Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Martin Foukal: Notáři se věří. Proto musí být čestný.

  9:26
Právníci musejí být do určité míry elitou, říká v rozhovoru až do loňského roku prezident Notářské komory ČR. Martin Foukal se domnívá, že „všechny kompetence, které stát dosud notářům svěřil, jsou vykonávány svědomitě. Postupně si tak notáři získali důvěru veřejnosti i většiny politiků.“

Martin Foukal, v letech 1993 až 2014 prezident Notářské komory České republiky. foto: Michal RůžičkaMAFRA

Martin Foukal se po obnovení svobodného notářství v roce 1993 stal prezidentem Notářské komory České republiky. A byl jím až do loňského roku, kdy jej vystřídal o generaci mladší Radim Neubauer. V rozhovoru pak mimo jiné říká: „Největší deviza notáře spočívá v jeho postavení nestranného, objektivního a právně vzdělaného člověka. To jsem se vždy snažil prezentovat. Notáři nevyvíjejí ,rozpínavou‘ politiku, pouze nabízejí společnosti potenciál této profese, což je třeba stále vysvětlovat.

A dodává: „Je na rozhodnutí politiků, zda navrhované možnosti využijí. Mnohé inspirace pocházejí ze zahraničí. Notáři tak mohou poskytnout cenné podněty pro legislativu.“

LIDOVÉ NOVINY: Více než 20 let jste strávil v čele českých notářů. Jak byste své prezidentství zhodnotil?

FOUKAL: Notářem i prezidentem komory jsem se stal omylem. (smích) Mým životním cílem rozhodně nebylo být notářem, spíše jsem se chtěl někde „zašít“ a mít dost času na své zájmy a koníčky – především hudbu. A doufal jsem, že se časem stane mým živobytím. Ale za socialismu to bylo takřka nemožné. Když jsem ale přišel na Státní notářství do Benešova, potkal kolegy Martina Šešinu a Miloslava Jindřicha a viděl, s jakým zaujetím tu práci dělají a jaký jim přináší pocit uspokojení, poznal jsem hluboký smysl profese notáře, která mě nadchla. Zpětně vzato jsem rád, že mi muzika zůstala jen jako koníček.

Mám radost, že notáři jsou ve společnosti respektovaní. Věřím, že tomu tak bude nadále.

Je pro mě velká čest, že jsem mohl stát v čele komory a pracovat s úžasnými lidmi, kteří chtěli pro svou profesi pracovat, odnáším si mnoho zkušeností a velká přátelství. Zažil jsem i zákulisí politiky a diplomacie. Při pohledu zpět mám příjemný pocit především z toho, že má práce pro stav měla smysl. Mám radost, že notáři jsou ve společnosti respektovaní. Věřím, že tomu tak bude nadále.

LIDOVÉ NOVINY: Někdy se kritizuje, že notářům v poslední době přibývají pravomoci. Jakou roli by podle vás měli notáři ve společnosti hrát?

FOUKAL: Za notářstvím stojí vpravdě geniální myšlenka, kdy stát část veřejné moci přenesl na osobu, které věří a jež má odborné předpoklady pro její výkon. Nestojí jej to přitom ani korunu, protože veškeré náklady na poskytnutou službu platí účastníci a stát ještě obdrží daně.

Za notářstvím stojí vpravdě geniální myšlenka, kdy stát část veřejné moci přenesl na osobu, které věří a jež má odborné předpoklady pro její výkon

Největší deviza notáře spočívá v jeho postavení nestranného, objektivního a právně vzdělaného člověka. To jsem se vždy snažil prezentovat. Notáři nevyvíjejí „rozpínavou“ politiku, pouze nabízejí společnosti potenciál této profese, což je třeba stále vysvětlovat. Je na rozhodnutí politiků, zda navrhované možnosti využijí. Mnohé inspirace pocházejí ze zahraničí. Notáři tak mohou poskytnout cenné podněty pro legislativu.

Mám příjemný pocit, že všechny kompetence, které stát dosud notářům svěřil, jsou vykonávány svědomitě – nedošlo ke zneužití jejich pravomocí. Postupně si tak notáři získali důvěru veřejnosti i většiny politiků. Všichni dobře víme, jak je to nesnadné a jak rychle lze o důvěru přijít.

Kolik co stojí u notáře

  • Pravidla odměňování notářů popisuje notářský tarif. Tato vyhláška ministerstva spravedlnosti je dostupná ve Sbírce zákonů pod číslem 196/2001 v aktuálním znění.
  • Pevně danou částku zaplatíte přímo notáři například za sepsání notářského zápisu o závěti nebo o prohlášení o vydědění (1500 korun), o plné moci (1000 korun) či za osvědčení o předložení listiny (600 korun).
  • Úschova závěti nebo jiné listiny stojí 800 korun.
  • U úschovy peněz či cenného papíru se částka odvíjí od jejich hodnoty.
  • Za ověření shody opisu nebo kopie s listinou zaplatíte 30 korun za každou stranu, i ověření pravosti podpisu osoby na listině stojí 30 korun.
  • V případě dědictví se platí spíše procentuálně, a to podle jeho výše. Z prvních 100 tisíc korun základu jde o dvě procenta, z přebývající částky až do 500 tisíc základu o 1,2 procenta, z přebývající částky až do jednoho milionu základu o 0,9 procenta, z přebývající částky až do tří milionů základu o 0,5 procenta, z přebývající částky až do 20 milionů základu o 0,1 procenta, nejméně však 600 korun, přičemž částka nad 20 milionů se do základu nezapočítává.
  • Obdobně se vypočítávají odměny spojené třeba s osvědčením průběhu valných hromad či rozhodnutím orgánu firem, jde ale o jiná procenta.
  • Notář může odměnu navýšit až na dvojnásobek. Tarif ale popsaná pravidla dále rozvádí a konkretizuje. Nutné je také počítat s DPH.

LIDOVÉ NOVINY: Neříkáte tím trochu, že notáři jsou elita společnosti, a mají v ní proto mít privilegované postavení?

FOUKAL: Řekl bych to jinak. U všech právnických profesí by měly být nastaveny podmínky tak vysoko, aby mohly plnit požadovanou roli ve společnosti. Pokud výběr při vstupu selže, tak vytěsnění byť jediného člověka z kolektivu je nesmírně obtížné a o pověst přijde celý stav. Doplatí na to řada poctivých a kvalitních lidí.

Kárným řízením často jen hasíme následky toho, že do těchto profesí byli vpuštěni lidé, kteří do „elity společnosti“ nepatří

V jistém smyslu to tedy elita být musí. Lidé, kteří nedosahují odborných ani morálních kvalit by neměli vykonávat natolik odpovědnou profesi, jako je soudce, notář či exekutor. Byl bych pro to, aby byl výběr velmi přísný. Za notářskou profesi mohu prohlásit, že v konkurzech vítězí opravdu ti nejlepší a jakékoliv přímluvy a protekce jsou zbytečné.

Aktuálně probíhá diskuse, kdo by měl agendu kárných řízení u soudních exekutorů a advokátů vyřizovat. Kárným řízením ale často jen hasíme následky toho, že do těchto profesí byli vpuštěni lidé, kteří do „elity společnosti“ nepatří. Mrzí mě to, protože excesy v jedné právnické profesi stejně dopadají na celý právnický stav. Veřejnost to příliš nerozlišuje.

LIDOVÉ NOVINY: Přece jen je ale rozdíl mezi prací notáře a exekutora. U něho asi mnohem více mohou vyplout na povrch negativní povahové vlastnosti?

FOUKAL: Povahové vlastnosti se promítají i do volby profese. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: Projevuje se to i ve struktuře profesí z hlediska pohlaví?

FOUKAL: Notariát se stal převážně ženským stavem, mužů je mnohem méně. Není to totiž žádný zlatý důl, není tato profese spojená s „velkým byznysem“. Regulace našich příjmů tarifem je totiž velmi přísná. Role mužů je vnímána ve společnosti tak, že se od nich očekává „úspěch“, což bývá synonymem pro peníze. Čeká se, že co nejdříve vybudují rodinné zázemí, zajistí mladou rodinu. A to je u nás problematické, protože notářem se lidé stávají obvykle kolem čtyřicítky.

Notářem se člověk může stát až poté, co se některý úřad uvolní a dotyčný kandidát zvítězí v konkurzním řízení

Mimochodem, lidé se někdy z neznalosti koukají na notářské kandidáty jako na ne zcela kompetentní osoby. Přitom to jsou plnohodnotní, vzdělaní lidé, kteří mohou vykonávat úkoly stejně dobře jako notáři. Jen třeba není uvolněný notářský úřad, nebo nemají odvahu pustit se do „podnikání“ a více jim vyhovuje pracovat v zaměstnaneckém poměru pro jiného notáře.

Například známý pražský notář Ondřej Holub se rozhodl předčasně opustit svůj úřad, a začal pracovat jako notářský kandidát pro jiného notáře. Má svůj klid a vyhovuje mu to. Není to žádné stigma, počet notářů je zkrátka regulovaný a notářem se člověk může stát až poté, co se některý úřad uvolní a dotyčný kandidát zvítězí v konkurzním řízení.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je to s nástupnictvím? Je pravidlem, že úřad přebírá někdo z lidí odcházejícího notáře?

FOUKAL: Není to pravidlem a kolikrát je až kruté, že je těsně poražen ten, kdo jako zástupce notáře doposud v daném úřadu pracoval. Výsledek je třeba respektovat a jsem rád, že se předpoklady pro převzetí úřadu posuzují objektivně. Ve výběrových komisích sedí vedle notářů i lidé jmenovaní ministrem spravedlnosti a vždy mám radost, když vidím, že se bodové hodnocení kandidátů od externích členů a notářů výrazně neliší. Členové komise k tomuto úkolu přistupují maximálně odpovědně – s vědomím, že do profese vpouštějí osoby, které budou ovlivňovat její pověst.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký bývá zájem o místa notářů? Jsou velké rozdíly mezi regiony?

Ve výběrových komisích sedí vedle notářů i lidé jmenovaní ministrem spravedlnosti a vždy mám radost, když vidím, že se bodové hodnocení kandidátů od externích členů a notářů výrazně neliší

FOUKAL: Nedávno se obsazovalo několik míst v nepopulárních regionech, kde se přihlásil třeba jediný uchazeč. Byli jsme velmi rádi, že alespoň splnil minimální požadavky. Rozhodně neplatí, že o místa notářů je plošně stejný zájem. V severních Čechách se dokonce stalo, že se nepřihlásil nikdo! Pak je třeba vypsat nový konkurz a věřit, že se někdo zúčastní a splní požadované nároky…

LIDOVÉ NOVINY: Ve větších městech je situace lepší?

FOUKAL: To je nesrovnatelné, třeba v Praze je pravidlem více než deset uchazečů, z nichž minimálně tři, čtyři jsou na takové úrovni, že kterýkoli z nich by byl schopný úřad kvalitně vést.

LIDOVÉ NOVINY: Advokáti i exekutoři jsou rozděleni mezi malé a velké kanceláře. Je to tak i u notářů?

FOUKAL: „Velkých“ notářských úřadů je jen málo a nevybočují natolik, aby to mělo vliv na celý stav. Není snadné zajistit pro větší počet zaměstnanců příjmy na zaplacení jejich mezd. Je to ovlivněno především tím, že naše příjmy jsou „zastropovány“ notářským tarifem. Například úschova nad 30 milionů korun se v odměně nepromítne. Odměny se zpravidla pohybují v řádu tisíců, občas desetitisíců.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik zaměstnanců mají největší úřady?

„Velkých“ notářských úřadů je jen málo a nevybočují natolik, aby to mělo vliv na celý stav

FOUKAL: Výjimkou je úřad s počtem okolo dvaceti, u běžných úřadů jde o čtyři až šest pracovníků. Rozdíly nejsou až tak velké. Chci ale zdůraznit, že faktický příjem notáře s více zaměstnanci nakonec nebude o tolik rozdílný proti tomu, kdo má zaměstnanců méně. Je to důsledek pevného tarifu – což není kritika, naopak je to správné! Smyslem totiž je, aby byla služba finančně dostupná každému a u každého notáře byly podmínky stejné a předvídatelné.

LIDOVÉ NOVINY: Dosáhne notář ve slabších regionech třeba na průměrnou mzdu?

FOUKAL: Předpokládám, že ano. Komora eviduje počet dědických věcí, které na každého notáře ze zákona napadnou. Měsíčně jde zhruba o 30 věcí, z čehož lze odvodit přibližný obrat notáře, aniž by měl příjem z jiných agend. Pokud dědické řízení proběhne normálně, obdrží notář odměnu v řádu tisíců, výjimečně i desetitisíců korun.

Pokud je však řízení zastaveno pro nedostatek majetku, což se v některých regionech děje častěji, odměnu proplácí stát ve výši 400 korun. Takto to bylo stanoveno tarifem v roce 1993 a platí to dodnes. V dnešních podmínkách to vůbec neodpovídá úsilí a nákladům, které musí notář vynaložit.

Smyslem je, aby byla notářská služba finančně dostupná každému a u každého notáře byly podmínky stejné a předvídatelné

Příjem notáře jako soudního komisaře v dědickém řízení je pojistkou, že svůj úřad materiálně zajistí. Náklady na kancelář, pojištění či příspěvky komoře ale stále narůstají, a tak se dnes v „horších“ regionech někteří kolegové pohybují na hranici ekonomické rentability. Logicky nelze očekávat, že bude takový notář schopný zaměstnávat větší počet lidí a rozdávat jim odměny.

Je pravda, že se dosud nestalo, že by někdo z notářů skončil kvůli naprostému nedostatku financí, ale bohužel to vede k tomu, že si nevychovají kandidáty, protože si je nemohou dovolit zaplatit. Tito lidé nám pak v některých regionech chybí při výběrových řízeních na uvolněné úřady.

LIDOVÉ NOVINY: Lze u věcí nad rámec dědického řízení mluvit o „faktické teritorialitě“? Tedy, že kvůli notářskému zápisu podnikatel z Chocně nepojede vlakem do Prahy?

FOUKAL: V Chocni firem asi nebude mnoho a tamní notář je bude dobře znát. Je v jeho zájmu, aby s jeho prací byli podnikatelé spokojeni. Vzniká spolupráce založená na důvěře mezi notářem a podnikatelem. Je-li firma s notářem nespokojená, není ale až takový problém odjet pár desítek kilometrů do jiného města a vyhledat si notáře, který bude dotyčnému vyhovovat lépe, nebo notář odjinud přijede do sídla společnosti. Pravidlem se to však nestalo, většinou jsou notáři schopní nabídnout dostatečnou kapacitu i kvalitu v každém místě svého působení.

Náklady na kancelář, pojištění či příspěvky komoře ale stále narůstají, a tak se dnes v „horších“ regionech někteří kolegové pohybují na hranici ekonomické rentability

Před časem byl na notariát vyvíjen tlak, aby se více otevřel, choval se tržně a spíše se podobal podnikatelskému prostředí. Museli jsme obtížně vysvětlovat, že jde o výkon veřejné moci, službu, která není řízena byznysem, ale i etikou, že jde o státem garantovanou službu. V dnešní době je to těžko vysvětlitelné. Soutěž mezi notáři samozřejmě existuje, ale především v kvalitě a úrovni poskytovaných služeb. Jde také o komplexnost služby – od poskytnutí rady, po sepsání veřejné listiny, a dalších souvisejících služeb.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje něco jako pobočky notářů?

FOUKAL: Ano, zákon to umožňuje. Smyslem bylo zajistit větší dostupnost notářských služeb pro veřejnost. Rovněž to byla reakce na vnější tlak, aby se vytvořila konkurence mezi notáři. Notářům z regionů je tak umožněno zřídit si kancelář pro úřední dny v jiném městě. V Praze a větších městech lze najít několik takových poboček. Úřední dny mohou být vykonávány dvakrát týdně. Notář musí zajistit poskytování komplexních notářských služeb.

LIDOVÉ NOVINY: Je notářský stav „zdravý“ z generačního hlediska?

Za uplynulých několik let se obměnila čtvrtina stavu. Obměna je naštěstí postupná, ale přesto jde o citelnou generační proměnu.

FOUKAL: Již několik let probíhá silná generační obměna. Má generace – byť v ní patřím k těm nejmladším – postupně odchází ještě před dovršením zákonné hranice 70 let. Jedním z důvodů může být i rekodifikace soukromého práva a řada nových úkolů pro notáře. Ročně jde o desítky míst, což znamená, že za uplynulých několik let se obměnila čtvrtina stavu. Obměna je naštěstí postupná, ale přesto jde o citelnou generační proměnu.

LIDOVÉ NOVINY: S tím souvisí i nové vedení, které bylo loni zvoleno. Jak na ně pohlížíte?

FOUKAL: Jsem moc rád, že v čele komory stanul mladý a šikovný Radim Neubauer a vedle něho velmi schopný legislativec Pavel Bernard. Budoucnost naší profese je v dobrých rukou.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká je vaše role jako čestného prezidenta?

FOUKAL: Já jsem si tu funkci nevymyslel! (smích) Tento post mi dává mandát, abych se mohl k některým otázkám vyjadřovat, účastnit se za komoru jednání. Přebírám tak i díl odpovědnosti. Důsledkem je posílení vedení notářského stavu, místo dvou jsou ve vedení vlastně čtyři! (Kromě Neubauera, Bernarda a Foukala ještě čestný viceprezident Miloslav Jindřich – pozn. red.) Jsem rád, že odpovědnost za svou budoucnost převzala mladší generace a my starší odešli ve chvíli, kdy máme ještě dostatek sil a můžeme být jejich rádci a partnery pro dialog.

LIDOVÉ NOVINY: Máte teď více času na svůj úřad či svou rodinu?

Jsem rád, že odpovědnost za svou budoucnost převzala mladší generace a my starší odešli ve chvíli, kdy máme ještě dostatek sil a můžeme být jejich rádci a partnery pro dialog

FOUKAL: Je to rozhodně mým cílem… (úsměv) Nejstarší vnoučata mi pomalu dorůstají, včera se narodilo synovi druhé dítě – mé čtvrté vnouče, tak mám velikou radost. Je pro mě radost se malým dětem věnovat, prožívám neopakovatelné chvíle a zážitky. V tomto věku si s nimi vytváříte vztah na celý život. Věřím, že si mě nebudou pamatovat jen jako dědečka, co je pořád v práci, ale i jako toho, co rád opraví každou hračku, která se mu dostane pod ruku. V jejich očích jsem spíš opravář než notář. Mou nejbližší ambicí nyní je, že svého vnoučka Kubu naučím hrát na housle. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: Jak svým vnoučatům vysvětlujete, co dělá notář?

FOUKAL: Obracím se do historie. Připomenu, že nejedna pohádka obsahuje výjev, kdy posel čte na nádvoří hradu nařízení opatřené královskou pečetí. Kladu otázku, kdo asi tuto listinu napsal? Jistě ne sám pan král, nýbrž člověk, který byl vzdělaný, uměl psát, formulovat a hlavně, kterému král věřil! Proto mu svěřil i pečeť, aby listinu zapečetil. A kdo to byl? Notář. Na tomto principu stojí profese notáře dodnes. Notáři se věří. Proto musí být čestný. Vidíte, i notáři mají své místo v pohádkách! (smích)

Martin Foukal (61)

Vystudoval Právnickou fakultu UK, v notářském stavu působí od roku 1978. Po obnovení svobodného notářství v roce 1993 se stal prezidentem Notářské komory České republiky. V jejím čele stál až do loňského roku, kdy jej vystřídal o generaci mladší Radim Neubauer. V roce 1999 obdržel vysoké rakouské státní vyznamenání. Má dvě dospělé děti, věnuje se též hudbě a automobilovým závodům.