Matka se otáčí na syna v pražském supermarketu: „Vašíku, vidíš tu někde máslo? Já jsem asi slepá.“ Slepá není, příslušný regál je rozebraný rychlejšími zákazníky. Máslo, jehož cena atakuje hranici 70 korun, se stalo nejpoptávanější položkou podzimu. České prodejny dokonce vylepují varování před krádežemi, protože máslo někteří berou i bez placení.
Do akce se vložili čeští politici, souběh hysterie kolem živočišného tuku zadělal s blížícími se sněmovními volbami na třaskavou směs s národnostním akcentem. Politici vedle zahlížení na marže řetězců přišli ještě s notou nutného zvýšení podpory domácích producentů. Tedy české mléko do české mlékárny a od českého prodejce. Na takovém plánu se shodují zástupci ČSSD, ANO, lidovců i komunistů.
Recept na paniku
Mléka se totiž v Česku nadojí dost, aby pokrylo domácí požadavky, ale část se ho vyváží a zpracovává v cizině. „Spotřeba másla v Česku se vykrývá i dovozem. Nejvíce, téměř 41 procent, pochází z Německa, tedy země, kde je růst ceny vůbec nejvyšší v Evropské unii,“ říká Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu.
V Německu je máslo cenově na 50letém vrcholu. Tamní řetězec Aldi, podle nějž usměrňují ceny i další, měl v polovině loňského roku kostku másla v přepočtu za necelých 20 korun, teď už je to více než padesát. Zatímco ale němečtí vládní politici si růst pochvalují s tím, že zemědělci dostanou za mléko spravedlivější odměnu, česká reakce je jiná.
Na začátku růstu cen byly mléčné kvóty, které nařizovaly, kdo smí dodat kolik mléka na trh. Farmáři měli tehdy mléka moc a snižovali počty dojnic. Kvóty skončily a propukla mléčná krize. Když k tomu přibyla sdílená šeptanda, že nebude dost másla na vánoční pečení, byl recept na paniku hotový. |
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) povolal Specializovaný finanční úřad, aby zkontroloval, jestli cenový boom nezpůsobují nemravné marže obchodníků, podobně se vyjadřuje i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU). „Udělali jsme si rozbor prodejní ceny čtvrtky másla. U zemědělců zůstává zhruba 17 až 20 procent, 25 až 30 procent u potravinářů a zbývajících padesát u obchodníků a prodejců,“ uvedl Jurečka. Obchodníci však tvrdí, že jejich marže dosahují maximálně 20 procent.
Ceny v Česku se výrazně zvýšily, a to z dubnových 42 korun k dnešnímu rozmezí 60 až 70 korun za kostku. Pořád je to ale šest procent pod unijním průměrem. Na začátku růstu cen byly mléčné kvóty, které nařizovaly, kdo smí dodat kolik mléka na trh. Farmáři měli tehdy mléka moc a snižovali počty dojnic. Kvóty skončily a propukla mléčná krize. Když k tomu přibyla sdílená šeptanda, že nebude dost másla na vánoční pečení, byl recept na paniku hotový.
Kostka, kolem které zuří boj o voličePodpora zemědělců nebo vyškrtnutí másla z jídelníčku jsou nejzazší řešení máslové krize, která nabízejí představitelé českých politických stran. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU) viní z vysoké cenu za kostku másla řetězce, které by se na ní měly podle jeho propočtů podílet až 50 procenty. Tvrzení ministra zemědělství ale Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) odmítl s tím, že marže obchodníků činí průměrně 14, maximálně pak 20 procent. „Svaz si vyžádal od velkých obchodních řetězců, které jsou jeho členy, údaje týkající se marží právě na máslo. Z jednotlivých vyjádření vyplynulo, že se výše marží pohybuje od osmi do dvaceti procent,“ říká Marta Nováková, prezidentka SOCR s tím, že cenu tuku i marže obchodníků šetřilo již v květnu ministerstvo financí a nic divného neobjevilo. Kdyby teď kontrola na něco přišla, může rozdat pokuty. Předvolební populismus Jurečkova slova i výzvu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ať obchodníci obnaží ministerstvu financí své marže, odsuzují dotčení prodejci jako předvolební populismus. Nejen oni. Názor, že by do cen másla neměl vstupovat stát, zastává i předseda TOP 09. „Je to sice nepříjemný, ale přechodný výkyv ceny jedné komodity, do které by stát neměl administrativně zasahovat. My zásah ze strany státu nepodporujeme a neplánujeme,“ řekl LN Miroslav Kalousek. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) dokonce viní z máslové krize premiéra. Zteč na regály podle něho přiživil svým zmíněným pokynem z konce září, podle nějž má ministerstvo financí rozklíčovat, kdo na vysokých cenách živočišného tuku vydělává. „Máslo nemá regulovatelnou cenu. Požadavky pana premiéra sice provedeme v termínu, ale moc s tím dělat nemůžeme. Mléko se před pár lety lilo do kanálů, dnes je situace absolutně opačná,“ uvedl Pilný. A dodal: „Pan premiér vyvolal štvanici, a tak teď lidé máslo vykupují a cena leze nahoru.“ Podle analytiků jde zdražení na vrub zesílené poptávce v kombinaci s nedostatkem výchozí výrobní suroviny. Označovat Sobotkův výrok za příčinu zdražení je tak podobný populismus jako předstírat, že vláda má vliv na tržní cenotvorbu. Nákupní hysterii spustilo už na konci srpna prohlášení ředitele dánského sdružení Arla Foods Pedera Tuborgha, že kvůli nedostatku mléčného tuku „nebude vůbec možné vánoční poptávku uspokojit“. Zákazníci začali nakupovat do zásoby ve strachu, že máslo brzy ještě zdraží. Což se pak kvůli hromadnému skupování stalo. Souhra několika okolností Ke zvyšující se ceně tak přispěl nejen zájem zákazníků, ale i souhra dalších okolností. „Po mléčné krizi poklesla produkce mléka, to se ostatně děje i v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Zároveň se zvýšil export do Číny o 16 procent. Za poslední dva roky je také pozorována vyšší spotřeba másla. Do toho hraje svou roli výrazné zvýšení poptávky versus ceny,“ vypočítává důvody Jurečka. Jeho strana by nedostatek másla řešila podporou zemědělské výroby a produkce mléka. Konkrétní kroky ale LN nesdělil. Prostřednictvím vyšší péče o domácí producenty by se chtěla vydat i KSČM. „Podle nás by bylo řešením vytvořit lepší pozici českých zemědělců. Řešením by mohla být česká obchodní uskupení zemědělců a potravinářů. To jsme už před pár lety navrhli a bylo by podle mě škoda se s tím nechat zahnat do kouta,“ nastínil plány Jiří Dolejš, ekonomický expert komunistů. Z úplně opačného konce na to jdou Zelení. Drahé máslo vidí jako příležitost pro přechod na lepší životosprávu. „Obecně si myslíme, že by se množství mléčných živočišných tuků mělo ve stravě snižovat. Lidé by tak prospěli planetě i svému zdraví. Kdyby se začali zajímat, co jedí, možná by zjistili, že lze máslo jednoduše nahradit i jinými tuky,“ řekl místopředseda strany Michal Berg. Karolína Krupková |
Němci zdražení tuku vítajíVyšší ceny než u nás zaplatí zákazníci například v Rakousku nebo Maďarsku, kde kostka stojí více než 60 korun. Balení je ale na rozdíl od českého o 50 gramů menší. Řekové musejí dát za 200 gramů živočišného tuku dokonce více než 80 korun. „Ceny másla v zahraničí se v různých regionech liší. V každém případě jsou vysoké ceny všude v Evropě, včetně Německa, s nímž se rádi poměřujeme,“ řekl LN analytik Petr Havel. Podle německého Sdružení mléčného průmyslu platí tamní zákazníci za máslo nejvíce za posledních 50 let. V supermarketu Aldi, podle nějž se cenově často orientují i další podobné řetězce v Německu, stojí čtvrtka 51,40 koruny. Ještě v loňském roce za ně ale zákazníci platili v přepočtu o 32 korun méně. Uklidňování spotřebitelů Od začátku května tu ceny rostou stejně jako na českém trhu. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka požaduje šetření, kdo na drahém másle vydělává, německý ministr zemědělství Christian Schmidt situaci vítá. Dražší máslo podle něho znamená více peněz pro zemědělce. Evropskou krizi se snaží uklidňovat i předseda Sdružení rakouských zpracovatelů másla Johann Költringer. Na rozdíl od dánských mlékáren Alra Foods místní spotřebitele uklidňuje, že nedostatek másla na vánoční svátky nehrozí. „Za Dány to neřekl žádný ministr, ale společnost vlastněná zemědělci. Ti samozřejmě mají zájem, aby se podobný katastrofální scénář šířil,“ připojuje se Havel k reakci na prohlášení dánské mlékárny, že na Vánoce nebude možné poptávku po másle uspokojit. „Nedostatek másla nikdy nehrozil a to třikrát podtrhuji,“ dodává. V Polsku jsou naopak ceny nižší. Máslo je tam možné koupit i v mnoha slevových akcích. Polská pobočka řetězce Lidl nabízí 200gramové balení za 39, Tesco za 42 korun. Řetězec Biedronka stanovil cenu na 36 korun. Tamní Lidl nabízí kostku i za 30 korun, pokud si jich zákazník koupí alespoň šest. Nedostatek másla na polském trhu tak rozhodně není. Ostatně i polským máslem doplňují české řetězce prázdné regály. Živočišný tuk od polských mlékáren prodává například český supermarket Billa nebo Albert. Pozvolný pokles Na Slovensku je situace podobná jako v Česku. Srpnové ceny za čtvrtinku másla byly ve výši 56,90 koruny. Podle agentury Nielson se cena za slovenské máslo zvýšila od května o 53 procent. Zatímco před zdražením Slováci preferovali balení po 125 gramech, nyní nakupují spíše to větší, čtvrtkilové. V Česku nastal cenový zlom zhruba v květnu. To stála čtvrtka másla necelých 42 korun. Od té doby cena roste, vyšplhala se v průměru na současných 55 až 60 korun. Podle odborníků se ceny s příchodem Vánoc ještě lehce zvýší. Poté ale začnou klesat. „Kolegové z Německa a Nizozemska mě upozornili, že cena másla u nich kulminuje a začne zvolna klesat. V dohledné době můžeme tento trend čekat i u nás,“ řekl LN Jiří Kopáček, šéf Českomoravského svazu mlékárenského. „Po vánočních svátcích mohou ceny másla klesnout i pod 50 korun. Na loňskou cenu 32 korun za čtvrtku másla se ale rozhodně nevrátí. „Cena za čtvrt kila nad 43 korunami je naprosto normální a na to si musíme zvyknout,“ řekl LN již na začátku září Kopáček. Karolína Krupková |
Krádež se nevyplatí! napsali u ceny máslaPanika, která se v posledních týdnech vzedmula kolem másla, se přelévá do kriminální roviny. Přestože Česká republika dosahuje rekordních úspěchů ve svém výkonu, rostou mzdy, platy i důchody, v obchodních domech se odehrávají situace, které by spíš odpovídaly nejhlubší hospodářské krizi. Krade se máslo. V prodejně řetězce Lidl v pražských Hájích je umístěná jediná samolepka se symbolem zvednuté ruky a nápisem „Krádež se nevyplatí“ a douškou, že výrobky jsou zabezpečené elektronickým čipem. Varování vévodí právě regálu s máslem, potravinou, která se stala smutnou mediální královnou. „Případné krádeže másla nebudeme komentovat. Děkujeme za pochopení. Umístění tohoto upozornění je vždy na rozhodnutí dané prodejny. Nejde tedy o celoplošnou instalaci ve všech prodejnách Lidl,“ sdělila mluvčí řetězce Zuzana Holá. Jen jednotlivé prodejny V některých obchodních koncernech na potíže s odnášením másla bez zaplacení nenarazili, respektive schovávání kostky tuku pod bundu tam nebují nad běžnou míru. „Zvýšený počet krádeží jsme nezaznamenali a ani neplánujeme žádná mimořádná opatření jako například lepení čipů na másla,“ řekla Dana Bratánková, mluvčí skupiny REWE, pod niž patří prodejny Billa. Podobný relativní klid pak hlásí i Petra Hobíková z Globusu. Jinde takové štěstí nemají. Vedle Lidlu se s krádežemi potýká třeba Tesco, ale v obou případech platí, že nejde o plošný jev, který by zasahoval všechny pobočky. Vždy jde o jednotlivé prodejny, Tesco muselo mléčný výrobek elektronickými čipy vybavit třeba na pražském Smíchově. A Koloniál na Barrandově raději rovnou přestěhoval máslo za masný pult s obsluhou, aby zamezil přímému přístupu k potravině. Mezi mléčnými souputníky tam zákazníci máslo nenajdou. Nelegální zásobování se neodehrává pouze v hlavním městě, policie se už zabývala kuchařem jednoho karlovarského hotelu, který postupně a potajmu vynášel ze skladu 50 kilogramů másla. Vzal toho víc, třeba sýr a salám, ale vzhledem k současným cenám udělal největší škodu právě na mléčném tuku. Česká posedlost máslem zarezonovala médii i ve vedlejším Slovensku, kde se zatím krádeže nerozmáhají. Slováci se také vezou na vlně preventivního shromáždění domácích strategických zásob před Vánoci, ale řeší to individuálním dovozem z Polska. Tam sice kostka stojí o 70 procent více než loni, ale pořád v přepočtu vyjde na necelých sedm zlotých, tedy zhruba 40 korun. Kupní síla Slováků a Čechů je však vyšší než Poláků. Pro ně tak máslo levné není. Kateřina Surmanová |
Vývoj cen másla v Česku
|
Ceny másla v Evropě
|
