Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Matfyz šedesátníkem. A víte, za jak dlouho ukápne asfalt?

  5:55

Vědecký časopis Vesmír věnoval celé zářijové číslo jubileu pražské Matematicko-fyzikální fakulty UK. Přináší řadu atraktivních článků.

Na věku nezáleží, jako by s karikovaným Albertem Einsteinem říkali mladíci mířící za řízením vědy. foto: © MFF UK, Baby Einstein DVD Series, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Smát se a myslet. Takový „nadtitulek“ má článek v novém vydání měsíčníku Vesmír, který lze označit za esenci popularizace vědy. Je věnován nejdéle trvajícímu vědeckému experimentu... a jeho poselství pro mechaniku kontinua. Pokus, nazvěme jej třeba Kapka asfaltu, běží od roku 1927 na University of Queensland v Brisbane. Pokus je to časově náročný a také – nudný. Týká se odkapávání asfaltové kapky trychtýřem. Co prosím?

„V roce 1927 experimentátoři rozbili kladivem na drobné střípky válec z asfaltu, vše vložili do zaslepeného skleněného trychtýře, chvíli – několik let – počkali, odstranili dno trychtýře a od té doby sledují, jak asfalt teče skrze trychtýř a kape na podložku. Významná událost, odtržení kapky, nastává zhruba jednou za osm let,“ píší Josef Málek a Vít Průša, kteří se na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (MFF UK) zabývají fyzikou nenewtonovských tekutin. Zbytek článku pojednává o Navierových-Stokesových rovnicích, ale nabízí i odkaz na „přímý přenos“ onoho asfaltového pokusu.

Na tomto místě není již důležité rozvíjet, jak je možné, že se asfalt může jednou chovat jako pevná látka (když do ní majznete kladívkem) a jindy teče jako tekutina, ale spíše to, že článek představuje jen jednu z oblastí vědy, kterou se zabývají vědci na MFF UK.

Zářijový Vesmír je totiž speciálem k 60. výroční elitní vědecko-vzdělávací instituce v Česku. Matfyz vznikl 1. září 1952 vládním dekretem a za dekády se vyprofiloval mezi klíčové školy v naší zemi – „pětihvězdičkově“ zabodoval ve srovnání Střediska vzdělávací politiky UK, který přinesly Lidové noviny, ale třeba i v minianalýze vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

„Matfyz si studenty vychovává již od střední školy a tyto aktivity jsme rozšířili i na školy základní...“V únoru se ČESKÁ POZICE zeptala dnes již ex-děkana Zdeňka Němečka, proč je „matfyz“ dlouhodobě tak super? Pan profesor uvedl čtyři možné důvody: díky vnitřnímu motivačnímu hodnocení výkonu, díky aktivním doktorandům a učitelům, kontaktům s novinkami v oboru a průběžnou přípravou svých studentů. „Matfyz si své studenty nejrůznějšími formami (korespondenční semináře, soustředění, letní školy) vychovává již od střední školy a v poslední době jsme tyto aktivity rozšířili i na školy základní,“ vysvětlil Němeček.

Náročná, ale otevřená fakulta

Aktuální vydání Vesmíru je pro „matfyzáky“ nevyhnutelným počtením a je jedno, v jakém ze tří programů vlastně studují: matematiku, fyziku či informatiku. Nechybějí grafy vývoje v počtu zaměstnanců, absolventů, ale i dnů studentských výjezdů do zahraničí, vědeckých výkonů nebo finančních zdrojů.

„Absolvent matfyzu, tedy matfyzák, je pojem. Samozřejmě v očích veřejnosti se v pojmu matfyzák skrývá směs respektu s podezřením na jistou míru podivnosti... Fakulta je sice náročná, ale je také otevřená, podporuje zájem studentů středních škol o exkatní vědy a dlouhodobě pořádá akce směřující k získání talentovaných studentů,“ píše se v inzertní vložce vědeckého magazínu, který mimochodem vychází už od roku 1871.

Matfyz je údajně i příjemným prostředím. „Vítěz fyzikální či matematické olympiády vás asi na naší fakultě nepřekvapí, ale juniorský reprezentant ČR v curlingu? Setkal jsem se na fakultě s hudebníky, absolventy konzervatoří, organizátory šifrovacích her, Sokoly, mladými politiky i vrcholovými sportovci,“ chválí školu student MFF Tomáš Roskovec.

Nalákat zvídavé studenty na matfyz mohou i interesantní články jeho pracovníků. Kromě odkapávání asfaltu zaujme například i článek o komputační lingvistice na MFF, který s kolegy napsal profesor Jan Hajič, jehož tým byl dle informací ČESKÉ POZICE v hledáčku americké vlády, která v minulosti mapovala nejšpičkovější česká výzkumná pracoviště. Zaujmout může i text, jak modelovat atmosférické turbulence.

A zapadnout by neměla ani upoutávka monografie o profesoru Čeňku Strouhalovi (1850-1922), jenž byl rektorem UK a experimentálním fyzikem, po kterém bylo pojmenováno takzvané Strouhalovo číslo určující frekvenci oscilací. Pojmenován po něm byl i jeho vnuk, renesanční vědec Eugen (Evžen) Strouhal, který je světoznámým historikem lékařství, paleopatologem, archeologem a egyptologem.

Z ranku egyptologie, dalšího špičkového odvětví české vědy, bude avizovaný článek o tetování ve starém Egyptě, který přinese další Vesmír. Ale to už je jiná, až říjnová kapitola, kterak skvěle propagovat vědecké poznání.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!