třeba změnit svůj život, zaměstnání, denní i stravovací návyky.

HAVLÍK: Je třeba vytvářet takové prostředí, aby člověk mohl aktivně vstupovat do své léčby. Naše medicína má většinou uniformní řešení pro určité choroby a nemá jiné řešení pro pacienta, který by chtěl pro sebe udělat mnohem víc. Třeba změnit svůj život, zaměstnání, denní i stravovací návyky. A druhá věc je, že západní medicína se rozsegmentovala na velké množství specializací. A má nejlepší výsledky ve všech oblastech, jaké kdy měla. Nicméně už z centra pozornosti uniká člověk. Medicína někdy vidí jeden orgán, jednu poruchu, jednu nemoc, ale nevidí člověka. Tuto funkci by měl zastávat praktický lékař nebo všeobecný internista. Ale ani to nebude dlouhodobě dostatečné. Komplexní, celostní či psychosomatický přístup by se měl víc využívat a měla by být něčím vyvážena superspecializace, aby z našeho vyspělého zdravotnického systému mohl mít každý co největší prospěch.

LIDOVÉ NOVINY: Co konkrétně by se mělo změnit třeba ve vaší nemocnici?

HAVLÍK: Myslím si, že by tu mohlo vzniknout, a postupně na tom i pracuji, pracoviště preventivní a komplexní medicíny, kde by se poskytovaly služby na poli prevence a kde by i člověk, který se léčí s vícero diagnózami, byl posouzen komplexně.

LIDOVÉ NOVINY: A co tomu brání, aby taková pracoviště vznikala?

HAVLÍK: Zdravotnictví je tržní a byznysové prostředí, které je zaměřené na platbu za výkon. A určitě zde není kromě státu žádný pohon, který by pozitivně kvitoval, že se bude léčit méně a že se bude méně diagnostikovat. A nejsou k tomu ani úhradové mechanismy. Je velmi těžké měřit poskytování zdravotní péče penězi a vede to k tomu, že každý chce poskytovat víc a víc. Ideální by bylo, aby nikdo nebyl nemocný... Ale benefit teď máme z toho, kolik péče poskytneme. Takže filozoficky to není úplně sladěné. Kdyby byla jasná vize, kde chceme být, a vědělo by se, že potřebujeme například patnáct až dvacet krajských a fakultních nemocnic dohromady, nemusely by tyto nemocnice být pořád tlačeny jenom výkonově, ale mohly by být placeny podle úspěšnosti a kvality poskytované péče. Mohly by tak mít dlouhodobější jistotu, aby se zaměřovaly víc na to, co je prospěšnější pro společnost, než na to, co jim umožní krátkodobé přežití v plusu.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou tři největší problémy vaší nemocnice?

Zdravotnictví je tržní a byznysové prostředí, které je zaměřené na platbu za výkon. A určitě zde není kromě státu žádný pohon, který by pozitivně kvitoval, že se bude léčit méně a že se bude méně diagnostikovat.

HAVLÍK: Nemocnici vnímám jako tři části. Jedna část je personál, tam se dlouhodobě snažíme získávat nejlepší lidi, motivovat je a dělat jim podmínky pro osobnostní, profesní růst a rozvoj. Myslím si, že se nám to daří, že máme opravdu velmi kvalitní, erudované a motivované zaměstnance – a to je základ naší nemocnice. Druhý pilíř je kvalita péče. Tam je samozřejmě pořád co zlepšovat, ale zdá se mi, že naše kvalita je taktéž nadprůměrná. A třetí věc je zázemí. Tedy budovy, infrastruktura. Tady si myslím, že máme největší dluh. Nemocnice potřebuje zmodernizovat. Zvláště lůžková oddělení, která mají sociální zařízení na chodbě pro pětadvacet až třicet pacientů. Naší ambicí je zároveň posunout léčebné procesy do třetího tisíciletí a poskytovat péči jinak, než se poskytovala před padesáti lety. Bereme tedy přestavbu nemocnice zároveň jako výzvu ke změně zažitých procesů a logistiky poskytování péče.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou naopak tři hlavní přednosti vaší nemocnice?

HAVLÍK: Naším specifikem je, že nemáme vedle sebe druhou stejnou nemocnici. V Olomouckém kraji ani v nejbližším okolí, tedy až po hranice Ostravy či Brna, není jiná fakultní nemocnice. Z toho důvodu se s nikým nedělíme o nejspecializovanější péči. Pokrýváme téměř všechny odbornosti a poskytujeme komplexní péči. Druhým specifikem je, že kromě vojenské nemocnice, která má úzký segment, v Olomouci není městská nemocnice. Takže suplujeme i její funkci. To je ale dobře z hlediska výchovy nových mediků a zdravotníků. Máme tedy všechny odbornosti, ale poskytujeme i základní péči na úrovni okresních nemocnic. Také máme výhodu kompaktního areálu a úzké součinnosti s univerzitou a lékařskou fakultou.

Roman Havlík (54)

  • vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci

  • ve Fakultní nemocnici Olomouc pracoval od roku 1994 jako chirurg

  • je ženatý, má dvě děti

  • v roce 2002 byl jmenován docentem a v roce 2017 profesorem chirurgie

  • v nemocnici působil od roku 2009 jako náměstek léčebné péče

  • nemocnici vede od roku 2011

Č. Berka nedostatek lékařů je i v Německu... 14:10 21.4.2019

Počet příspěvků: 1, poslední 21.4.2019 02:10 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.