Med je jednou z nejfalšovanějších potravin na českém trhu

Na českém trhu je spousta falšovaných včelích produktů. Kontroloři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce loni odhalili, že až polovina z jimi prověřovaných medů nevyhovovala předpisům. Kromě toho, že část výrobců do medvědí pochoutky přidává cukry vyráběné například z kukuřičného nebo bramborového škrobu, také jej dobarvují.

Eliška Nová 24.7.2019
Zpracování medu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zpracování medu. | foto: Reprofoto
Zpracování medu.

Většina českých zákazníků sahá raději po tekutém čirém medu, neboť ty tuhé, zkrystalizované, se jim nezdají. Právě krystalizace je ale zárukou kvality. „Lidé mají za to, že je v medu přimíchaný cukr, proto cukernatí, a že čirý med je lepší, takže vyhledávají tekuté produkty. Je to ale naopak, pokud je med falšovaný cukrem, nebude vůbec krystalizovat,“ vysvětlil LN místopředseda Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. Falšovaných včelích produktů je přitom na trhu spousta. Svědčí o tom i bilance loňského roku.

Kontroloři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) odhalili, že až polovina z jimi prověřovaných medů nevyhovovala předpisům. Zákazníci to většinou nepoznají. Na samotnou krystalizaci se při nákupu spoléhat nedá, některé medy – třeba akátový či lesní – tuhnou pomaleji. Kromě toho, že část výrobců do medvědí pochoutky přidává cukry vyráběné například z kukuřičného nebo bramborového škrobu, med také například dobarvují, protože v Česku jsou oblíbenější ty tmavé. V prodejnách se však objevují i výrobky, jež ani medem nejsou, ale jde o dobarvené cukernaté roztoky.

Prudký růst poptávky

Podle Peroutky nejsou vinni většinou včelaři – sirupy a podobné přísady se dle něho do medu přimíchávají spíš průmyslově. I proto svaz razí heslo, že každý by měl mít vlastního včelaře. Při kontrolách narazila SZPI často také na to, že skutečný geografický či botanický původ medu neodpovídá tomu, co producenti na etiketách uváděli. Obliba medu se v Česku zvyšuje. Zatímco v roce 2006 byla spotřeba na osobu půl kilogramu, v roce 2017 to byl už celý kilogram. Prudký růst poptávky je podle expertů také jednou z příčin pančování.

Při kontrolách narazila Státní zemědělská a potravinářská inspekce často také na to, že skutečný geografický či botanický původ medu neodpovídá tomu, co producenti na etiketách uváděli. Obliba medu se v Česku zvyšuje. Zatímco v roce 2006 byla spotřeba na osobu půl kilogramu, v roce 2017 to byl už celý kilogram. Prudký růst poptávky je podle expertů také jednou z příčin pančování.

Nejen babské rady říkají, že med je přírodní antibiotikum. Umí ničit bakterie a posilovat obranyschopnost organismu. A Češi to vědí, protože spotřeba medu stoupá. Při jeho nákupu by si však měli dávat pozor, med je totiž také jedna z nejfalšovanějších potravin na trhu. „Med patří v tržní síti dlouhodobě k nejproblematičtějším komoditám,“ sdělil LN mluvčí SZIP Pavel Kopřiva. Jen loni téměř polovina ze zkoumaných vzorků u inspekce propadla. Každoročně je to mezi 40 až 60 procenty, přičemž kontroloři ročně hodnotí okolo stovky vzorků.

„Medu je ve světě nedostatek a vzhledem k tomu, že je to přírodní produkt, stále narůstá jeho obliba. Už to není tak, že by rodiče dávali dětem cukr, protože je levnější,“ líčí Peroutka. Spotřeba sladkého včelího produktu prý narůstá nejen v Česku, ale i ve světě. To je podle něho hlavní důvod, proč se med falšuje. „Dnes je možné z bramborového nebo kukuřičného škrobu vyrobit sirup, který se pak do medu přimíchá. Nedělají to včelaři, sirupy se přimíchávají průmyslově,“ míní Peroutka.

Otázka krystalizace

Pochybení a podvodů, na něž kontroloři narážejí, je řada. Patří k nim například nevyhovující botanický původ, klamání o geografickém původu nebo dobarvování medu barvivy, přičemž takto se „vylepšují“ nejen světlé medy, aby byly atraktivnější, ale i téměř bezbarvé cukerné roztoky. Jednou z věcí, kterou kontroloři zkoumají, je i to, jestli se med při výrobě nezahřívá příliš, pokud ano, pak v něm nacházejí nadlimitní obsah hydroxymethylfurfuralu. Mezi problémy rovněž patří přidávání cizích cukrů. V případě, že má med nepatřičné cukry, bývá s ním zákazník podle Peroutky paradoxně spokojenější.

Lidé mají pocit, že čirý med je lepší. U toho netekutého se domnívají, že je v něm přidaný cukr, a proto krystalizuje. Je to ale naopak – pokud je v medu přidaný cukr, nezkrystalizuje. Základní poučka zní, že čím víc obsahuje glukózy, tím zhoustne rychleji. I to má ale výjimky.

Přidaný fruktózový sirup totiž nekrystalizuje a lidé mají pocit, že čirý med je lepší. U toho netekutého se domnívají, že je v něm přidaný cukr, a proto krystalizuje. Je to ale naopak – pokud je v medu přidaný cukr, nezkrystalizuje. „I proto se snažíme dostat do povědomí, že stejně jako má každý svého zubaře, měl by mít každý i svého včelaře. Musí ale pak počítat s tím, že po čase každý pravý med začne krystalizovat. Za jak dlouho, záleží na typu,“ vysvětluje Peroutka. Základní poučka zní, že čím víc obsahuje glukózy, tím zhoustne rychleji.

I to má ale výjimky. Pomalu krystalizuje například akátový med, stejně lesní, tmavé medy. Zatímco SZPI kontroluje oblíbenou medvědí pochoutku v prodejnách, Státní veterinární správa (SVS) má na starosti dohlížení na výrobu a dovoz. Tam situace zdaleka není tak tragická. Loni objevili veterináři jen 7,4 procenta nevyhovujících produktů ve výrobě a na tržnicích z celkem 108 kontrol. „Mezi zjištěnými nedostatky byly například nálezy zakázaných látek u vzorků slitého medu, který byl výrobcem již dříve stažen z trhu a byla nařízena jeho neškodná likvidace,“ uvádí mluvčí SVS Petr Majer.

Mezi časté nedostatky objevené veterináři je i zmíněný nadlimitní obsah hydroxymethylfurfuralu. „V loňském roce nebyl zjištěn žádný případ nevyhovujícího vzorku při kontrolách v místech určení z dovozu,“ doplňuje Majer. Na výbornou dopadly i kontroly cizorodých zbytků antibiotik a jiných léčiv ve zlatavém produktu. Veterinární správa nicméně dodává, že cesta od výrobce ke konečnému spotřebiteli bývá komplikovaná – jinými slovy, že právě zde může být znehodnocena sladká potravina, a to jak úmyslně, tak mimoděk.

Blahodárnost

Podle Peroutky by bylo záhodno, aby na etiketě „tekutého jantaru“ bylo jasně řečeno, odkud med pochází. „Jako zákazník bych si přál, abych si mohl koupit například eukalyptový nebo citrusový med. Náš obchodník na něj napíše, že to je směs medů ze zemí nebo mimo země Evropské unie či z tropických oblastí. Med z tropů má přitom mnohem menší normy, takže se jím může obchodník krýt,“ říká Peroutka. Jednodruhový med z jedné rostliny je podle něho velmi aromatický, v Česku jsme zvyklí na smíšený med, který má vyrovnanou chuť.

Výzkumy ukazují, že přívlastek blahodárný je namístě. Účinný je med například proti salmonele i dalším bakteriím. Podle studií pomáhá při léčbě vředů, proleženin, popálenin a zánětů. Funguje i na zmírnění nočního kašle a zlepšení spánku, a to dokonce lépe než látky obsažené v řadě léků proti kašli. Rozšiřuje cévy, snižuje tlak a má velké množství antioxidantů.

V současnosti je povinnost med označit podle původu buď jako květový, nebo medovicový. Údaj o druhu medu, ať už jde třeba o lipový, řepkový, nebo pohankový, je naopak nepovinný. Čím dál větší obliba medu v českých domácnostech je znát i na číslech. V roce 2016 byla podle Českého statistického úřadu jeho spotřeba skoro jedno kilo na osobu, což bylo o polovinu víc než o deset let dřív. Ročně firmy v tuzemsku vyrobí okolo devíti tisíc tun zlatavé pochoutky. Loni byla sezona slabší, a to především kvůli suchu, a medu tak bylo nejméně za poslední čtyři roky.

Produkce klesla meziročně o čtyři procenta na 8992 tun. Dařilo se ale akátovému a lipovému medu, který dlouhé roky v podstatě nebyl. Nejvíce se vyráběl květový a řepkový med. Naopak nedostatek byl tmavého, medovicového medu. Nejčastěji se český med vyváží do Německa, na Slovensko a do Francie. Export je přitom podle dat ČSÚ zhruba o polovinu slabší než dovoz zahraničního medu. V roce 2017 se dovezlo více než tři tisíce tun, nejčastěji z Ukrajiny, Slovenska a Uruguaye.

Výzkumy ukazují, že přívlastek blahodárný je namístě. Účinný je med například proti salmonele i dalším bakteriím. Podle studií pomáhá při léčbě vředů, proleženin, popálenin a zánětů. Funguje i na zmírnění nočního kašle a zlepšení spánku, a to dokonce lépe než látky obsažené v řadě léků proti kašli. Rozšiřuje cévy, snižuje tlak a má velké množství antioxidantů.

Počet příspěvků: 1, poslední 25.7.2019 07:03 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.