„Je naprosto logické, že kandidátku povede Martin Kuba, který je předsedou jihočeského sdružení strany.“ Těmito slovy vyprovodil místopředseda jihočeské ODS Tomáš Jirsa svého stranického nadřízeného na post krajského lídra. Ano, to je asi logické. Méně logické už se zdá, že Kuba ještě post předsedy regionu zastává.
Úřadující předseda ODS ve svém domovském kraji totiž nastavil takový trend, že občanští demokraté by se měli zatraceně bát o výsledek. V roce 2006 získala jihočeská ODS 6 poslaneckých mandátů. V minulých volbách vyslalo tamní regionální sdružení do sněmovny čtyři poslance. Budou-li pokračovat „úspěchy“ krajské organizace vedené Martinem Kubou, bude ODS ráda za dva poslance. A při pohledu na popularitu samotného Kuby by se nikdo nemohl divit, kdyby byl úřadující předseda ještě vykroužkován mimo volitelné pozice.
Jižní Čechy přitom dlouho patřily mezi velmi silné regiony ODS. Pod vedením Toma Zajíčka tam občanští demokraté často dosahovali výsledků srovnatelných s nejsilnější baštou, hlavním městem Prahou. Ovšem Zajíček po krajských volbách v roce 2008 z postu šéfa regionu odešel a nahradil ho právě Kuba, všeobecně vnímaný jako chráněnec jihočeského kmotra Pavla Dlouhého, místostarosty Hluboké nad Vltavou.
Za Kubova vedení se strana z postavení jasného hegemona jižních Čech postupně propadla až na čtvrtou pozici
Podrobné výsledky v různých typech voleb si lze prohlédnout v grafu. Důsledky Kubova šéfování pro jihočeskou ODS jsou z něj patrné: Ze zisků 30 až 40 procent se stalo 20 procent, poté 15, naposledy něco přes 12 procent. Strana se z postavení jasného hegemona jižních Čech postupně propadla až na čtvrtou pozici – v posledních krajských volbách Kubovu ODS předstihla nejen vítězná ČSSD, ale i komunisté. A především hnutí Jihočeši 2012, složené především z odpadlíků od občanských demokratů; z lidí, kteří si značnou část popularity vybudovali prostým vystoupením z Dlouhého a Kubovy ODS.
Jdeš proti Dlouhému? Půjdeš i z radnice!
Za nejzásadnější zlom lze označit komunální volby z roku 2010. Krátce před nimi českobudějovická ODS, jejímuž klubu Kuba předsedal, odvolala z postu primátora Juraje Thomu. Důvod byl stěží uvěřitelný – Thoma po několika excesech včetně opileckého skandálu odvolal z postu tajemníka Zdeňka Řeřábka.
Tento muž má ovšem vlivného kamaráda, samotného neformálního vůdce kraje Pavla Dlouhého. Jak ostatně připustil i Thoma, právě od Dlouhého se k budějovickému primátorovi neslo varování, ať na Řeřábka nesahá. V Českých Budějovicích se dodnes bere jako fakt, že Thoma byl Kubou a jeho kolegy odvolán právě na přání „Knížete z Hluboké“. Budějovická ODS tehdy dosud nejjasněji předvedla, že vůle voličů je občanským demokratům ukradená – podstatnější je, kdo vychází vstříc Dlouhému.
Ještě v roce 2010 Petr Nečas na post místopředsedy ODS Martina Kubu nepreferoval
Krátce poté se konal kongres ODS. Petr Nečas, který se měl brzy stát předsedou strany, ve svém projevu před zvolením volil poměrně úderná slova: „My opravdu musíme dávat přednost politikům s autentickými politickými názory a s autentickými politickými postoji – nositelům těchto politických postojů, ne marionetám, které jsou z dálky, z té šedé zóny mezi pomezím světa politiky a byznysu řízené jakýmisi loutkoherci.“ Aby nikdo nepochyboval, koho má na mysli, v dalším projevu si explicitně řekl o místopředsedy Jiřího Pospíšila, Alexandra Vondru, Pavla Drobila a Pavla Blažka. Tedy ne o Kubu, který také kandidoval.
Delegáti svého nového předsedu pochopili jednoznačně. Kuba dostal ze všech kandidátů na místopředsedu nejméně hlasů, předstihl do dokonce i David Vodrážka, jenž se v Clarionu dokázal historicky znemožnit projevem, který vyvolával v auditoriu spontánní výbuchy smíchu. Ještě tvrdší direkt však měl Kuba teprve dostat.
Porážka za porážkou
Na podzim 2010 se konaly již zmíněné komunální volby. A po červnovém Kubově „zlepšováku“ obdržela jeho ODS naprosto jasné vysvědčení. Občanští demokraté ztratili šest okresních měst ze sedmi, v Českých Budějovicích spadla strana ze 46 procent na 15 procent. Primátorem se stal Thoma kandidující za zbrusu nové hnutí Občané pro Budějovice. Kuba kandidoval jako jedenáctka, přičemž se do zastupitelstva dostalo jen osm občanských demokratů. Shodou náhod ale tři občanští demokraté ze zastupitelstva odstoupili, takže se Kuba nakonec na magistrátu usadil.
Budějovický příběh nebyl ojedinělý. Krátce před komunálními volbami 2010 odešel z ODS i starosta Strakonic Pavel Vondrys. Nelíbilo se mu, že do strany najednou přišlo několik desítek nových členů, kteří překazili jeho snahu zatočit ve městě s hernami. Vondrysovi stačilo založit hnutí Slušnost a jistoty pro Strakonice, volby vyhrál a stal se znovu starostou. Zato ODS i ve Strakonicích padla na třetinu výsledku z roku 2006. Bilance v dalších okresních městech je opět přehledně zaznamenána:
Impuls z komunálních voleb byl ještě zesílen na podzim 2011. Nečas v rámci posilování své vnitrostranické pozice cynicky popřel všechny deklarované zásady z předcházejícího roku a jmenoval Kubu ministrem průmyslu a obchodu. To však nevydržel další známý jihočeský člen ODS poslanec Michal Doktor a stranu rovněž opustil.
Zatím poslední výprask
Řady regionální organizace dále řídly, na jaře 2012 odešlo dokonce celé místní sdružení ze Zvíkovského Podhradí. Jeho členové si v dopise stěžovali například na nespravedlivé rozdělování dotací. „Jihočeská ODS je napojena na kmotry, kam jinam než na Hlubokou. Pan Kuba, který nevyhrál žádné volby, postupuje nahoru. Dokud se šňůra na kmotry nepřetrhne, nechceme barvy této strany dále hájit,“ zdůvodňoval odchod starosta Zvíkovského Podhradí František Blažek.
Právě kvůli rozdělování peněz z evropských fondů, z nichž profitovala převážně Dlouhého Hluboká nad Vltavou, bylo v kraji nejvíce zlé krve. Už v roce 2008 padesát jihočeských starostů proti přidělování dotací protestovalo. Za evropské fondy byl přitom od roku 2008 z pozice náměstka hejtmana zodpovědný právě Kuba. V kauze padla obžaloba úředníků hejtmanství, soud však loni oba hlavní aktéry, Jiřího Trnku i Martina Půlpytla, obžaloby zprostil. Celou dotační síť kolem Dlouhého a Kuby, která silně zaváněla klientelismem, podrobně popsal před třemi lety Marek Švehla v Respektu.
Doktor, Vondrys a další bývalí občanští demokraté pro krajské volby 2012 založili hnutí Jihočeši 2012. Strana hned na první pokus porazila ODS, získala 14,5 procenta, zatímco její bývalí kolegové o dvě procenta méně. Pouhých 12,5 procenta je pro jihočeskou ODS historickou tragédií, ale předsedy regionu se zhoršující se výsledky strany nijak nedotkly.
Kde skončí pád?
Jestliže chce Kuba skutečně pomýšlet na post předsedy celé ODS, musí doufat ve volební zázrak
Právě výsledek v nadcházejících volbách by měl být pro Kubu klíčový. Exministr průmyslu se dosud účastnil pouze trojích voleb – dvakrát komunálek v Budějovicích (2006 a 2010) a krajských z roku 2008. Pod jeho vedením zatím také jihočeská ODS absolvovala pouze jedny sněmovní volby, ty v roce 2010. Dosáhla v nich sice nejlepšího výsledku za Kubova šéfování, 21,36 %, jenže tehdy šlo přeci jen ještě o jinou ODS. Nejúspěšnějším mužem kandidátky byl jistý Michal Doktor, který díky 6,5 tisícům preferenčních hlasů vyskočil ze sedmého místa na první. A Doktor se svými Jihočechy bude letos kandidovat za blok Hlavu vzhůru! kolem Jany Bobošíkové.
Jestliže chce Kuba skutečně pomýšlet na post předsedy celé ODS, musí doufat ve volební zázrak. Trend, který v regionu nastavil, by mohl jihočeskou ODS snadno přivést k jednocifernému výsledku, což nelze považovat za nic jiného než za ponižující fiasko. Poté, co jeho kandidaturu odmítli občanští demokraté ze středních Čech a preventivně i ti z Prahy, by výprask v domácím regionu dostal ještě palčivější rozměr.
Vyrobit z regionu, kde byla ODS suverenním hegemonem, kraj, v němž prohrává boj o třetí místo s hnutím existujícím teprve pár měsíců, je bezpochyby ojedinělý počin. Kuba však asi nemůže doufat, že by ho taková bilance, bude-li trend pokračovat, měla katapultovat do čela celé ODS.
